Jak potkat ikonu

Darinu Křivánkovou miluji od chvíle, kdy jsem loni na podzim přečetla její autobiografickou knihu Jak si nabít hubu.

A když tato novinářka přijala pozvání stát se hostem mého Mediálního semináře na gymnáziu, nemohla jsem dospat. Ten den jsem jí pak koupila puget a těšila se na výjimečné odpoledne v životě. Navíc nás obě čekal takzvaný dvoják, podnikatelka a dřívější majitelka českokrumlovského bistra Topinka přijala pozvání i do Ekonomického semináře.

Čekala mě před školou v nádherném vlněném kabátě a s radostí v očích. V obou třídách pak s mými studenty mluvila otevřeně a s takovou energií, že i tuto generaci Z dokázala vtáhnout zpátky před rok 1989, kdy sama maturovala. Řekla jim o svém následném těhotenství i studiu na filosofické fakultě již s dítětem. Vyprávěla o práci v Lidovkách a Reflexu. A popsala, jak pak od filmových recenzí odešla na gastroscénu i jak si založila vlastní podnik.

A studenti se ptali. Jestli mají pro práci v médiích vůbec studovat vysokou. Jestli se někdy nebála, že svou recenzí ublíží tvůrcům. A proč ji přestalo bavit psát o filmu. I proč její byznys skončil. Chtěli vědět, kam podle ní v Praze na jídlo, kam na kafe nebo co si myslí o filmech rappera Řezníka. A Darina povídala a povídala a povídala. Chválila otázky, chválila moje děcka.

Řekla, jestli se dá dneska uživit psaním knih i proč pokračování jejího tolik úspěšného životopisného románu už najdete jen na placené platformě Forendors.cz. Odtajnila, na čem pracuje teď i jestli ještě někdy plánujete otevřít bistro. A skutečně upřímně popsala, co stálo za koncem její Topinky.

Přiznala, zda jsou či nejsou pro ni v životě důležité peníze i koho na české mediálně scéně sledujete ona, koho si platí a proč. Doporučila mým studentům práci v České televize či jiných léta etablovaných médiích a ptala, kdo dělá brigádu v gastru. A protože v ekonomickém semináři o podnikání měli tuto zkušenost skoro všichni studenti, byla vzájemná debata živá, praktická, autentická.

Když nám oběma obě představení skončila, poprosila jsem v kabinetě paní Křivánkovou o podpis do její kuchařky pro mého muže. David ji stejně jako já bezmezně obdivuje, my dva jsme spolu měli předplacené Lidové noviny sto let, my dva jsme spolu chodili do kina na filmy podle Dariny zhruba stejně dlouho.

A pak se stalo něco kouzelného - novinářka vzala knihu Gastrokroužku do ruku a nalistovala stranu 186, kde byl v receptu překlep a manželovi do něj rukou dopsala dvě nuly, které tam správně měly být. No, má ten chlap ale štěstí!

Darino, děkuji Vám. Byla jste půvabnější a citlivější, než jsem si vás vysnila. Bylo mi ctí.  

Znáte výtvarnici Terezu Šedivou?

Znáte výtvarnici a ilustrátorku dětských knih Terezu Šedivou?

Tereza je absolventkou oboru ilustrace na londýnské University of the Arts. Magisterské studium dokončila pod vedením prof. Martina Salisburyho v obor Children´s Book Illustration´na cambridské Anglia Ruskin University. Její autorská kniha Krtkův černobílý svět vyšla v nakladatelství Thames and Hudson a od svého vydání v roce 2020 se dočkala sedmi jazykových mutací. Kromě ilustrace se Terez věnuje tvorbě autorských hraček, vedení tvůrčích dílen a svým třem milovaným dětem.

A já mám tu čest s ní organizovat kreativní večer pro maminky.

Přijďte si pod jejím vedením vyrobit halloweenské překvapení pro vaše děti - slavný surprise paperball.

Ve středu 29. října od šesti večer v brněnské prodejně Skibi Kids, Josefská 492/2.

Zvu vás rodiče, prarodiče i nerodiče, přijďte si k nám užít večer v klidu.

Vstupenky už jsou v online prodeji

a v ceně workshopu máte celý obsah surprise koule, umělkyni a dobrý drink.

...

Na koho se můžu těšit?

Jak si pozvat do hodiny eso

Začal podnikat tak mladý, že i DVTV si jeho věk dala do titulku rozhovoru s ním.

Moji studenti ekonomického semináře o podnikání si jej spolu s jinými přáli jako hosta v hodině a já mu poslala mail úplně naslepo na adresu info@XY.cz. Odepsal obratem - Dobrý den paní Belhová, rád dorazím. Byla jsem nadšená a ráda, a tak jsme první diskuzní hodinu stihli už v září.

Přišel ohromně milý, mladý kluk s brýlemi, usmíval se a kýval, když jsem mu před hodinou v kabinetě popisovala můj koncept: ředit klasickou výuku ekonomie na gymnáziu s hosty z praxe, kteří už nejednou svým příběhem shodili teorii z knížek ze stolu.

Ve třídě na nás čekala partička patnácti maturantů, kteří s hostem měli načtené rozhovory ve Forbesu i jinde a otázky na něj připravené v tabletech. Ptali se jej na špatná byznysové rozhodnutí i pracovní podmínky jeho zaměstnanců, protože sami měli dost drsnou zkušenost od konkurence. A pak se najednou Bára zeptala, proč přijal pozvání k nám na gympl. A host hlesl: "Protože nemám české školství rád." Následoval dechberoucí příběh o studiu na americké základní škole, kterou absolvoval. Host byl vtipný i drsný zároveň, upřímný, přímý a jeho zpověď obsahovala plno anglických výrazů, i těch ne slušných. A potom řekl, že se mu prostě moc líbila moje odvaha pozvat právě jeho.

Náš host rozjel velký byznys před covidem a lockdowny mu hodně pomohly. Zkusil si mnoho fuckupů, toxický vztah v práci i doma. Hýří neotřelými nápady, pracuje moc hodin denně, ale na první pohled je na něm hezky vidět, že v tom, jak tráví volný čas a pečuje o sebe, nekecá.

Náš host je zcela stoupencem cirkulární ekonomiky; jeho podnikání nemá žádné vstupy, ekologickou stopu tvoří pouze obalový materiál a doprava. Náš host je veliký minimalista, který svým podnikáním zachraňuje stromy. Je z generace Z, skoro nic nevlastní a používá AI - a to radil do života i mým studentům. Protože vás nikdy nepředběhne umělá inteligence, ale člověk, který umělou inteligenci používá.

Když jsem se jej na odchodu na schodech ptala, kam chodil na střední on, popsal mi i tu křivdu, která se tam tehdy stala a řekl, že jej teď zvou na besedu každý rok, ale rány se ještě nezcelily. "Jak se vám to líbilo?", chtěla jsem vědět od svých studentů na závěr hodiny. Jasně, setkání předčilo jejich očekávání. Nízký věk a vysoký obrat, na to studenti slyší. Kritiku školství ve škole slyší už méně. Dobře my!