Jak přežít nový rok

Petra Soukupová: Katka už nebude divná

Tahle kniha rozhodně není young adult. Tahle báječná kniha je pro všechny holky světa. Je skvělá, stejně jako její hlavní hrdinka, která končí základku a nejí, protože když bude hubená, bude všechno v životě lepší. A teď hoďte kabelkou, která z vás jste si toto nikdy nemyslela! Absolutně mě bavily mistrně napsané dialogy mezi Katkou a její maminkou, mezi Katkou a jejími kamarády. V tom je Petra Soukupová bezkonkurenční, úsporná, přesná a přes všechnu bolest, která tam zazní, skvělá. A k té anorexii, všechny ty podvody, lži, vyloučení ze společnosti a pochvaly od společnosti k tomu, i toto vystihla spisovatelka famózně. Jsem šťastná, že Katka našla cestu ven a moc držím palce všem podobným Katkám, ať je jim patnáct nebo padesát - protože ta knížka vůbec není o hladovění, ale o mezilidských vztazích a cestě k sebepřijetí. Dokonalé čtení na leden.

Miřenka Čechová: Co já? Co ty?

Na tu jsem se strašně těšila, protože od Miřenky jsem četla už její předchozí knížku Baletky, a ta byla výborná. Opět těžkosti maminky, dcera, která nakonec musí být umístěna do dětského domova a jeden tamější učitel, který si na ní vezme úplně úplně všechno, co může. Zatím jsem v půlce knihy a nemůžu se od ní odtrhnout. Je napsána novou literární formou - stylizovaného zvukového záznamu, čte se výjimečně rychle, dobře a dost to bolí. Máma hlavní postavy dříve pracovala v kojeneckém ústavu a jeho dobový popis skoro nejde přežít. A jak se žije život po dětském domově ... ? Třicetiletá Laura vypráví svůj příběh exkluzivní prostitutky. Moc doporučuju.

Anna Fodorová: Vlastní krev

Pro Annu Fodorovou mám slabost. Její náročný vztah s maminkou Lenkou Reinerovou mě bavil už v jejich předchozích knihách a čekala jsem proto od jejího nového psychologického thrilleru o rodinných traumatech a potlačených vzpomínkách moc. Leč po první třetině jsem se začala nudit, jakkoli mám silné pochopení pro až posedlou touhu hlavní hrdinky Agáty najít své příbuzné, o kterých dosud nevěděla. Najít a navázat s nimi vztah, který jí tolik chybí. Naštěstí v následujících třetinách kniha dostala spád, rodinné vztahy dynamiku, politické dějiny švunk - a ten závěr?! Bravurní. 

Vánoce u našich

Třetí série mého oblíbeného seriálu na Netflixu. Kdo milujete Norsko, kdo milujte trapno a kdo toužíte po veliké lásce - to musíte vidět. Hlavní hrdinka Johanne pořád hledá toho pravého, v práci se stala vrchní sestrou a nechává si rekonstruovat kuchyň, aby celou svou bláznivou rodinu mohla pohostit na Vánoce. Taky se v tom vidíte? Nasmějete se, popláčete si, uvidíte nádherný sever. Nic hřejivějšího vám teď doporučit vážně nemůžu.

Emily in Paris

A když už jsem měla ten Netflix zapnutý, podívala jsem se i na pátou sérií. Od té první tvrdím, že to, co je v seriálu marketingového, na rozdíl od vztahové roviny, není vůbec hloupé. Tentokrát mě to tolik nebavilo, co jsem ale hltala s otevřenou pusou, byly vlasy a kostýmy. To se filmovým stylistům a kostymérům tak povedlo, že bych chtěla snad každý jeden kousek, který měla Lily Collins na sobě. Stejně jako jsem se naprosto přesně rozhodla, při jaké příležitosti roku 2026 se nechám ostříhat přesně jako ona. Ale zpátky k hadrům - ty barvy, ty vzory, ty střihy. Více energie, života a živočišnosti už jsem dlouho neviděla a budu z toho zážitku čerpat ještě dlouho.

