Všechny naše děti se narodily s mimořádným talentem držet tužku jako prase kost.
Před pátým rokem života Kubky jsme školkovskou logopedkou byli raději odeslání na grafomotorické sezení. Z něj jsme odcházeli
poučení o několik domácích cviků, avšak já přesto považovala opravování synova špatného držení pastelek za otravné a nedůstojné vůči němu. On už si v té době tak rád, dlouze a analyticky kreslil, že rušit ho a spravit mu prsty do správné špetkové polohy mi lidsky bylo proti srsti. Navíc jsem si blbá myslela, že úchop dozraje a sám se spraví. Nespravil. O prázdninách před nástupem do školy jsem ještě honem doma poschovávala všechny pastelky kromě těch tlustých, ergonomických se zářezy, ale ani ty nám nepomohly. Za to jeho školní psycholožka mi krom jiného ukázala,
jak první prvňáčkovské psaní trénovat v nadživotním měřítku a ještě na archu papíru visícím kolmo na zdi, aby na jeho ruku přirozeně působila gravitace, což Kubu nakonec zachránilo. Ale taky mi moudře (a jako první) řekla, že ten, kdo drží péro špatně, ten se akorát při psaní dříve unaví. A při nejhorším na druhém stupni začne psát tiskacím. Jakože ruka mu neupadne ...
To ale neznamená, že teď, když si s vlastním zájmem a překrásně začal malovat i Mikeš, hodím pastelky do žita. Náš Mikuláš už kreslí výpravné výjevy z jurského světa i smutné(!) žraloky, tužku však při tom drží jak kladívko, že se na to nedá dívat! I vzpomněla jsem si na všechny mé oblíbené Montessori blogerky a objednala i svým dětem přírodní trojboké voskovky.
Jsou z včelího vosku a přírodních pigmentů. Úžasně příjemně se drží a nešpiní. Snad jen se mi zdá, že jste vždycky všechny psaly, jak nádherně étericky voní, zatímco já jsem žádný čichový orgasmus nezaznamenala. Ale ani naopak.
Čeho si ale rozhodně nejde nevšimnout, je skutečně geniální držení pastelového trojúhelníčku, ke kterému je voskovka jak stvořená! Ukazováček si položíte na hranu, palec a prostředníček vložíte do speciálních důlku po stranách a je to. Jinak to snad ani chytit nejde, a tak to naštěstí správně drží Miki i Týnka. Teď už jsme všichni na dobré cestě.
 |
| A toto je přesně ono! Ukazováček - palec - prostředníček. |
 |
| A s voskovkami se dá buď jednoduše kreslit jejich špičkou jako obyčejnou pastelkou. |
 |
| Nebo použít jakoukoli jednoduchou šablonu, |
 |
| kterou opakovaně přejíždíte širokou hranou trojhranné voskovky. |
 |
| Pěkné efekty si vyloupnou i na tmavém podkladu. |
 |
Ale šablona nemusí být jen uměla - zkuste i kousek přírody domů.
(Akorát si na rozdíl od nás s Týnkou uvědomte, že hezký papír má být ten vrchní, že ano.) |
 |
| Trpělivá práce s hranou voskovky. |
 |
| A romantické dílo je hotovo. |
 |
Růženka naše!
(Dobří odborníci radí s voskovkami začít už ve dvou letech
a za sebe ještě doplním, že trojhránky se vůbec nelámou, ani při opakovaných pádech na cementovou podlahu!) |
