Francouzský kubismus a italský futurismus

Dámy a pánové, dnes si poznačte:
1. zobrazení trojrozměrných těles na dvojrozměrném malířském plátně - lidské vidění totiž nikdy není odděleno od vědění, vizuální vjem si při každém kroku domýšlíme a 
2. závodní automobil řítící se vpřed jakoby na dělových nábojích je krásnější než Niké Samothrácká.


Krásné úterý.

Pablo Picasso Kytara (1913)

Georges Braque Viadukt v Estaque (1908)

Giacomo Balla Dívka na balkóně (1912)

Café

A pak na kávu - vstřebat zážitky? Pro dámu prosím květinu. Bon appétit!

Neděle

Máte už plány na dnešek? Co odpolední výlet balónem? Bon voyage!

A modrá dobrá

Růžová je nejlepší

Inspirována Markétou B. jsem vyrobila "sportovně - elegantní" čelenku. Postup je svou jednoduchostí vhodný do prvouky ve čtvrté třídě. Pak jsem poprosila mého syna, jestli by mi dělal modelku, ale to nějak nevyšlo - měl "plný diář". A tak musela nastoupit Olga. Slušela ji, ač je exemplář určen pro výrazně mladší věkovou skupinu. Ale princezna jako princezna, každá se chce líbit.

Březen!

Dostala jsem nádhernou kytici - jen tak! Ne, to je vtip. Bylo to při velmi výjimečné příležitosti, kterou můj muž glosoval slovy: "Poprvé a naposled.". No, uvidíme - další šanci bych měla v březnu 2018.

Francouzský fauvismus a německý expresionismus

Připravuji se na test z dějin umění 20. století. Dnes lekce první: barvy a duševní pravda.

Henri Matisse Harmonie v červeném (1908)

Vasil Kandinskij Improvizace 6 (1910)

Paul Klee Senectio (1922)

Můj otec se nechal tetovat, skoro před rokem. Nikdo o tom nevěděl, přišlo se na to až teď. Maminka je na mrtvici, pohoršená, dotčená. Symbol hippies si tatínek nechal na rameno zvěčnit v době, kdy maminka odjela přes celou republiku za mnou, aby mi pomohla s Kubou čerstvě po jeho narození. Já jsem celou věcí nadšená. Tatínek jako hrdý prvo-dědeček chtěl zjevně celou tu skutečnost náležitě oslavit a navždy zaznamenat. Nikdy jsem se nad tím nezamýšlela, ale přijde mi to jako skvělý nápad - nechat se tetovat na prahu šedesátky. Znáte to - když se nechá tetovat mladík či slečna, hned slyší dotazy "A dovedeš si představit, jak to bude vypadat, až budeš stará?", "Je ti jasné, že je to na celý život?", "To to chceš mít na sobě i v padesáti?". Tak na tohle se zjevně mého taťky nikdo ptát nebude. Kůži už má přiměřeně svraštělou, takže deformace časem se obávat nemusí a to že je to záležitost dlouhodobá, to asi tuší. Už se těším, až jeho paži uvidím lajf, přes skype to není ono :o).

Na gauči

Co k narozeninám pro člověka, který je pořád v knihovně nebo v autobuse/vlaku/letadle na cestě do jiné knihovny? Letos krabička na kapesníky. 


Donedávna jsem si myslela, že dekupáž jsou jen levandule, slunečnice a medvědi, ale nejsou. I když chápu, že za tohle cenu Grand Czech Design nezískám :o).

Arbor

V neděli jsem si na fleru otevřela svůj e-shop a dneska s radostí chystám k expedici svou PRVNÍ objednávku. Chtěla jsem, aby krásné bylo nejen zboží ale i balení, sama to mám ráda. Přemýšlela jsem nad logem a vyšel mi z toho tenhle strom. Inspirace je jasná - nejdříve jsem se zahleděla do Reynkova obrazu, pak do vánočního sáčky od Loccitane. Namalovala jsem návrh a jedna paní z něj vykouzlila razítko - myslím, že se povedlo. Mám z něj radost!

Bohuslav Reynek: Arbor, 1955

Klíče

Dvacet čtyři krabiček pro dvacet čtyři studentů - předáno na bále.

33

Černá hlína, bílá engoba, dámský obrázek, cihlová glazura. Květináč pro slečnu s největší pusou na světě.

Na šperky

Bedýnky jsou teď velmi trendy - tak tady jedna keramická, pro jednu malou parádnici.

René Magritte

Miluju ho! Některé jeho obrazy mě děsí, jiné hodně baví. Doma nad gaučem bych asi nechtěla žádný z nich, ale jeho osobnost mě okouzlila. V lednu jsem se byla pokochat výstavou v Albertině, následně na netu o něm přečetla, co se dalo a viděla dokument Den a noc. Vše doporučuju! Jestli máte chuť se ochytřit, prosím: o Magrittovi.


Své magrittovské období bych mohla podpořit stínidlem, které jsem viděla v novém čísle Marianne Bydlení. Líbí?

http://www.lightstudio.cz/detail/jeeves/

Ostrava!!!

Havířovské překvapení

Kuba jel na týden k babičce a já - jako jeho věrná lednička - s ním. Ponavštěvovali jsme všechny příbuzné a známé a dali jedno mateřské centrum. Je úžasné - člověk nacházející se pravidelně v dětských prostorách by si snad i zvykl na ty šílené nástěnné malůvky křemílků, šmoulů či členů Disney party. V téhle baby-frendly kavárně je to jinak - interiér navrhla a realizovala slavná Soňa Malinová. Je tak kouzelný, že když jsme se spolu s pěti bývalými spolužačkami fotily na památku, nešlo ani tak o to, aby byly vidět naše děti nebo my ale hlavně ten strom.


Intenzivní mateřský čas jsem v sobotu vykompenzovala skvělou výstavou Černá slunce. (Až budu umět napsat dobrou recenzi, nějakou tu vložím - pracuju na tom). Vzala jsem si to nejlepší na sebe a užívala tenhle vzácný "dospělý" čas s mým mužem. Čistá architektura Galerie umění, místní intelektuálové a na závěr latté - sobotní odpoledne dle mého gusta! 

Jezerní krajina, 1929

Do třetice

A ještě jeden rámeček, tentokrát malý, dvacet pět na dvacet pět centimetrů. Takový cestovní, třeba na kolej.

Pro Martinu

Nástěnka - do kuchyně. Buď na vzpomínky nebo na plány do budoucna.

Poprvé

Dostala jsem svou první zakázku - rámeček - na korále, na náušnice. Doporučuji umístit do koupelny či kamkoli blízko zrcadla.

Večery pod lampou

V sobotu - spolu!

Místo

Mám novou pracovnu, v kuchyni. Šicí stroj je po mé prababičce - nefunkční, ale úžasný: ty úchytky, intarzovaný metr. Židle za pár korun z aukra, na pytlík na tužky od kuskus, blok mi přinesl Ježíšek a strom na plochu namaloval Bohuslav Reynek.


Už jen zázvor a klid.