A finíto

Narozeninový speciál končí. Jedenáct blahopřání zaznělo, flašky prázdné, chlebíčky snězeny!

A já všem zúčastněným tuze děkuji.

Děkuji za jejich čas a energii pro věc zcela bez hlubšího smyslu či skutečného účelu. Všechny se zasnažily jen pro to, abychom se tu zasmály. Ale že se nám břicha/brady třepaly, že jo?!?

Pěkné to bylo. A mě se z toho až zastesklo. Po škole. Po projektech se studenty. Tohle totiž bylo hodně podobné. Vymyslela a jsem zadala všem práci. A pak to přišlo. Někdo odevzdal hotovo hned do druhého dne. A měl to krásné. Někdo se potřeboval ještě doptat k pokynům. Někdo chtěl vědět, jestli potřebuju fotky na výšku či šířku, aby nakonec stejně poslal ty jiné. A někdo mi vrátil úkol až hluboko po termínu, i když mě tisíc a jednou předtím ujistil, že na tom dělá. Prostě némlich jako školáci.

Všechny ale zůstaly dokonalé své a já mám velmi skromně pocit, že umím z lidí vymáčknout to nejlepší. Nejsem dobrý týmový hráč. Vždycky mám pocit, že ten druhý málo maká, ale vést skupinu, na to mě užije! To mě blaží. To já rád.

No, takže: svá globálně- rozvojová témata si nechám pro mládežníky do lavic, ale trošku trošičku mám v hlavě myšlenku, že s touhle mou narozeninovou partou by šlo ještě leccos podniknout. Osvědčily se. Schopné. Invenční. Až neuvěřitelně origoš. A publikem hódně oblíbené. Sic trochu v mlze, ale už to začínám vidět. Zase spolu. Na obrazovkách vašich monitorů. Třeba tentokrát pro nějakou dobrou/bohulibou věc ... 

Taškent s mítníkem a džínovou kapkou rosy

Milá Růženo. 

Když jsi mě požádala o něco k narozeninám, hned mě napadlo, že ti ušiju taškent a že bude s mítníkem. A rosou. Takže. Mítník je ze žluté lněné košile zn. Hugo Boss (to je jakože hódně hodobožový výběr,  ale ať nežeru, když máte ty narozeniny, pani). Kolík k mítníku jsem byla líná stříhat rovně, tak jsem to obešla jako lstivá šelma. Taky trochu jako indián, zipijajou! 

A dál je v ingrediencích džínová kapka rosy, raději s popiskem, aby si někdo nemyslel, že je na tom pažitu nějaká divná koule, nebo, pro ty co jsou pintlich a vidí, že to není trojrozměrný, tak kolečko, prostě. Travěnka zelená budiž Ti potěšením, ba i peřinou. Ta látková je lněná proužkovaná prostírka a zbytek je ledabyle dovyšit. Celou soupravu doplňuje uchoví z bavlněného popruhu, zde vysoleno (nesladím) mentolovým tkalounem a navrch tomu dává korunu tkaloun béžový.

Celé tělo tašky je udělané z nalezených švýcarských buržoizních ubrousků na otírání buržoizních rtů. Ukáplé sádlo je již dávno léty odváto a vypráno, ale zato máš tašku s monogramem na každé straně. JENŽE když šiješ tašku z ubrousků, rozměr už je danej. A já jsem nejdřív našila Mítníkovi ceduli, ale když jsem hledala vhodný zipový kůl, našla jsem jenom o kousek delší. A tak jsem ho našila přes druhou stranu, aby na ní taky něco bylo, ne?

A aby to nebyla nuda, tak tady máš názorný návod, že ten zipík se dá použít na schovávání různejch tajnejch věcí, nebo motáků, nebo nákupních seznamů. Zip je vždycky nachystán, zapneš penál, zapneš stan. Karabinka je na zipu schválně, protože ty používáš ty různý zipový přívěšky a tak jsem ti to chtěla takhle voživit. Karáble je v celku k ničemu, ale kdybys třeba nutně potřebovala nějakou na svůj projekt,  neboj se osmělit a tudlectu odháknout. S gustem. 