Run, run, run

A když jsme u toho, co mě nabíjí, nově se musím popasovat s tím, že mě můj muž trošku opustil v našem společném běhu. Začal znovu chodit hrát basket a buď teď nemá na běh čas nebo je zraněný ... Hledám proto novou rutinu, jak běhat přes zimu, ale ne za tmy - to se sama u Berounky bojím. Zkouším víkendová rána, ale ta jsou jenom dvě a mně vyhovuje běhat třikrát týdně. Když uberu v běhu, za chvíli mě začínají tlačit kalhoty v pase. Jako člověk má úžasný nadhled, veliké zkušenost i hluboký zen v sobě, ale ten zpomalený metabolismus ve staří je fakt nefér!

A co fajn jste četli, viděli nebo pochopili v novém roce vy?

Jak přežít listopad

Tenhle měsíc miluju, mám narozeniny. Ale kdyby se o vás přece jen maličko pokoušela nenálada, dejte si deset podzimních Mitnik tipů.

Sorry, baby

Krásnější film jsem už dlouho neviděla. Zbožňuji, když jsou holky vtipné, a tady je nejvtipnější jak hlavní hrdinka Agnes, tak její nejlepší kamarádka Lydia. A že je film o bolestném traumatu z vysoké školy, to ještě neznamená, že na se na jeho konci nemůžete cítit skvěle. V létě jsem filmovým plakátem s kočkou viděla oblepenou celou Paříž, to proto že autorka scénáře, režisérka i herečka v hlavní roli Eva Victor se narodila právě ve francouzské metropoli, přestože biják je to americký a natáčel se v rozkošném státě Massachusetts. Absolutně doporučuji.

Mladá srdce

Další úžasný film, který jsem si vybrala na on-line televizi kviff.tv, jsou Mladá srdce. A jestli se vám líbil můj někdejší tip na seriál Srdcerváči o mladých chlapcích hledající svou sexuální identitu, toto vás potěší. Film o homosexualitě, společenských stereotypech, o našich rodinách a roli prarodičů. Navíc natočený v nádherných belgických domech, bytech, městech i venkově. Psychologická a designová lahůdka.

Renovace

Z evropských filmů vybírám ještě litevský kousek. Mileniály jsem na gymplu učila hned po škole a furt mě tahle generace třicátníků zajímá. A jestli to máte stejně, váhává překladatelka a básnířka Ilona, která se se svým klukem právě přestěhovala do nového bytu, vás bude bavit. Budete chápat ji i její těžké nepochopení aktuálně probíhající renovace jejich panelového domu. Budete ji rozumět, protože vás dnešní svět bolí stejně jako ji. Navíc herečka v hlavní roli jako by vypadla z oka rozkošné Báře Bjukitchen.

Kapelo, hraj

A teď zase něco pro zasmání, i když přes slzy. Dojemný francouzský snímek o dvou bratřích, kteří o sobě nevěděli až do dospělosti. O dvou bratřích, kdy jeden se snaží neumřít na leukémii a hledá správnou kostní dřeň u toho druhého. Film, kde krom rodinných vztahů, hraje první housle hudba. Starší bratr Thibaut je totiž proslulý dirigent a mladší bratr Jimmy hraje na trombon v místním orchestru. Famózní podívaná, krásný zážitek. Syrová i noblesní Francie, město versus venkov, intelektuálové versus pracující třída. Nachystejte si balíček kapesníčků a pusťte si to.

Victoria Beckham

Z Netflixu vybírám třídílný dokument pro milovníky módy. Vím, že má strašné recenze, ale mě zákulisí oděvní značky bývalé Spice Girl, stejně jako módní přehlídka ohromně bavily. Asi stejně jako mě baví představa, kde by kabelková značka Rosa Mitnik mohla být, kdybych si nevzala mého muže Davida B., ale Davida Beckhama. A ano, Victoria není ani milá, ani laskavá, ani vtipná, ani tak bezprostřední jako její manžel a dokument o něm, ale i tak mě ta podívaná bavila až do poslední spadlé kapky i poslední spadlé modelky na Pařížském týdnu módy.

