středa 7. prosince 2016

Holub Kolumb


Je to road movie.

Sahám po knížce na prodejní polici, protože je jinak barevná. Je to se mnou furt stejné: mně se líbí petrolejová, okrová a k tomu rastr a globus na přebalu. Naopak ptačí říše mě(!) zas tak moc nebere. Což je ale o to možná víc ten správný důvod knížku Kubkovi na Vánoce pořídit. V rychlosti spolu s ptákem proletím všech čtyřicet stran, všimnu si Eifellovky, karavanu a nevadské pouště a už pohádku platím u pokladny. To by se synovi mohlo líbit.

Mnohem víc času na pečlivé čtení mám pak v čekárně prenatální poradny, kde ostatně poslední půlrok vznikají všecky mé blogové texty. Jeden by tady před bílými dveřmi ordinace vyseděl důlek, no, a druhá si tady vypisuje zápěstí do bloku. Ale zpátky k příběhu.

Hlavní hrdinou je muž, letitý, již v důchodu, žijící po ukončení profesní kariéry elitního poštovního holuba v naší Praze. Tady si užívá času klidu a renty, jenže bacha! - láska kvete v každém věku, a tak se nám tenhle domestikovaný opeřenec prudce a vášnivě zamiluje mřížím zlaté klece navzdory do krásné slavice.

Rozkošná ptačice však cestuje spolu se svou paničkou po operních štacích múzického světa, zatímco holub se je snaží natěšeně dostihnout. Je to příběh s mnoha prvky ala Willy Fog - s nesnázemi, s minutovými minutími se, s léčkami nebo i s úlisnou snahou mlsné francouzské kočky Chichi holuba jednoduše sežrat. Slavice mu dlouho uniká, jenže city jsou silnější! A pak jsou tady ještě jeho noví ptačí přátelé mnoha národností a jejich pomoc, a navíc holub, který za celý život procestoval svět s psaními v zobáku, ten se jen tak něčeho nezalekne.

A jak může dopadnout tahle multikulturně vstřícná, místy komická a místy až dojemná love story napříč klimatickým pásmům, přes ztracení se ve versailleském labyrintu, křečím v levém křídle či neplánovanému/vyčerpanému přistání na pirátské lodi, to už si spolu s dětmi přečtěte pod lampou/pod peřinou doma spolu vy sami.










Napsala Emma Pecháčková, ilustrovala Petra Josefína Stibitzová a vydalo nakladatelství Meandr (2013).

3 komentáře:

  1. Tak to vypadá moooc dobře, ale podle hustoty psaní a zápletce asi spíš až pro školáčka, že? Já mám starší teprve tříleté, tak to ještě nějaký pátek vydržím. Ale líbí tedy opravdu hodně. Alena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to příběh, co už chce trošku (předškolního) posluchače.
      U vás bych ještě chvíli počkala, ať si vychutnáte i tu grotesku v tom!

      Ale jinak - knížka se nezkazí ... :o)

      Vymazat
    2. nekazí, ale já je domů už propašovávám i tak tajně, bo muž má pocit, že už jich máme moc :)

      Vymazat