Můj best gift. Kdykoli se kohokoli zeptám, co mu mám vyrobit z keramiky - chce tuhle mísu.
Není točená na kruhu, je z volné ruky. Okraje potištěny razítkem. Bílá glazura. Není dokonalá. V dílně, kam chodím na keramiku, se s námi střídají i kamenosochaři. A tahle kráska se sušila příliš blízko rádia, tudíž - někdo se o ní - ještě nevypálenou - malinko otřel. (Teda jako řeknu vám, já bych nechtěla nic mít s kameníkem, samozřejmě čistě TEORETICKY.)
Je ze šamotové hlíny - tu já miluju. Po vypálení není hladká, jsou v malé kousíčky ostřiva. Mísa je těžká a taková zemitá.
Na jídelní stůl.
Jéjej moc děkuju za milou návštěvu. Přišla jsem jen na kukačku, mrknout kdo mi píše taká krásná slova a už sem tu jakou dobu:) Teda upřímně závidím výstavy, já se s kočárem a se psem nikam nedostanu. A koukám, že o moc přicházím.
OdpovědětVymazatMáte, nebo máš(klidně mi tykejte:)) krásně inspirativní blog, určitě se budu vracet.
S pozdravem Majda
Majdo,
Vymazatvůbec není zač, já si to u Tebe MOC užila!!!
No, výstavy - když nechodíš, si například ušetřena nechápavých komentářů a ošklivých pohledů většiny kustodů - ale já se nedám ... :o).
Tak zatím, budu se těšit příště! A taky dík!
Moc hezký blog - zajímavé čtení o výstavách a tak - díky
OdpovědětVymazatJá děkuju, uctivě!!!
VymazatKoukám zrovna k vám a už vám tam píšu ... :o).