Babické listové máslové

Letošní podzim mi dopřál i jeden mimořádný mezní zážitek, který jestli můžete, vřele doporučuju. Naučila jsem svou dceru péct štrůdl. Jablečná nadúroda nás obě nutí se střídat u trouby, jedeme na dvě směny a její nohavice mi chutnají více. Doma pečeme z babického listové těsta máslového, které má krom dokonalé chuti i výborné složení: jen mouka, sůl, ocet a máslo; je to božská dobrota. Stejně jako kouzelná podívaná na malou velkou pekařku.

Moc mě baví zahájená saunařská sezóna s mým mužem.

Obrovskou radost mi udělal i pohled ve schránce, který mi přišel z Ukrajiny od mojí kolegyně Anyi. Což se ale nedá vůbec srovnat s nadšením, když se mi ona sama po třech měsících zpátky vrátila do týmu. Jsem šťastná, že my dvě zase můžeme spolu točit. 

A materiálně spokojenou mě dělá můj nový vlněný Marimekko kabát v odstínu velbloudí srsti, který jsem ulovila na Vintedu za hubičku. Ale nebojte, co jsem ušetřila na zimníku, jsem si hned dopřála na ručně pleteném šálu od nejkrásnější a nejšikovnější Terezy a její značky Teso&Friends. Objednala jsem si u ní vášnivě rudý kousek Sophia a už počítám dny, kdy si jej sama sobě dám k narozkám.

A co vy a vaše radosti života?

Jak přežít podzim

Knížky, filmy, svetry - jinak to nevidím.

Linda Bartošová: Jako by mě opustila všechna síla

Tip na knížku jsem dostala od své studentky - mám jejich doporučení moc ráda, aspoň mi tak po maturantech každoročně něco zůstane.

Poslední kniha novinářky Bartošové jsou rozhovory s lidmi, kteří si prošli nebo procházejí terapiemi. Mně se četla tak dobře, že jsem ji dala za víkend. Nejdřív jsem si vybrala interview s těmi, které jsem z mediálního prostoru znala, ale to vám nedoporučuji. Mnohem zajímavější a napínavější pro mě ve finále byli fotbalista, spisovatel, influencerka, zpěvačka či novinář/ka, o kterých jsem dříve neslyšela. Jak pečovat o zdraví své duše je myslím dokonalé čtivo pro podzimní splín. Pravidelný a vydatný spánek, pohyb, málo alkoholu a knihy, to jsem si ze všech těch otevřených, upřímných, zraněných nebo stále bolavých zpovědí o vyhoření, poruchách příjmu potravy, depresích či úzkostné poruše odnesla do života. Ostatně jak píše i Linda v doslovu: "Knihy léčí." A to je i moje mantra.

Marek Torčík: Rozložíš paměť

Právě s básníkem a spisovatel Torčíkem vedla Linda jeden z rozhovorů, který byl mimo jiné dost o tom, jak silné mohou být sociální sítě. Markovi prý zajistily obrovský úspěch jeho prvního románu, i přesto k nim teď má ambivalentní vztah. Stejně jako Rosa Mitnik. V autofikci qeer kluka z Přerova jsem zatím na začátku příběhu, ale citlivě všímavé vypravování vám záhy osvětlí, proč autor dostal za svůj křehký debut Cenu Magnesia Litera 2024 v kategorii próza. 

Martin Váša: Rád bych, ale nechce se mi

Lehoučké čtení, další autofikce mladého/čtyřicetiletého homosexuála a vůně horké Sicílie k tomu. Co ale z knížky nezapomenu nikdy, je autorův/Proustův dotazník, který dřív nebo později v ději zodpověděla každá románová postava. Při jeho čtení jsem si musela v posteli sednout a smát se nahlas. Výborné, výborné, výborné. Plánuji se jeho otázky naučit nazpaměť a ptát se na večírcích svých přátel. Tak schválně - jak vy si představujete BRĎO?

13 dní, 13 nocí

Novinka z kin pro ty, kdo milují filmy jako Černý jestřáb sestřelen nebo Americký snipper. Já šla na promítání s mužem a nejstarším synem a bála jsem se, že budu celou dobu brečet. Děj podle skutečnosti popisuje události v afgánském Kábulu v srpnu 2021, kdy se zoufalí nestoupanci islámského Talibanu snažili všemožně opustit zemi. Plakala jsem jen třikrát; příběh je napínavý, ale největší drama je bohužel to, že se to všechno skutečně stalo. Není to válečný krvák, je to bolestná podívaná na náš svět. Doporučuji vidět.