Jinak tašku jsem šila, stříhala, komponovala a celkem různě převážela a přelétala mezi různými městy, jako je Praha, Beroun, Curych a tisk mítníku třeba byl ve Waršavě. Takže to není ledajaký mítník! Za tyhle nasbírané míle by si mohl vybrat už poměrně slušný dárek z milníkového katalogu! Jenže, práce kvapná, málo platná a tak se na tašce najde celý soubor chyb, které by profesionál ani s největším sebezapřením nepustil do světa. Jakostní kontrola by na to nedala štempl ani náhodou. Zde například moje značka. Asi aby bylo jasný, že se k tomu výrobku vlastně nehlásim, tak jsem ji prošila tak dobře, že celej nápis je uvnitř tašky. Ale šila jsem to ve dvě ráno a bála jsem se že mě za rušení nočního švýcarskýho superklidu zavřou. A to bys nechtěla. Nebo?

Každá taška má mít vyfocenej vnitřek. Tady vidíš, že má pěknou podšívku. Ano a vidíš, že počet kapes se rovná právě nule. Každá kapsa - pár minut rizika švýcarskýho kriminálu navíc. Sorry. Karabinku ale má, páč ta je důležitá! A další chyby, které se tu zdráhám vypisovat, ale na fotce jsou jasně vidět. 

A závěrečné defilé alias můj přeuctivý hlubokosklon. Zrcadlovka bez zrcadlovky, za to ve výtahu uměloledvinovýho Headquateru. No řekni, kdo todle dneska má!

A tak tumáš, tady je taškent pro Tebe a děkuju za možnost se profláknout na tvým čupr taškentově výtvarně mámově vtipným blogu. Pošťák uskuteční dodávku a vykládku zboží na vámi udané adrese.

PS: Aby tenhle ultrapankový přístup byl dotažen do konce, taška pochopitelně není na focení vyžehlená. 

Amen, mám tě i tak ráda. 

Pěknej den vinšuju z Helvecie.

Jeve

Promiňte, dneska k tomu nic nenapíšu, dojatě a s hubou překvapením dokořán vyhlížím ve futrech

naši paní počtačku!
No, snad jen, že tyhle tašky s pointou budou v nabídce on-line od listopadu!

Design-in-Woody

Milá Roso,

překročila jsem hranice své komfort zóny a posílám nějaká ta selfíčka.

Povídání k tomu:

Pro nejnovější outfit, kterým jsme obohatila svůj šatník, jsem našla inspiraci tady a tady. 

Jedná se o slušivý trendy oversized overall, kterému na rafinovanosti dodává transparentní materiál. Díky neutrální barevnosti lze kombinovat s výstředními vzory (v tomto případě puntíkem). Celý model je samozřejmě nutné doplnit o příslušné zavazadlo. Velmi vhodným se ukázal stříbrný kufr, ve kterém nechybí ani tak oblíbená poutka na klíče.

Nesměj se mi.

Pa

Klára

               

Od mé kabelkové guru

Rosa má narozeniny

Co jiného lady Rose k narozeninám než kabelku.
Jenže jakou.

Svých zavazadel má dost.

Je potřeba něco extravagantně elegantního.

Psaníčko.

Nejlépe na vernisáž, do divadla, nebo na nějakou kulturu. Protože upřímně, my matky, potřebujeme občas odložit robátka a vypustit. A proto je kabelka malá. Aby se nemohlo žádné dítě přibalit.

Zatímco naše drahá Em spala, zapózovala jsem vám s psaníčkem. Nejde mi to jako Rosičce, ale aspoň jsem měla důvod si nalakovat nehty a namalovat se:-)

A co bych Rose popřála?

Aby byla dál vtipná,tvořivá, veselá a hlavně aby psala. Protože ji moc ráda čtu. 

Opravdu.

Vzpomínám si, když jsem na její blog narazila poprvé. Je to už hodně dávno. 

Napsala mi komentář pod některý z mých příspěvků a já jsem ze zvědavosti rozklikla její profil. A začetla se. Napsala jsem jí ten den komentářů hned několik. V zápětí jsem měla ve schránce email....

Tak to nějak začalo.

A dnes jsem moc poctěna, že můžu blahopřát k narozeninám.

Kabelkou a velkou pusou z Olomouce.

Všechno nejlepší!

Jana 

Děkuju, teta!

