Lyžařská sezóna

Jede teď naplno! Sněhu je moc, dokonce i na našich kopcích.

A já má z toho velikou radost - stejně jako z nových softshellových etují s lyžařkami a lyžaři, které se úžasně povedly. Látka na štočku byla fajn a hotové kosmetické taštičky - mám pocit - se na nás přímo smějou.

Na kartáček s pastou, na telefon nebo doklady.

Jak se vám líbí?

Snowboardisti v modré barvě.

 
 Nebo lyžařky ve studených tónech růžové a fialové.

Z jesenických hor

Tak moc jsme si po roční pauze na lyžích přáli, aby i v Jeseníkách bylo dost sněhu, že jsme si úplně zapomněli přát taky slunce. A tak jsme si ve ski areálu Kouty neviděli na špičku nosu, za to na hlavu nám padal sníh a déšť a sníh s deštěm dohromady. Ale sněhu bylo všude dost, to jo - stejně jako naší radosti ze šťastného smýkání se z kopce dolů. A když jsme první večer po horké sprše a už v pyžamech usedli v šest k olympijskému přehledu se zlatou Ester v čele, děti se na nás i na zapnutou televizi koukaly dost zaraženě – zasloužené après-ski lenošení ale k prázdninám patří!

Stejně jako jednodenní lyžařská pauza, kterou jsme si odplavali ve venkovních termálech Velkých Losin. A fantastickou regeneraci těla jsme prožili i v lesní sauně v Loučné nad Desnou. Poctivá kamna na voňavé dřevo nás rozpálila do běla, následný otužovací rituál pak dokouzlila magická tůňka pár kroků vedle.

Lyžovali jsme, bobovali jsme, pili grog a horkou čokoládu. A na zpáteční cestě domů jsme si za maličkých dvacet korun koupili ve velkolosinské pralinkárně koláč veliký jak Davidova dlaň, který jsme spokojeně zapili vyhlášenou šumperskou kávou v café Pikola.

Bude nám to chybět:

dlouhá pyžamová rána a hraní Logika

povídání si na vleku

honičky na lyžích

skokánky a jízda v lese

olympijské zpravodajství cestou v autě

pozvání jesenických přátel na pizzu i hovězí po burgundsku z krávy, která ještě předevčírem běhala

na protějším kopci.

A taky podlahové topení ve vypůjčené chalupě.

...

Prožili jsme spolu výjimečný lokální týden plný nepohody venku a blaha uvnitř/sebe.

A kam se na jarní prázdniny chystáte vy?

Děkuji za všechny vaše tipy – těch fajn vyzkoušených totiž není nikdy dost!

Ester, Ester, Ester!!

Fantastická lesní sauna v Loučné nad Desnou.

A naše finálová jízda na konci týdne, kdy se tamější vyhlášená oblačnost snad i maličko zvedla.

Poprvé v Alpách

Poprvé v pěti a poprvé jsme lyžovali všichni. Rakouské středisko Erlebnisberg Grosseck-Speiereck naprosto doporučuji - je to pro rodiny ráj!

Týnka (5) stála na lyžích podruhé v životě, a tak si náramně užila tamější kinderwelt s jezdícím kobercem, takřka rovné kopce, dětský slalom, skákací dráhu v lese i ty nejširší modré a červené sjezdovky.

Naplakala jsem si dojetím do lyžařských brýlích - ještě nikdy jsem nelyžovala s tak malým dítětem. Když na lyžích začínali naši chlapečci, já furt dole u vlek kojila další miminka.

Toto byl prodloužený víkend za odměnu. I když Kubka (10) s Mikim (7) už fičeli černými sjezdovkami raději s kamarády než s námi. I když mě nohy bolely sakra až za ušima.

A kam na ski s rodinou nejraději vyrážíte vy? V Česku i nečesku? Kde to baví vás?

...

PS: S partičkou osmi rodin, se kterou jsme na lyže vyjeli - jsme se tam na après-ski shodli,

že nejhorší rodičovská hláška k dítěti na horách je:

"Proč padáš??"

Souhlasíte?

Ostružná|Jeseníky

Půjčili jsme si chalupu v Ostružné přímo na svahu, abychom se doma obuli do lyžáků a rovnou šli! Nejnadšenějším lyžařem z nás všech je Týnka - i když nelyžuje. David ji dolů smýkal jak králíka, za což klobouk dolů, protože on si zády stihl hnout ještě než jsme vyjeli, když nakládal lyže do kufru auta. Miki letos opustil rodinnou smečku a lyžuje v tandemu jen s Kubkou. A ti dva za námi dojeli, jen když jim došla permanentka nebo přišel hlad. A i já si po letech kojení někde vzadu za pokladnou nasadila na sjezdovce zase lyže.

Ve čtvrtek pak za námi přijeli i naši, aby se potěšili, jak už to děckám pěkně jede. Protože ona to je i jejich zásluha. I když mým rodičům lyžování nic neříká a zimu snášejí spíš těžko, vždycky mi zaplatili všechny lyžáky, na které jsem chtěla jet a k osmnáctinám dali lyže. (Které jsou teď tedy u nich doma ve sklepě a oni jsou myslím maličko dotčení, že už je nechci. Lyže, ne rodiče!)

Páteční noc přikryla Jesenicko peřinou a my s mužem nadrženě už o půl deváté ráno stepovali jako první u vleku na Ramzové. Zapomněla jsem to! Jaká je to krása lyžovat v čerstvém prašanu. Razit lyži novým sněhem. Měkce i pevně zároveň. Bílo, kam až oko dohlédne a na nos se mi lepily další a další sněhové vločky. A ve stejnou chvíli mého horského kochání se mi Davidovo tělo začalo neuvěřitelně rychle ztrácet na horizontu. Muž se opřel do svahu v sexy krátkých obloučcích a zmizel. Kratinké a vzácné rande ve dvou jsme po dvou hodinách zapili horkým bombardinem a na slabých nohou, za to se silným zážitkem se ruku v ruce odbelhali zpátky domů. A to je konec.

...

Rekonstruovanou chalupu Ostružná vám vřele doporučuji, 

její velkorysou saunu ještě vřeleji, 

a pokud nemáte moka konvičku na indukci a kávové kapsle z ideoých důvodů také odmítáte, čeká vás rekreace 

bez kofeinu v žilách - ale i to je zdravé!

Skol a zase za rok.

Všecko fotil můj tatínek.

Až na skleněný strop na hambálce, kde se dalo i luxusně spát - tedy nejlépe těm, co mají pod metr pade.