Francouzský institut|Kino 35

A protože my u nás na vsi žádné kino nemáme, vybíráme si vždycky něco extra, kam pojedeme. A pro zmíněný francouzský thriller jsme si vybrali kino ve Francouzském institutu, kde jsem nikdy nebyla. Škoda, že ten večer nebylo otevřené tamější bistro, ale takřka prázdný kinosál jsme si užili maximálně i tak. A děkujeme Francouzské republice za toto šarmantní místo v Praze a merci i za ten Kábul.

Revamped

Na závěr ještě pár přízemních tipů, které mě v posledních dnech udělaly šťastnou. Cedrově hnědý kašmírový svetr z druhé ruky ulovený na Brugt closet, stejně jako vyhlížení dalších hřejivých kousků z jemné vlny kašmírských koz, kterých je online second hand Revamped teď každý večer plný.

Taky běhání, až do dnes ještě v kraťasech. Už otužování. Obrovský kus žemlovky s Týnkou cestou z gymnastiky. Mikiho glosy ze školy. Kubovy basketbalové plakáty z Paříže zarámované nad postelí. Moje barva N6. Pravidelný spánek a knihy.

A co teď na podzim nejvíc léčí vás?

Jak přežít školní rok

Gumy, ořezávátka, nejostřejší tužky v penálu i ti, kteří mezi ně rozhodně nepatří.

Ať už jste první školní týden zažili cokoli - mám pro vás Mitnik tipy, jak to celé zase přežít.

Běžte do kina na božskou italskou komedii Bláznivě. Viděli jste Naprostí cizinci? Tak tento nový biják je od stejných tvůrců a vy se budete opět smát, od srdce smát i dojímat. Pár středního věku má první rande a spolu s nimi vidíte a slyšíte na plátně i jejich vnitřní řeči a všechny archetypy v nás, v mužské i ženské mysli. Vlastně je to něco jako V hlavě, jen pro dospělé. Nechybí tam aluze na romantické velkofilmy, ani genderové stereotypy. Vezměte do kina svého kluka, svojí holku a budete se bavit.

Ideálně když si k tomu vyberete komorní plyšové kino jako třeba Bio Řevnice, kde vám bublinky a čipsy před promítání prodá kočka krásnější než italská herečka v hlavní roli.

Kdo k vnitřnímu zenu potřebujete spíše knihu než film, o prázdninách jsem se začetla do Veroniky Gonzáles. Její knihu Blízcí jsem spolkla za tři dny na pláži. Poprvé těhotná žena, submisivní partner, prostředí moravské vesnice a toxická atmosféra mužovy rodiny mě bolely, ale četly se výborně. Rozuměla jsem jak hlavní postavě fotografce(!) Báře, tak její upachtěné švagrové s nadváhou Petře.

Druhou knihu, kterou jsem od stejné autorka četla, byla její prvotina, Mezi nimi.  A přestože množství hlavních postav bylo vysoké, podle motta Zoufalí lidé dělají zoufalé věci jsem zase soucítila se všemi. Tři sestry a jejich matka, nevyjádřená i nevydařená láska. Život za Brnem a ženské touhy po třicítce i v sedmnácti. Příběh je komplikovaný, kniha tlustá; prostě všechno, co mám ráda.

Můj třetí knižní tip je komiks od Lucie Lomové Divoši, příběh původně pro dospělé oceněný komiksovou cenou Muriel ale bude skvěle bavit i vaše děti. Skutečný příběh mladého cestovatele Alberta Vojtěcha Friče, který si v roce 1908 přivezl z Jižní Ameriky do Prahy indiána Čerwuiše, je vtipný i dojemný zároveň. Kniha má spád, napětí, komické scénky i dobové reálie z naší metropole. A jak jsem se k ní dostala? Výtvarnice a komiksová autorka Lucie Lomová bude mým hostem na dalším workshopu ve Vindyšově továrně Zažij knížku. Čím jsem splnila sen sobě, protože od doby, kdy jsem četla její fantasticky sebeironický komiksový deník Každý den je nový, Lucii prostě miluju. A splnila jsem sen i své dceři, která má období komiksů a společně teď hledáme ty, které by bavily malé i velké holky.

