Zítra končí první pololetí a já znovu a velmi děkuji všem vzácným hostům, kteří věnovali svůj čas a energii a přišli k nám do školy - do mého ekonomického semináře - vyprávět o své podnikatelské kariéře.
Kdo začal s prodejem nejdříve kamarádům přes facebook. Komu rodina nevěřila, že prodávat lidem oblečení přes internet není blbost. Nebo čí maminka nechtěla, aby si vzdělaná a úspěšná dcera otevřela obyčejný krám.
Komu na rozjezd stačilo dvacet pět tisíc od rodičů a kdo potřeboval pět milionů. Kdo začal podnikat doma z kuchyně nebo kdo potkal svého obchodního partnera v tramvaji.
Ale taky kdo kdy naše hosty okradl, proč (ne)podnikat s vlastním mužem nebo proč vás jako podnikatele
nikdo nikdy nepochválí.
...
A než k nám do Vršovic hosté dorazí, posíláme jim vždy předem stejných třináct šťastných otázek,
které si pro ně připravili studenti.
1. Co jste chtěl/a studovat po střední škole? A co jste studoval/a?
2. Jak dlouho trvalo vaše vysokoškolské studium? Pracoval/a jste při něm?
3. Jaké byly vaše pracovní začátky?
4. Byl/a jste někdy zaměstnaný/á?
5. Čeho si nejvíce ceníte na volné noze?
6. Co považujete za nejtěžší na volné noze?
7. Co/kdo je vaše konkurence?
8. Jaké profesní milníky jste už zažil/a – co vás posunulo dál?
9. Co je váš největší profesní úspěch?
10. Udělal/a jste někdy podnikatelskou chybu? Špatná investici? Špatný klient?
11. Kde berete inspiraci?
12. Pochybujete někdy o své cestě?
13. A co je vaší reklamou?
A studenti se taky sami během hodinové diskuze hodně ptají - třeba na marži z jednoho páru barefootových bot, jak se ke spolupráci oslovuje značka z Asie nebo proč se někdo rozhodne tak úspěšnou firmu prodat.
Kláro, Lenko, Evo, Václave a Karolíno,
děkuji vám - nejen za byznys radu, kterou dali mým studentům do života.
MUSÍTE CHTÍT.
INVESTUJTE.
A MĚJTE TYKADLA NASTAVENÁ NA VŠECHNO NOVÉ.
Tak hodně štěstí, děcka - hodně štěstí všem!
A jen vám tady pod čarou přiznám, že všechna ta doporučení hltám stejně lačně jako moji žáci. A v den, kdy jsem šla ze školy trochu jako zpráskaný pes, že já nikdy roční kabelkový obrat 200 milionů bez DPH nedokážu, jsem na radotínském bazéně potkala cizí paní s Mitnik tvídovkou. To nemůže být náhoda, že?!
A na té vlně euforie plavu doteď!
Milá Roso, neměla bych v tomto případě psát komentář: já a doba jsme se o pár desetiletí minuly, ale! - kdybych měla splnit svá přání, tak jedno bylo mít obchůdek nejlépe v takovém dřevem obloženém přízemí domu, s třemi schůdky,tam boty, kabelky, klíčenky, kufry a rukavice, vše kožené, kvalitní a boží (zboží)...S ochotnou prodavačkou a skvělými cenami.
OdpovědětVymazatU nás v rodině si splnila sen neteř, má v Litoměřicích minikrámeček s dětským oblečením. Jiřina z N.
Úžasné, úžasné, úžasné
Vymazat- úplně jsem se tam za Vámi a vůni Vašeho krámku přesunula,
krásný sen, Jiřin - to mě ba!!