Máme tu další úterý. Takže - stran Kubovy džungle: o víkendu jsme pokoj vymalovali, pro zájemce v odstínu primalex polar (velká show na stěnách teprve přijde!). Muž v sobotu zařídil, aby bílá bílá byla, já za svitu měsíce vše vyšudlila a v neděli jsme společně po pat-a-matovsku přenášeli nemálo nábytku na různá místa v našem bytě s jediným cílem, aby v Kubově novém pokoji nezůstalo nic než jeho postýlka. A povedlo se. Vzájemně jsme se pochválili a na chvíli společně padli na zem a ruku v ruce si vysíleně prohlíželi nové voňavé zdi a zírali na dokonalý strop. V tom kolem nás Kuba začal běhat jako pastevecký pes kol svého stáda, smáli jsme se a mě to všecko dojalo. Pokoj, manžel, děcko. Emočně rozdrásaná jsem ho o chvíli později poprvé uložila mimo naši ložnici a šla se koukat na Soukromý vesmír. Začátek dokument jsem probrečela. Cizí rodina, cizí syn, cizí deníky. Cizí porod, cizí první zub a já si stejně oči i nos utírám do rukávu. Nějak se to ve mně všecko mele. Když Kubínka poprvé hlídala chůva, tak jsem stresem, strachem, sebe-pochybností málem blila do koše na zastávce. Teď jsem synátorovu lože posunula jen o pár metrů, tuším že na západ, dál od nás a jaké z toho mám osobní drama. Když časosběrné dílo Heleny T. v televizi skončilo, moudře jsme s mužem zkonstatovali, že víme přesně, co, kdy a jak měli Janovy rodiče v jeho výchově udělat jinak, vyčistili si zuby a šli spát. Já pak ještě potichu hleděla na prázdné místo v ložnici (kde bych zase mohla/měla okamžitě začít dělat sedy lehy), v ruce automaticky mobil a kojeneckou lahvičku s čajem ... můj syn roste!
A teď konečně k pokoji:
na zdi plstěná písmenka navlečená na neviditelné (bílé) niti, přilepená s-lepičkou (uzly na konci si udělejte pořádné, jinak vám to třikrát spadne - jako mně);
než dorazí skutečné textilie jsou na oknech origimi jeřábi z barevných papírů
a v posteli nový slon. Střih jsem našla na netu, přenesla na papír a střihla vám starou známou látku. Ušila, vycpala PES-kuličkami, opusinkovala a dala Kubovi. Hračka, polštář, míč. A protože nikdo nechce být sám, náš modrozelený chobotnatec už má i ... někoho do páru. Ale to zas až příště.
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhjkQn4iZ6yi2OJe7O0uVszsCH2ddYKPMPz6AWJ2KOdYAQnXmfTRmq73vwKbF16weMG5Qj_A6sYKoTFQ2DYJFi5_q0ALHIrBIb59bNua44ZW1agVxNFpIfy2ZHDWuk6zM-21U4H9nsu6BM/s640/1..JPG) |
Levý roh, stav v sobotu v noci. |
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVuFJoU6nJQEjuRb4Yfw5H5Wmcg4VMnC9GXaY_hUeJ_f7VonF6MrAsTEMxV4wKxj59Sd4ywlsyKCvCcGdkTiYW66CgwGc5bDISLX0NxUhT9kUr9XTtZ-zF_szbk53QJpuZ8JJG7JQR3f4/s640/1a..JPG) |
Tamtéž, v úterý ráno |
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh1E1IIkBSDuW1U2sJZ6z3PUkFNKLY15FpLIVxzdpYO5rlm_Tx1tIVVEuX8UBHlJFp8w8eqlvfFYpDCAobimgxHSzmujPyPHkrPKYmI0fZDu1WwFXNWsx2oapW7dnFD_rE0-dcsKFTbNMk/s640/3..JPG) |
Plsť kupuju 1 nebo 2 mm tlustou, obšívám dvojitou bavlnkou. |
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjpVXmPeTfi1YsQMtijfmx1GVy2WzgxpkRU-c60Gd-ds2ii0rMPaP9wGpoZYcj5dtrfOLjSuGQfiR9eqOKdLrADxQlt_JPfPogXrfSvFPiu0_vclof4sWZoJeBnS4K6s9TYuoS21rtKqs8/s640/6a..JPG) |
Pan Říkejte mi slon. |