A ještě z audioknih - v létě jsme si s mužem na cestách bez dětí dali oceňované dílo Muklové a šlajsny od Daniela Flashy. Drogový překupník a dealer kokainu nejdřív nasytil všechny hladové nosy v Praze, a pak skončil ve výkonu trestu. Jaké je to dneska sedět, kde se v Rotterdamu kupuje nejlepší matro, jaké je to na dovolené v Kolumbii a jaké ve vazbě na Pankráci, o tom kniha je. Flasha ji napsal otevřeně, snad upřímně, někdy dost ostře a ne úplně se sebereflexí, ale přesto dost doporučuji k poslechu. Nic podobného totiž neznám.

Jak ušetřit čas v adventu

Tak to vážně nevím.

Ale mám pro vás tipy, jak si v příštích čtyřech týdnech udělat radost, vyčistit mysl, dobít energii. Jak se potěšit, odpočinout si a znovu se nastartovat.

Němá tajemství

Nový český film jsme s mužem náhodu objevili ve videotéce O2 a oba vám jej vřele doporučujeme. Manžela veterináře zraní kůň kopnutím do hlavy a krom mnoha zdravotních komplikací přijde také o schopnost komunikace. Manželka Jana Plodková se snaží o něj pečovat, maminka Milena Steinmasslová se snaží leckoho přivést k šílenství. A pak se něco stane a policie to začne vyšetřovat. Možná se dovtípíte rychle, kdo zemřel, možná se dovtípíte ještě rychleji, kdo to udělal. V každém případě je to výborná, autenticky drsná detektivka režiséra Tomáše Mašína (Bratři, 3 sezóny v pekle).

Až na věky

Norský debut scénáristky a režisérky Liljy Ingolfsdottir si letos na festivalu v Karlových Varech získal srdce diváků a obdržel pět ocenění, včetně Ceny za ženský herecký výkon. Opět jsme viděli s mužem, ač byl v kinosále snad jediný muž. Ale toto syrové konverzační drama o vztazích, péči oděti, budování kariéry a rozchodech se mu líbilo. Tam nebylo slovo navíc, přesně napsaná, bolestná podívaná v dokonalých skandinávských interiérech a setmělé atmosféře severu.

Substance

Americký biják, který jsme s Davidem viděli vlastně náhodou. Až na věky už bylo vyprodáno, ale muž jásal, když nám biletář kina Pilotů nabídl toto. Stárnoucí hvězda televizních obrazovek (Demi Moore) chce nezestárnout, což se jí trikem povede. I když ne tak úplně. Jestli máte rádi trochu sci-fi a trochu satiru na plátně, budete se ohromně bavit. A jestli milujete americkou herečku Margaret Qualley (dceru Andy MacDowell), oblečenou i neoblečnou, budete přímo nadšeni. Místy až šokující horor si z Cannes odvezl Cenu za nejlepší scénář.

Srdcerváči

Britský seriál na Netflixu, který letos na podzim uvedl už třetí sérií. Seriál od dvou pubertálních klucích, kteří se (asi) milují; o středoškolácích, o jejich láskách, o jejich učitelích, o láskách jejich učitelů. Pro mě byla tato televizní podívaná absolutní relax, fandila jsem jim všem, plakala s nimi. Nejvíc jsem se zakoukala do Taa a nikdy nezapomenu na výjimečnou postavu Charlieho sestry. Poznámka pod čarou: muž se se mnou nevydržel koukat ani pět minut.