Žana tropí kabelku

Dostala jsem e-mail od drahé Rosy Mitnik. Psala, že její blog bude mít narozky, které by chtěla oslavit rosisticky-recesisticky, totiž parodií na vlastní osobu/ příspěvky (alespoň tak jsem si vyložila větu: "Pole pro legraci, ironii a recesi mé osoby tam myslím vytvářím dost velké."). Takže úkol... Pak tam byly nějaké tipy a triky a nakonec věta: "Nebo proste úplně co chceš." A to neměla dělat! ​​Jelikož moc dobře nevím, jak parodovat někoho, kdo je ve vašich očích téměř dokonalý (jediné, co vás na něm tak štve je právě ta téměřdokonalost). Rozhodla jsem se to pojmout v duchu žana-tropí-hlouposti. A tady přicházíme ke kameni úrazu: bude to dlouhé a spletité. Prostě Žana. Promiň Rosičko, tímto ti klesá sledovanost a televize zase nebude...

Žana by vám tedy ráda představila svůj oblíbený model tašky - PLÁTĚNKA (viz  foto dole). Všimněte si určité neostrosti obrázku (koho by taky pořád bavily ty Rosiny za-krásného-denního-světla-focené fotky jako břitvy), ono po osmé večer toho člověk ani z čupr zrcadlovky nic lepšího nevytlačí; přebroušené parkety nebo repasované dveře v pozadí se taky nekonají, natož tak pleť jako alabastr. Reálných dvacet brad je pečlivě schováno vybraným úhlem fotografie. A ano, zmiňovaná taška je TO na pravém rameni modelu - krásně nedrží tvar, je výtečně omšelá až onošená, místy špinavá a vzor... Vzor asi nevidíte. Vlastně z ní vůbec moc nevidíte. Interiér tašky: jak praktické: kde nic, tu nic. Místo kapsiček a jiných vychytávek snad sem tam dírka a nějaká ta špínka jako bonus. No, neber to!  Ještě o nejkrásnější podšívce by tu mělo něco být, že? Errrr... Dál!

A teď to nejdůležitější - k přepravě čeho vlastně slouží aneb vystajlovaná zátiší podle Rosy. Pište si, milánkové: jedenkrát kopa anglických učebnic nejmenované firmy a k nim příslušejících cédéček; jedenkrát anglický časopis jiné nejmenované firmy; spousta anglických materiálů made-by-žana (v modré absolutně nedesignové složce); mastičky na ekzém a další mazadla všeho druhu; několik kusů řádně propoceného sportovního oblečení (ilustračně vybrány nejlepší kusy - povšimněte si zejména aktivních ponožek, které běhají samy); svačina či svačiny; oběd v krabičce (zde zatím v surovém stavu - Žana nestíhá) a seznam završuje ošklivá lahev na vodu. No... Tak jsme to zvládli, zas takový román-řeka to není. Objednávky přijímám na momentálně stojícím blogu Žana tropí hlouposti. (Ne, že bych šila, ale nějaké otřepané plátěnky schrastím vždycky. Jednu ještě mám, posledně jsem s ní byla na houbách, je krásně flekatá, jak jste zvyklí u značky Žana ;)

Hmmm, a teď snad trochu vážně. Rosi, velké gratulace k třetímu výročí  tohoto tak inspirujícího a radostného kusu online prostoru, kam se já a mnoho dalších dennodenně vracíme pro úsměv a načerpání pozitivní energie. Jsem ráda, že jsem si ten tvůj koutek našla a taky že jsem tě mohla poznat osobně (a Kubku a Mikeška). Přeju ti hodně dalších úspěchů jak s blogem, tak ve výchově kluků a případně taky s rozjetím vlastního pracovního projektu, ať už to bude cokoliv (pořád věřím ve Stardance - mrkám oběma očima, i když v tuhle hodinu už možná nesynchronizovaně). 

A na závěr otázka: neplánuješ taky kolekci plátěnek? Třeba s vlastním razítkovacím vzorem? Rozlítaným učitelkám oblíždějícím Brno by se určitě nějaká hodila. Pusu, Žana.

Čiči, pro tebe cokoli!

Nevěrná s Marcem

Přesně si vybavuju, kdy jsem na Tebe klikla poprvé. Příspěvek z výletu do Brna, obsahující stejně starého chlapečka, umění v galerii a kafe v kavárně. Výrazný kukuč krásky i okaté dítě a závist kavárny a galerie akceptujícího muže, plus skvělý češtin a sloh – to bylo TO. Pak zjištění, že jsme velkou část života dýchaly stejný smogem prosený vzduch, a láska byla na světě! 

