Se stavební firmou jsme byli dopředu
dohodnutí, že pánům dělníkům poskytneme naši garáž. Ti si tam nastěhovali
kempovací nábytek, rychlovarnou konvici i mikrovlnku. Když to otevřenými vraty viděl
náš soused Pavel, dělal si ze mě srandu, ať tam natáhnu i světýlka, že je to u
nás hotový glamping.
A my si za pár dní na to zvykli, že
den na stavbě začíná v sedm ráno, hned poté co se celý náš dům provoněl
kávou uvařenou v garáži a prvním cigárem na dvorku. Když ukrajinští kluci
poprvé z repráčku pustili svoji muziky, přestala jsem pracovat a říkala
jsem si, co to tu hraje. A jak se přemísťovali různě po baráku i venku, zvykla
jsem si, že nám to doma porůznu odněkud vyhrává. Nejčastěji ukrajinské techno a
elektronická hudba. Ale taky dost Ska nebo world music. Týnka dokonce jednou
cestou ze školy viděla našeho styčného důstojníka A. při štukování omítky venku
tančit do rytmu. Doma v kuchyni nám to pak večer předváděla a mě
bude navždy mrzet, že jsem tohoto fit fat fachmana na vlastní oči neviděla taky. Ale
usmívám se už jen té při představě.
Snad nejvíc jsem si ukrajinské dělníky
cenila ve chvíli, kdy na dílčí práce přicházeli Češi. „To je blbě – to jsme tam
dali naopak!“, ozvalo se zvenku jednou. „Ježiš, jsem jouda, tu díru udělal
mnohem větší, než musela být!“, znělo u nás zase jindy. Kéž bych to nikdy neslyšela.
A díky díky díky za všechny podobné hlášky, které zůstaly ztraceny v ukrajinském
překladu.
Děkujeme za všechno. Náš vděk ukrajinským
mužům chvílemi přerůstal až v závislost. Někdy v září jsme se s mužem
shodli na tom, že Andrej přece nemůže jen tak odejít. V rámci rekonstrukce
nám doma opravil a spravil plno věcí. Ale sám mistr nás ujistil, že klidně zase
někdy přijde, za rok za dva a udělá, co je bude potřeba. Když jsem jej
poprosila o sundání lustru z šesti metrů, za pár hodin leželo svítidlo v hale.
Když to pak večer viděl můj muž, šokovaně zíral a od dveří volal: „Oni tu válku
vyhrajou!“ Kéž by, tak bych jim to přála!
Toto pondělí všichni přišli naposled. Vyklidili garáž, nechali odvézt mobilní toaletu, demontovali boudu na nářadí na zahradě, zametli, zamávali a odjeli. Máme hotovo.
Ukrajinskí chlapci-murári sú najlepší, a boli tak ľudskí a šikovní, pred cca 15 rokmi u nás:-)
OdpovědětVymazatдякую.
VymazatKéž by tu válku vyhráli!!
Veľmi na nich myslím, kiežby!
Vymazat