Rudy Linka: Úplně jednoduché by bylo

Jazzového kytaristu jsme letos viděli několikrát, v zahradách Pražského hradu i ve Španělské sále tamtéž. A jsem šťastná, že jsme byli na Nové scéně Národního divadla, když se tam natáčela letošní silvestrovská šou Úplně jednoduché by bylo, tu si určitě 31. prosince na České televizi pusťte. Ale úplně nejšťastnější jsem byla, když jsem pana Rudyho Linku mohla minulé pondělí pozdravit na schodech Filosofické fakulty. On spěchal se ještě připravit, my šli s přáteli po schodech nahoru na jeho koncert do auly P131. O bolavém neštěstí nešlo nemluvit, přesto jsme se tam všichni pietně bavili, poslouchali jeho stand-up one man show i jeho hudbu. Smáli se vtipům i slzeli dojetím.

Mango Splash Oil

Pro mě a za mě nejlepší masáž na světě, kterou si prosím vydyndat od svého muže ke každému svátku či výročí. Peeling, obličejová maska, olejová masáž celého těla a na cestu domů dostanete mangový džus. Sladkých sto dvacet minut úplného blaha, po které bude vaše tělo i vaše duše k nakousnutí.

Běhání, běhání

Všechny adventní smutky zahání. I všechna vypitá prosecca. Pět kilometrů bude asi můj letošní strop, půl hodiny tři krát týdně. Teď když se stmívá už ve tři má večerní běhání i kontemplativní nádech. Zapnu bundu, zapnu čelovku a běžíme. Nikoho nevidím, skoro nikoho nepotkávám. Běžím, dýchám, přemýšlím. Po prvním kilometru mě začnou napadat věci. Nesmysly v hlavě ztrácí na síle, neřešitelné trable začínají mít řešení, bolesti přestávají bolet. Levé koleno i levá kyčel mě tedy po běhání bolí, hlava ale skáče radostí. Dobře mi tak!

Můj život k sežrání

Když jsem letos na jaře moderovala módní přehlídku, byl původně ve hře herec Kryštof Hádek. Z důvodu, který vás napadne na první dobrou, jsem tu práci nakonec dostala já.

Když jsem měla průvodní slovo k otevření nové prodejny v létě na náměstí Republiky, část svého projevu jsem zahraničnímu publiku řekla finsky.

A když jsem teď v pátek uvedla premiéru nového českého loutkového filmu Život k sežrání ve Vindyšově továrně a po projekci spolu s dětmi a rodiči diskutovala s jeho režisérkou Kristinou Dufkovou, u mojí přípravy na to všecko asistoval i její muž, herec Jiří Macháček.

Na tenhle nádherný biják o dospívání, lásce a převeliké chuti k jídlu běžte

- vezměte děti, mámu, tátu, tetu, babičku a běžte všichni.

Kristina na filmu pracovala neuvěřitelných třináct let

a dost možná za něj dostane evropského Oscara.

Budete se smát, budete plakat

a budete fandit

Benovi.

...

No, a já jsem zvědavá, jakou další, náročně krásnou příležitost naservíruje život mně.

Najdi Jirku Macháčka aneb jak s ním mám společnou fotku. Juchů!

Jak si užít advent

K zítřejší první adventní neděli moje první vánoční desatero - je to tady.

1. Nejdříve si zopakujeme z loňska - nejste Ježíšek a nemůžete stihnout všechno, ano?!

2. Nejkrásnější svíčky do adventního věnce mají v Nile. Značka Original Home, já beru už tradičně lehounký pampeliškový odstín Dinner Yellow. Deset kousků vám vystačí na celý advent a znovu i ke štědrovečerní hostině. A jejich cena - menší než pětistovka - to je úplně parádní peníz.

3. Těsně před samotnými Vánocemi chodíme s přáteli pouštět lodičky na Čertovku a toto je můj další osobní tip z čistého včelího vosku. Tvůrci Nojo na Fleru z něj vyrábějí rozkošné pramice, parníky i šlapadla. Malinkaté svíčky, které můžete s přáním poslat po řece i doma ve škopku. Jsou nádherné a za mě taky poetickým vánočním dárkem.

4. A když jsme u těch přátel a adventních setkávání, doporučuji - toto si skutečně užijte. Poslouchejte, smějte se, společně si utírejte slzy. K Vánocům se váže tolik skvělých historek, inspirativních zvyků i bizarních tradic. Nechte si je vyprávět; věřte, nevěřte. Kdo co (ne)jí, kam a s kým chodí. Já to miluju. Slovenské tradice, polské tradice nebo jak slaví Vánoce skuteční Pražané. Recepty, vychytávky, fígle.