A taky si pamatuju, jak jsem před prvním setkáním s Tebou extra jela na myčku a vyprala i boudičku od kočárku .))) A pak seděla s otevřenou pusou, když jsem na živo viděla ten koncert energie, hravosti, štědrosti a lásky, která kolem tebe vlaje. Pokaždé, když se vidíme. Potřebovala bych Tě vidět častějc, po každém setkání mám úsměv od ucha k uchu až do večera a taky mluvím s Kikim pěkně trpělivě a s mnohem hezčí dikcí, takovou profesionální. A tak aspoň klikám na www. Tvé jméno .cz a obligátně nevěřícně kroutím hlavou – promiň, ale každý den výlet nebo nějaká zajímavá aktivita s prckem, umění, kurzy, všechny proužky a puntíky světa na kabelkách?! Píšu si do deníčku, co bych během dvou tří příštích životů chtěla stihnout – a ještě být kreativní a vtipná a krásná a šik a pracovat na sobě?! On někdo fakt může být takový boží? Jooo! 

Happy B Day, madam, vedeš si fantasticky, a díky za energii, kterou (nejen) do blogování dáváš, doufám, že se Ti po vzoru rockových hvězd vrací z publika zpět! Go Rosa!!!

PS: Tohle je moje teď nejoblíbenější kabelka - promiň, jsem Ti nevěrná s Marcem! A teda, není vůbec sranda se s ní vyfotit v zrcadle - asi v tom nemám tu správnou praxi, pff!

Lenka

Vyprala boudičku kočárku??? Se picnu! Tos´mi nikdy neřekla ...

A štědrá já?

 Z textu ti vypadala pasáž, jak jsem tě premiérově chtěla pozvat 
jako poděkování za dárek k narozeninám (v životě jsme se předtím neviděly), 
akorát že jsem s sebou neměla peníze. 
Tomu říkám štědrost za všechny prachy!

Těšíme se na vás!!!
Líbá teta Mitnik

I z ciziny dorazilo blahoželanie

Rosa oslavuje!!!

Chcela som byť vtipná a zábavná, tak ako len Rosa vie byť. Vyčariť jej úsmev na tvári, ale Rosa je len jedna a jej humor neprekoná len tak hocikto. No a keďže mne to ide lepšie s fotkami a Rosa si o parodovanie priamo zažiadala, rada splním jej želanie. Veď má predsa BLOGONARODKY!!! 

Ja Ti teda Rosička milá prajem nech to tu u Teba stále krásne frčí, prajem veľa čitateľov a samozrejme nech Ťa humor neopúšťa. Som toho názoru, že blog je aj o priateľstvách a tak keď som Ťa spoznala (na blogu i osobne) mala som pocit, že Ťa poznám odjakživa. A tak som si vymyslela ako také priateľstvo s Rosou môže fungovať.: ...veľa smiechu, srandy, prechádzky s deťmi, zase veľa smiechu, Rosine vtipné otázky, smiech, kávička, smiech, vínko, Rosine vtipné odpovede, smiech, nejaká tá kultúrna vložka, zase veľa smiechu a popritom nejaká tá spolupráca. Ako inak kabelková. Ja dodám recy materiál, Rosa ušije, spolu vymyslíme. R+R (Rosa+recyveci). 

Dopĺňam ilustračné foto spoločného prototypu. Typická foto v zrkadle s papierovým maxipsaníčkom a štítkom RR....Viem, viem asi by sme s týmto produktom neurobili žiadnu dieru do sveta, ale ako predstava je to milá!!!

xxx

Milá Saško,
nemáš pravdu! Myslím, že na toho psaní současný svět naprosto čeká!!! Mohly bychom jej nabídnout on-line, ale obávám se, že bychom tak ve vteřině způsobily spadnutí všech serveru světa ...

A pak - taky taky velmi lituju, že nejsi má sousedka z vedlejší ulice, abychom se mohly spolu vídat každý den. (Ve skutečnosti tam bydlí Hana Zagorová se Štefanem, ale já už jsem na Hanku kolikrát zvonila, ať jde ven na písek a co myslíš? Nikdy nešla!) Děkuju ti moc nejen za přání. Dovi. R.

...

