Všichni se nám smáli. Kdykoli jsme řekly "Eurovíkend v Bratislavě". A ještě pak i o něco víc, když jsme doplnily, že minule jsme spolu na pátek až neděli byli na stejné jízdě v Olomouci.
Ale tady nejde ani o letecké spojení, ani o vyhlášeně metropolitní destinaci. (Pro mě!) důležité je dělat věci na chvíli jinak. Spát až do úplného vyspání, a pak ještě kousek. Snídat jinde. Uchodit se městem. Pospíchat i vláčet se. Nakupovat. Odolávat. Ochutnávat. Sladké. Slané. Kulturu večer.
 |
| Hned od sobotního rána jsme na Urban Marketu zažily pořádný prodejní kolotoč - až vlasy vlály. |
 |
| A protože mně nečinilo sebemenší problém pro slovenskou ekonomiku záhy protočit veškerý svůj devizový příslib, se kterým jsem za hranice vycestovala, od oběda už jsem se raději věnovala jen nekomerčním akcím - jako třeba komentované prohlídce budově Fakulty architektúry STU (kde se Urban konal). Od střechy. |
 |
| Až po sklepní ... |
 |
| ateliéry. ... Po nabytých informacích jsme doplnily pro změnu chybějící živiny v těle obědem ve výborném výborném výborném bistru U Kubistu. Kde jsme z talíře snědly i tu kytku a hrášek ve slupce, tak to všechno bylo dobré! |
 |
| Za vstupné zdarma jsme pak navštívily Slovenskou národní galerii, což byly zhruba tak odpovídající peníze za to skoro nic, co právě teď výtvarným nadšencům v Eszterházyho paláci nabízejí. |
 |
| Teda s obrovskou výjimkou dětské tvořivé herny ve třetím patře, kde si můžete z velmi jednoduché překližkové stavebnice |
 |
| ne nepodobné mému aktuálnímu bižu na krku |
 |
| v tichosti a sami skládat, co jen vám hlava vymyslí a ruce dovolí. |
 |
| Mimo hlavní turistické tahy a našlapané uličky |
 |
| doporučuju se nechat omráčit nenuceným stylem číšníků a nešizenými gluten-full dorty (tohle je/byl Kremeš) na Laurinské ulice v Urban House Café. |
 |
| A i když byste se snad mohli nechat fotkami mýlit, že jsme stále někde vysedávaly, nedělejte to! V mezičasech jsme třeba stihly vyřešit šlamastiku se zapomenutými šaty do divadla, a pak s fungl novým kouskem na sobě běžet právě na večerní představení do Astorky. ... Stylizovaná momentka je z vaflármy Merica, na rohu Staré tržnice, kde zatímco my jsme večeřely pečivo s brynzou, za výlohou venku si úplně v klidu seděla herečka Zuzana Kronerová, a než jsme pak o sedmé usedly do plyšových sedadel pod jevištěm, ona už stála v dokonalém make-upu i formě nahoře na prknech. |
 |
| Hezčí než hezké nedělní počasí jsme druhý den využily k výletu do galerie Danubiana. |
 |
| Až na několik málo výjimek, asi tak tři, jsem já s dramaturgii tamějšího kurátora a jeho velmi hutný výběr barevných, plošných, nadrozměrných a nejlépe i zářících pláten nesouzněla a jako diváka mě přiváděl k šílenství. |
 |
| Až jsem byla šťastná, že si mé oko může odpočinout pohledem na extrovertní vodní sportovce za obrovskou celo prosklenou severní stěnou galerie. |
 |
| Nebo v ikonickými židlemi přecpané kavárně v přízemí, nebo ve výtečně, po evropském způsobu zásobeném muzejním obchodě hned vedle. A nebo na střeše, ze které můžete sledovat Dunaj na tři strany, kam až z poloostrova dohlédnete. |
 |
| Tuto soukromou galerii bych vám zdaleka tak nedoporučila - především pro její přesycenost (vždyť ani venku si nemůžete prohlédnout jediný vystavený objekt, aniž byste v zorném poli neměl ještě aspoň další dva). |
 |
| jako plavbu lodí dvacet kilometrů za Bratislavu a zase zpátky. Tu rozhodně berte! |
 |
| Dýchne na vás Středomoří, prázdniny a širé dálky. |
 |
| Tak jo, čtyřicítka nedaleko, ale bydlet ve čtyřech holkách na bytě, to by nám stále šlo. A těch nápadníků, co jsme musely odhánět ... Konec zprávy. |