5. K vánočních svátkům taky ale patří všichni, co nám chybí. Ti, kdo s námi ke štedrovečernímu stolu už nezasednou. Chybí nám každý den, každou vteřinu a chybí nám i o Vánocích. Ale mluvme o nich, povídejme si, vzpomínejme v dobrém i se na ně upřímně a nahlas naštvěme. Naslouchejme druhým o jejich maminkách, tatíncích, bratrech i dcerách, kteří už s námi na tomto světě nejsou. Plakejme, prohlížejme si fotky a znovu plakejme. I toto jsou pro mě Vánoce. Bolavé, silné, prožité.

6. A Vánoce jsou i příběhy, které se nejdřív zdály k nepřežití, ale za čas - za čas jsou k popukání. Třeba naše svátky v roce 2016. Chlapečkům nesedl bramborový salát a u jednoho to šlo horem, u druhého spodem. Já šla 27.12 na kontrolu do porodnice, kde mi řekli, že kvůli vysokému tlaku už nemůžu odejít a ošetřující gynekolog mě odeslal do čtvrtého patra na rizikové oddělení. Naštěstí se mi jej podařilo ukecat, že pro tašku domů si skočit můžu - když bydlíme v Podolí. Muž ale nechtěl, abych zpátky jela zase tramvají, a tak jsme Kubovi dali na klín kýbl, Mikimu plínku a on mě tam hodil autem. Kdo by to řekl, že jsou matky, co si na třetí porod chodí do UPMD vlastně na chviličku odpočinout. Týnečka pak přišla překotně na svět ještě ten den večer a já záhy podepsala reverz a šla domů utřít a vytřít, kde co bylo potřeba. Takže happy end.

7. Úplně jiný příběh jsme ale zažili dnes. Poprvé jsme vyrazili na Louskáčka do Národního divadla. Děcka, a to vám doporučuji. Dvě hodiny klasického baletu, kdy jste až zaskočeni, jak hluboko v každém z nás je Čajkovského hudba. Malebná vánoční výprava, blyštivé kostýmy a dechberoucí výkony všech tanečníků, tanečnic i tanečničat. Tak krásně jsme se s mužem, Mikim a Týnkou naladili na advent, až jsem se při závěrečných ovacích dojala k slzám. Vy nebrečte a zapište si za uši, že vstupenky na příští rok se budou prodávat od 1. 7. 2024 - a stojí to za to!

8. Kdo máte radši kino, doporučuji jít na film Bratři a dopředu říkám, že já jsem tým "Ocenila bych je". Film o Mašínech je syrový a hrozný. Tak hrozný, jak jen naše československé dějiny minulého století byly. Biják je to ale taky krásný, statečný, odhodlaný, pevný. A že se podle vás takové téma na advent nehodí? Hodí, protože i tady je hodně lásky, mateřské a rodinné. A maminka Mašinová v podání Tatiany Dykové Vilhelmové je až výjimečně inspirativní postavou a ženou.

9. A jestli teď chcete úplně vypnout a odpojit se od koled, dárků a cukroví, běžte na film Její tělo. O bývalé české reprezentantce ve skocích do vody a po úraze pak o pornoherečce Andree Absolonové. Navzdory tématu ze sexuálního průmyslu je film velice civilní a citlivý. Film o touze být nejlepší, o úspěchu a o penězích. A i tady je postava mámy, kterou hraje výborná Zuzana Mauréry, znepokojivě nezapomenutelná.

A co za desáté? Napište mi tip, čeho si o adventu nejraději užíváte Vy?

Co je podle Vás na adventu to nejpůvabnější?

Jak přežít září

 

Září je mráz - proto na sebe buďte hodná, ať už jste studentka, učitelka nebo máma.

A já vám k tomu ještě sepsala další Mitnik desatero.

1. Cesta k úspěchu jsou podle mě seznamy. Doporučuji si všechno psát - co koupit, co zaplatit, co odevzdat. A pak to škrtat - to je veliká radost odfajfknout si každý splněný úkol.