A ještě poznámka pod čarou. Saša má teď nějaké zaječí úmysly, že by jako z blosféry zdrhla. A tak kdybyste taky tenhle skandál nepřežili, tak ji můžete třeba na blog napsat, že je skvělá. Nebo že recyvěci mají úžasnou životní filosofii. Nebo že na její čisté a stylové fotky je vždycky radost pohledět. Nebo že její bílý blog je krásný. A že ona je úžasná kost! Nebo že navzdory veškeré své kráse a umu a slávě je furt milá a laskavá a osobní. A hlavně uvěřitelná! Čehož si já sama velmi cením.

Rozhodla jsem se pro koláž. Protože koláže to je Oli!

To je pro mě typické, tak jsem chtěla, aby bylo jasné, že je to ode mě pro Tebe.

Třetí narozky blogu Rosy Mitnik, dnes píše Olívka Olivová.

Zamyslela jsem se, jaká asi byla jeho tvůrkyně ve věku nula až tři.

 Stoprocentně přišla na svět v proužkovaných dupačkách. O tom žádná.

Ve dvou letech louskala noviny. Není pochyb!

Když jí něco náhodou udivilo....

....šla si to najít do knihovny!

Na to být chic si však vždycky, přes všechnu tu touhu po vědění, čas našla.

A taková je teď. S očima Audrey Hepburn a mozkem Einsteina, vtipná, rozhazující rukama jako šéfdirigent České filharmonie, pusou, která se nezastaví, disponující přehledem jako vědecká knihovna a umem šít kabelky, pro kterých touží svět! 

Kabelky dosahující stejného věhlasu jako ty od Chanela, Dioru, Prada, Céline, Jil Sender.... 

......tyhle kabelky! ♥
...Děkujeme! Máme Tě rádi! Piš dál, šij dál!
♥
Pa,
Oli

Milý Olifsone, děkuji. A tímto ti slavnostně u mě vystavuji kabelkovou permanentku. 

Se vstupem kdykoli!

A další sličné gratulantky přicházejí ...

Pondělí

"Budu mít třetí narozeniny...", napsala.
Čumáček, ouška, starorůžová, mladistvě lesklá, velikost tak akorát... 
Ať se Ti tam vejdou všechny nápady, milá Roso!
A všechno nejlepší!
Pondělí

Myynyruka

Má milá,

nejdřív jsem si chtěla půjčit něčí mimino a udělat pár krásných fotografií s rozesmátou dětskou tvář. To nevyšlo. Paní Herodesové se prý mimina nepůjčují. Ani dítě školkou povinné, které bych (možná násilím) přinutila sednout ke stolu a něco sofistikovaně po Kubovsku tvořit, jsem nesehnala... Takže jsem zvolila osvědčenou ručku v organizéru, plus nějaké ty bonbóny k tomu. A zatím, co mi v hlavě hučelo: "Takhle by to Rosa nikdy nevyfotila! Takhle by to Rosa nikdy nevyfotila! Takhle by to Rosa nikdy nevyfotila!....", jsem sekala jednu fotku za druhou, až jsem vyčerpáním musela uznat, že Rosa je jedna. A já jen ubohá parodie. 

Na líčka líbá, Myyna

Třilenky

Ahoj Růženo!

tak jsem se konečně vrhla na to tvoje zadání, poslední den doma po šroubech, tak jsem si říkala, že aspoň budu mít čas zachytit nejlepší světlo, ale u nás v chodbě za osvětlení světlíku a chabých žárovek je to bohužel asi fuk... no, jinde zrcadlo nemáme, takže to dopadlo následovně... ale katastrofa to snad není, jen teda smekám, protože vyfotit se a následně upravit fotky do nějaké úctyhodné podoby mi trvalo snad hodinu, z toho půl hodiny jsem strávila nakrucováním před zrcadlem a hledáním vhodné Rosapolohy, ale ty už to máš určitě nějak promakaný,viď? 

Posílám jednotlivé fotky i fotopříběh o mojí nejoblíbenější "kabelce" ;-)

Story je asi takováto:

Moje nejoblíbenější "kabelka" je tenhle háčkovaný pytel, vejde se do něj ledacos, je doslova nafukovací a hodí se ke všemu... (má-škrtnuto) měl jednu nevýhodu, cokoliv jste do něj dali se v mžiku změnilo v chuchvalec do sebe propletených věcí... tak to bylo do chvíle než do mojí kabelky přistál Rosaorchanizér... díky Roso za tvůj úžasný cit pro kabelky (a jejich organizaci) a inspiraci, kterou přinášíš! 

