Protože vás mám ráda

Denně prohlížíte, čtete. Píšete komentáře. Chválíte mě, chválíte a chválíte. A za to všecko si zasloužíte odměnu. Nevím, jak máte nastavený monitor, ale tohle nejkrásněji modrý slon na světě! A je pro vás. Tedy pro jednu z vás. Ano ano, tohle je giveaway, kdo chce - soutěž, o mého keramického Vitra-hacker slona.

Prosím vás o jediné - začněte mě PRO-NÁ-SLE-DO-VAT. Rozuměj staňte se mým pravidelným čtenářem (lišta vpravo). Děkuji uctivě. Do komentářů pak napište svůj e-mail a zájemci mohou připsat, co bude u vás  doma tenhle nebesky modrý chobotnatec dělat.

Výherce spolu s Kubou vylosujeme přesně za týden - v úterý 26. února.

Tak ptfuj ptfuj, hodně štěstí!

Stavba těla opět volně vychází z Eames originálu.

Slon je klidný, přátelský, vhodný i k dětem, povozí.

Hodí se též do kanclu, kde přežije.

A schválně jsem vám ho fotla na A4 deskách, ať víte, jak je velký,
protože copak já vím, jak se měří slon v kohoutku ... :o).

Tyrkysové prvky v kuchyni

Míchám si.
Pro veselou náladu.
Vanilku s odstíny modré a zelené.

Inspirace na zdi - normálně tam visí má pletivová nástěnka, ale jedné návštěvě se teď tak líbila, že prostě odešla i s ní.
Cedule nahoře je dárek z Aljašky.
A dole vlevo prázdné místo čekající, až přiletí ptáci z Karviné. 

Má nová miska - ze šamotky. Zvenku dramaticky drsná, vnitřek jsem vylila tyrkys glazurou.

Střihla jsem obal od čaje plus ozdobný puntíkatý arch papíru a osvěžila víko čajové krabice. Úplně září.

Kuba zahradníkem aneb kontrolujeme každé ráno. Bylinky na okně.

U nás doma. Hezký den vám vinšuju!

A je to tady!

Má první kabelka.

S koženkou.

Mám z ní obrovskou radost, ale obrovskou! Pro kamarádku k narozeninám. Doufám, že až ji Soňa uvidí, bude taky pištět, mávat rukama nad hlavou a poskakovat nad zem - jako já. Látka je přesně její styl, koženka k ní sedla pěkně. Postup šití jsem dodržela tento. Rozměry kabelky jsou 18 na 23. Vnější látka je jako vždy podžehlená ronar-fixem a nakonec jsem dovnitř všila ještě podšívku. Nejvíce práce (a jehlu na nich zlomila) mi dalo ušití malých postranních oušek, pravda - nebylo zrovna ultra-moudré šít jako první věc z klouzavé koženky právě takovouto titěrnost. A ještě vám musím napsat, že když jsem úplně na závěr připínala karabinky, úplně se mi klepaly ruce - prostě najednou přede mnou na stole ležela opravdická taška. Mám z ní radost, už jsem vám říkala?

Face-lift

Zachtělo se mi vpustit si i do kuchyně trochu té svěží jarní energie. Ještě než se na mě budou smát místní kytky ve váze, zkusila jsem tyrkysové prvky. A fungují! 

Podle už vám známého střihnu, spíchla jsem si punťo-pytlík(?) na ranní kafe. Tentokrát i s uchem.

Další tyrkysové detaily čekejte prosím v pondělí. Napnutí jak kšandy? OK, tak malinko prozradím, že těšit se můžete třeba na tyhle tři krasavce.

Recy-věci

Zatoužila jsem po koženkové kabelečce s přehazovačkou, má nejmilejší Olívka mi dala skvělý tip - koženky snadno a levně - a kožky jsou doma.

Přesně podle pokynů, zazvonila jsem u dveří nejbližšího čalouníka. "Na co ty zbytky chcete?", ptal se holohlavý hřmotný pán. "Si budu šít z toho tašky", odpověděla jsem sebevědomě. Obočí mu vyletělo přes půl hlavy. "Vy???". Tak nevím, jestli vypadám jako kopyto od pohledu. Dohodli jsme se, že pán prohrabe zásoby a zavolá mi.

Za dva týdny volal. "Jsem na vás zapomněl", říká. "Vidíte a já na vás myslím furt", odpovídám popravdě, hovor jsem přijala v šatně na plavání s Kubou. Jen v negliže, telefonující a zároveň se snažící zabránit nahému synovi vběhnout do místní kavárny. "Tak já si přijdu", snažím se telefonát vyřídit co nejrychleji. "A ještě - kolik si mám vytřepat z pokladničky?", Rosička za každou cenu vtipná. "Slečno, nemůžete v životě všechno přepočítávat jen na peníze", odpovídá pán na drátě. Aha, si myslím - trochu pobavená, trochu zmatená. Co za to teda asi bude chtít? Co mu může nabídnout? Mou kosmetičkou taštičku na oplátku? Nebo má na mysli nějakou protislužbu? Prozatím se s koželuhem loučím.