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiioOPKQC2DPEQqnQpNkc-veCJSKpvquZKAlRX1cWpWgAOWZSacdMQEFYm6oiLc3WObzJQQiYrOroQeVuw2mbHLLfGD8HDH5u_GOP9c5N_35sIN1asqMNIhAMz8cIXZoC2fshkc3DLNHkM/s640/8..JPG) |
Kubovo nadšení pro focení, můj blog, má hendmejdy a mě vůbec. |
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgDDs56CfUFZyiBzaxj14PDFQDYf0lhhVMXWhPSmdwLFdMkSbD5WuKnP6NHww947gv4bLUk9OUTQtqUjF72lXfkeryq1g84aqPOQs49vXNxXOYTsxmoikqTJL0AE0kGFnRlSvOyLjVdxv4/s640/9..JPG) |
Nudaaaaaaaaaaaaaaaaaa. |
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEimF7U9cFmvssoUMZ0WfdZ3FmPbTjXbOlmGxYI64bMW2kpl4cpcJ8zI4x4GVdljTi2Fh-7spGUm3KNuJ_kBZ5r4x6ZQo6RFAzDtf-4VfcxSvcRsv5MxVbkjDtl0UerPH4MLJEc43rwGPY8/s640/10..JPG) |
Nakonec s nechal ukecat. |
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi4vRUJNifbNgufT3BtOAtPsH6-UN2iON0S5RYHLDci2z8XaIbUHEJXjjfFeAIE0EUOG1C0HXigZ3hD10b96ksw14mHq1jaEUfJkNVSxLal9p5xcPmEcSYjBfX5gk9jjMjnOZ5aEBA-X1U/s640/p28358.jpg) |
Střih na slona, příště bych asi udělala chobot větší. |
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhCuKZWHdKmN_QTi_ZFf_t0voyh7SR7xi_NJK0PcsCs-4aawL_u9FuJnUjYjMXQ8fP4Q7-Rx1duh8kyZsMHFQuF2STI7P85JnunOl7wLyLSzJSWyy9LJlJLW6Ud68WZbHF8vWG6JhovfLM/s640/p28359.jpg) |
Klín a ouško. |
písmenka jsou bezvadná, a sloník se povedl!
OdpovědětVymazatAjka
Písmena jsou i skvělým dárkem, rozdávám je teď na všecky strany. Vcelku originální prezent, si myslím ... :o).
Vymazatja omdlim. jsem uplne dojata. a ac jen o mesic mladsiho, nejak si ho nedovedu predstavit nekde dal nez pulmetr od me hlavy. i kdyz.. pekne jste si teda makli! a vysledek je skvely, ten slon je paradni, uz si to taky ukladam :) schopnost poskladat jeraba obdivuji taktez, snazila jsems e asi 4x a nejak mi to ke konci vzdycky nedopadlo, ehm .))) no a pan model a majitel skveleho pokoje.. jak se tvaril prvni rano?
OdpovědětVymazatPřesně! Taky jsem si myslela, že ráno upadne do nejhlubší hysterie, pokud do tři pikovteřin po svém probuzení nespatří své milované, jedinečné a skvělé rodiče - a on ne! Si klídně hrál se zvířaty v postýlce, koukal se zalíbením po pokoji a povídal si (vím, vše jsem sledovala škvírou ve dveřích, jakmile jsem ho totiž ráno uslyšela, okamžitě jsem se tam po břiše připlazila - agentka).
VymazatJinak - čtení si v posteli u lampy a tak má taky své kouzlo, ač člověk už za ty měsíce skoro zapomněl, jaké to je ... :o).
Moc pěkné! A snad nejvíc se mi zamlouvá ten noční stolek, neprvoplánově dětský, ale do dětského pokoje tak výborně se hodící. Už dlouho si na nějaký takový dělám zálusk, že ho celý vycídím a vevnitř budou takové malé pokojíčky pro malé panenky - ale obávám se, že dřív, než se k tomu dostanu, moje holky už o pokojíčky pro panenky nebudou mít zájem. Tak třeba pro vnoučata, jednou...
OdpovědětVymazatJo a jinak, naše holčičky si obě na přechod do svého pokojíku zvykly hodně rychle, možná rychleji, než já. A v noci, když na to přijde, pokojík zásadně neopouštějí, to já musím opustit svoji postel a do pokojíku se dostavit a vyslechnout, co se přihodilo.
A čtení v posteli - přesně o to jde!
JÁ chci stolek s pokojíčky, dejte ho mně! ... :o)
Vymazat