A přeju všecko nejlepší k blogovým narozeninám! ať máš spoustu nových a starých spokojených čtenářek a hlavně spoustu nové inspirace a energie do dalších příspěvků!

Jsem ráda, že jsme se potkaly nejen na blogu!

Lenka

Děkuju. Děkuju. A děkuju!

Rosa má dnes narozeniny

Na den přesně dneska slavím třetí narozeniny svého blogu. Psát jsem jej začala proto, abych si pro radost archivovala věci, co jsem vyráběla jako dárky svým milým. První rok jej četlo tak pět dobrých lidí denně. Pak se o mém vnitřním on-line světě zmínila na svých stránkách Soňa Malinová a následně Jana Grešáková a od té doby mívám napětím červené tváře pokaždé, když mi do mailu dorazí upozornění, že někdo okomentoval můj příspěvek.

Za ta léta jsem jich napsala 611 a vy jste se na ně přišli šest set třicet sedm tisíc osm set šedesát dva krát podívat. Pěkné, ale o tom to není!

Kdybych neměla blog, nevystavila by si na něm svou první kabelku. A kdyby si o ni nenapsala jedna dáma, ani v nejhlubším snu by mě nenapadlo kabelky šít pro úplně cizí lidi na přání.

Kdybych neměla blog, už dávno bych možná nebyla na mateřské. Zoufale nutně totiž potřebuji každodenní publikum pro své vtipy. A co mi má kdysi nemocná a chirurgickou ocelí opravovaná záda dovolí se vám klaním až k zemi a děkuji vám, že přes všechny ty překlepy čtete mé (ať nežeru!) povídky. Že se jim smějete a že mi píšete, že se jim smějete. Jste skvělí!!!

A kdybych neměla blog, neznala bych těchto jedenáct skvělých žen. Žen s úžasnými blogy. Žen krásných. Žen originálních. Žen se smyslem pro humor. A žen s jejich kabelkami!

...

A že mám dneska ty narozeninky, zahajuji tímto svůj narozeninový speciál, ve kterém si dny příští můžete prohlížet (vyžádané!) gratulace, které mi tyto krásky zaslaly. 

Jako první mi pravící potřese Lucky.

Má milá,
já to z celého ♥ k těm tvým blogerským narozkám přeju
ať ti to stále tak pěkně fachčí:-). 
(A že ti to fachčí!!!!)

Tvá Lucky

Tahle koženka - to je NĚCO! Mám ji už dlouho (tajná zásobička) a konečně na ni došlo.
Na přání!
Pro jednu praštěnou Švédku.
S cedulkou.

A bacha! Horká novinka z pod jehly Rosi Mitnik - praktické, téměř nutné, leč decentní dvojité uši v atraktivních barvách!!!

Modrá z venku, modrá zevnitř. Rozkládací, přehledná a prostorná - takovou umím jen já!

Konec.

Má nejvtipnější Lůco, díky. Čekám tě na baru. RM 

A bacha: v tomhle bude i otevřeno.

Vybíráme z pošty aneb dneska si tu pěkně podkouřím

Dobrý den, 

kapsář mi právě dorazil a jsem opravdu nadšená! Vaše práce je úžasná, jste vážně moc šikovná. Myslím, že se vám určitě ještě někdy kvůli něčemu ozvu :)

Zatím se mějte moc pěkně a ještě jednou děkuji.

Katka

Roso,

kabelka je tu! Díky ještě jednou, je skvělá a hlavně OBROVSKÁ! Díky též za dáreček, mám radost. Ty víš, že radost je v detailech:)

Těším se na příště!

Lucka

Předmět: Prostě miluju!!!
Vás i tuhle kabelku! Neb jste obě nejlepší! MOOOOOC DÍKY a přeju príma  podzimní dny!
Zuzka

Krásný den, mááááám ji :o))))

Je bombová a Vy jste skvělá, úžasná a jedinečná:o))))

A ještě ji mám vyvoněnou.

Děkuji Roso a přeju nádherné podzimní dny.

Zlatka

Milá Roso, 

tašku už máme a mám z ní velkou radost, je prostě úžasná. Hned jsem si ji pěkně zabydlela a teď jenom čeká na první venčení.

Ještě jednou vám moc děkuji.