Večer vše vzorně tlumočím muži, ten rázně rozhoduje, že pro čalounickou výslužku půjdeme spolu. Ve skutečnosti nejdeme, jen gesto - chápete?!?

Dříve domluvená schůzka v čalounictví ale padá, a ne jednou. Bezvlasý pán je nemocen, o průběhu své choroby mě pravidelně telefonicky informuje, do aparátu chrchlá zhusta. Začínám mě to nebavit. Manžel má rýmičku, syn má rýmičku a třetí muž s rýmičkou je na mě už moc. Nakonec se pán ale zvetí a já i s Kubou poslušně klušeme do kopce, za ním. Koženek mi nachystal milion, předávka nakonec proběhla naprosto důstojně, dvě vstupenky pro manželku přijal.

Tu jsou - holky mé, koženkové -  vyfotila jsem vám ty nejkrásnější.

Padesát odstínů béžové. Máte nápady, co s nimi? Jsem na vás zvědavá!!!

Od samého rána

... s úsměvem aneb vítejte u nás na záchodě. Víc nevím, co napsat.

(Snad neva, tak už se známe, ne ... ?!? ...)

Monkey see, monkey do

Když jsem minulý týden viděla u Iri dánskou opičku, vzpomněla jsem si, že jsem vám asi ještě neukázala opici naši. Tahle jednoduchá keramická loutka vznikla právě podle vystavené skandinávské předlohy. Hnědou barvu jsem oživila dřevěnými korálky navlečenými na bavlnce. Vcelku bezpečná dekorace do dětských pokojů.

Horkou novinkou od víkendu je u nás koloběžka.
Mí rodiče jsou kouzelní, v pravidelných časových intervalech vytahují ze sklepa vskutku vintage věci po mně a mé sestře - pro Kubu.
Někdy je hnilobné procesy předběhnou, ale tahle kolobka je dokonalá! 

Je to trojkolka, takže není třeba chytat balanc ...

... a tak na ní Kubínek už lítá - rychle a zběsile.
Přesně tak jsem si to představovala, že stůl a ostrůvek v kuchyni budou středobod naší rodiny,
ralley závody kolem jsou bonus navíc :o).

A odpočívající ...

... vítěz.
(I originální nápis je takhle mázlý aneb má to svou patinu  :o)).

Infinity šál

Nejdřív jsem se koukala na bonusové materiály k dokumentu Čtyři v tom a viděla režisérku Irenu Hejdovou v úžasném šátku. Pak si hledala v e-shopech látky a narazila na tento báječný šál. A pom-pom kuličky se mi líbily - na kdekom - už dávno. V hlavě se mi to nějak pomíchalo i zachtělo se mi nákrčníku. A tak ho mám.

Střihla jsem dva obdélníky, 70 na 20. 
Tyrkysový podžehlila sakonem (měkoučký a pěkně drží) a přišila k němu šňůrku s kuklami. 
Pak obě látky sešila po delších stranách rubem k sobě.
Nakonec jsem celý tunel sešila k sobě, část na stroji, poslední koušíček růčo.
Kdo jste se v tom ztratil, seriózní návod prosím zde.

Elegantně?

Nebo sportovně s hvězdami?

Či komplet šedá myš?

Ale řeknu vám ... to samo-focení se v koupelně ... no, myslím ... že nevím ...
Já jsem na to asi moc ... světloplachá ... :o).
Svou současnou oblíbenou kombinaci jsem vám raději vyfotila beze mě.

Bunda je ještě prudce zimní, ale šál už hledí vstříc jarním zítřkům! 

Dnes to pojďme zabalit

Dárky máme, takže teď už jen papír.

Nápad s razítkováním srdíček roličkou od toaletního papíru je taky z pinterestu.

My jsme razítkovali i jedním autem a jednou lokomotivou, aby to bylo echt osobní.

Technika není vhodná pro děti, jejichž maminky jsou příliš cimprlich,
protože - znáte to: kdo s čím dělá ...

Po chvíli razítkování se rolička na konci rozmočí a papír tak vytvoří příjemnou plošku k oražení.

Jen pro info: Kubovo červené triko není žádný valentýnský styling, spíš něco jako maskáče do lesa ...

Tak - hotovo a balíme cirkus.

Tuhle fotku asi pošlu jako přání Kubovým babičkám:
"Hezkého Valentýna vám přeje váš bernardýn!"

Úplně nakonec Kuba rozvlhčenou roličkou celou roztrhal ... s radostí ... 

Ajlavjů.