Mějte se hezky :-)

Zuza

Milá Rosi,

dnes jsem si na poště vyzvedla balíček od Vás. Proč by se pošta obtěžovala zvonit včera, aby balíček doporučili, když jsem byla doma. Už paní za přepážkou mi záviděla obláčky na balícím papíře:) Doma jsem balíček opatrně rozbalovala a zjistila jsem, že dečka i taška jsou ve skutečnosti ještě hezčí než na fotkách, které jste mi poslala nebo které máte na blogu:) Ani nevíte, jak moc se těším, až je upotřebíme po porodu. Zítra se chystám ji naplnit, aby byla připravená na cestu z porodnice, kdyby se ta naše princezna rozhodla na svět vykouknout dřív. 

Moc Vám děkuji.

Přeji Vám krásný víkend.

L.

P.S.: manžel vzkazuje, že je ten set "fakt pěkný"  :)

Pane jo Roso!
vzdyt ja Ti porad jeste nenapsala! Zapomnela jsem na to jak na smrt! Promin.
V prvni rade obr pochvala za dokonale baleni. Razitkovaci technikou se necham inspirovat a vyuziju u zasilani pytlicku. Vypada to fakt supr! Diky.
A ted jedna smutna vec. Tasku jsem musela darovat. Kdyz jsem se totiz chlubila mamce, tak te tak zasvitili oci, ze to bylo jasne. Musi ji mit. Mame domluveno, ze az si ju ja nalezite uziju, tak pak poputuje dal do sveta. Dovolim si tvrdit na nejvychodnejsi misto, kam se kdy Tva taska dostala, na Slovensko do Trebisova. :o) Musim sebekriticky uznat, ze jsem neodhadla vsechno, co tam chci tahat. Takze v plne polni ji proste na kazdy den nevyuziju, protoze bych ji za mesic znicila. A nechat si ji ve skrini, at pocka, az deti odrostou je fakt skoda. At leti svetem a dela radost dal. Dekuji za double radost a preji vse dobre. 
Andrea

Ahoj Rósi,
tak jsem se konečně minulý týden v pátek dostala na poštu a hrdě si odnášela krásně orazítkovaný balíček:-), doma jsem, při jeho rozbalování, zažívala úplnou euforii, večer jsem pak už jedno psaní vyvedla do společnosti a jen se dmula pýchou :D
Moc děkuji za zprostředkování radosti, myslím, že to dlouho nevydržím a budu chtít ten pocit zažít znovu:-))), takže se brzy zase ozvu s objednávkou!

Krásné dny,

Karin

Jupíííí jej...

Když rozbaluji krásně zabalené kabelky od tebe zažívám takový pocit dokonalosti a luxusu jaký je k vidění jen v katalogu Victoria´s secret.. (parafráze z oblíbeného seriálu - aby to nevypadalo, že jsem magor)... ne jako vážně:)... je to jako jít z manikúry nebo od kadeřníka... prostě se cítím luxusně... i když kabelku předám dál, to první rozbalení je prostě príma...

(jen krabice od lega je lehce matoucí :) , za to potěšila kolegu, který se zaradoval "jéé ty jsi dostala lego").

Moc děkuji nejen za kabelku, ale i za ten rozbalovací zážitek...

Nyní hurá do práce vydělávat na další kabelku, tentokrát pro mě:)

Mám v merku tuto http://www.rosamitnik.cz/2013/10/zacala-jsem-od-podlahy.html - musím ale ještě vydržet:)

Přeji krásné a pohodové léto s tvými chlapci

Dita

Dobré ráno milá Roso,

hlásím, že balíček si mne konečně našel. Vše je moc hezké a precizně ušité a ještě tak krásně zabalené, krása. Jste moc šikovná švadlenka:-) a já mám chuť Vás požádat ještě o další kousky, ale vím, že teď nemůžu, že si musím počkat. Tak já to teda vydržím:-).

Mávám z Libně a přeji krásné dny.

Markéta

Dobré ráno,

děkuji za balík a dáreček. Dnes vše v pořádku dorazilo a jsem nadšená. :-)

Pěkný celý týden, ať se daří!

Anežka

Zdravím, Rosa, 
len som Vám chcela napísať, že taška sa super nosí, všetko hneď nájdem a otvárať dvere je zrazu pôžitok,
ďakujem, majte sa pekne,
s.

Rosi, 
kabelka ve čtvrtek dorazila, je jeste hezci nez jsem si myslela... ses fakt moc sikovna a ja ti moc dekuju! Urcite to neni posledni kabelka od tebe...
opatruj se!

zdraví Venda