2. Zároveň však nevěřte tomu, že byste díky pečlivým seznamům a poctivému plnění mohla v září zvládnout všechno. Nemohla.

"Pa-ní-bel-ho-vá, nemáte zaplacenou družinu!"

"Pa-ní-bel-ho-vá, vaše dcera ještě neodevzdala papírové kapesníky!"

"Má-mí, mně se nějak zdá, že jsou mi ty nové boty malé ..."

To prostě nejde; vždycky splním deset úkolů a jedenáctý tam zůstane.

3. Proto mějte zdravě přiměřené ambice a stejně rozumně přistupujte ke všem tipům, doporučením a reklamám. Třeba v oblasti svačinových krabiček. U nás doma třeba absolutně nefungují ty s vnitřním dělením, fajn přihrádkami či roztomilými mističkami. Naši chlapci potřebují škatuli jednoduchou, za to pořádně velikou, kam se vejde celý krajíc chleba, přesněji dva. Protože hlad je hlad.

4. A až budete toho mít dost splněno nebo až toho budete mít zkrátka dost, myslete taky na sebe. Já si rozhodně i v září budu dopřávat dokonalý nápoj, který jsem teď v létě náhodou objevila. Cold brew nebo jednoduše studené kafe spolu s ovesným mlékem Pro Climate koncentrát z DM drogérie. To je taková dobrota. Lehoučká lahůdka. To vás osvěží a postaví na nohy, i když byste si je nejradši dali spíš na stůl.

5. A když jsme u toho stolu, doporučuji vám také karetní hru, které jsme s dětmi propadli o prázdninách a hodláme v ní pokračovat i po létě. Jmenuje se Ligretto, a to úžasné na ní je, že ji všichni hráči hrají najednou. Nikdo na nikoho nečeká, nikdo se nenudí. Pravidla jsou na pochopení snadná (od 6 let) a teď už jde jen o váš postřeh a rychlost. Žádný školní splín nebo podzimní chandra, hezky si zakřičte Ligretto a mastěte společně karty.

6. A pokud vám zvedá náladu, když se zvednete sami, zpíváte a tančíte, po naší dovolené ve Francii naprosto doporučuji jazzově šansonovou zpěvačku Zaz a její parádně dynamické album Recto verso. Slibuji, že brilantní song Comme ci Comme ca vás zkrátka nakopne.

7. Jestli naopak máte hlučné povolání a ve chvílích odpočinku vyhledáváte zásadně klid, mám pro vás knižní tip: Zuzana Dostálová - Karneval zvířat. Vtipný román o českém symfonickém orchestru na cestách. O životě v autobuse, na hotelových pokojích a benzínkách. O (ne)naplněné lásce a (ne)vydělaných penězích. Je to skutečně povedená, autentická a komická knížka o cestě (životem).

8. A jestli vy doma nemáte ani trošku klidu, běžte do kina - klidně sama. Já takto vyrazila na korejsko-americký film Minulé životy a doteď je mi z toho skvěle. A o čem to je? Měli se rádi, když jim bylo dvanáct, ale dnes jim je o dvacet více a dělí je tisíce kilometrů. Zamilovaný film o míjení se; o našich kořenech, o nás samotných. Křehký biják z New Yorku o tužbách a rozhodnutích. O tom, že když se něčeho vzdáme, tak pak za to něco získáme.

9. A jestli je pro mě něco úplná pecka konce tohoto léta, tak je to seriál National Geographic Světlo naděje. Fantastická dobovka z Amsterdamu. Všichni známe slavný příběh Anne Frankové a jejího deníku; příběh židovské rodiny, které se v tajné přístavbě domu ukrývala před nacisty. Ale napadlo vás někdy, co se odehrálo na druhé straně - za dveřmi krytými knihovnou? Sledujte všech osm dílů, ani nedýchejte, kochejte se kostýmy, holandskými interiéry i krásami Amstru. Plačte i se smějte. Žádná válka totiž nezabije dobro v nás a každá válka musí jednou skončit.

A co byste za desáté přidali vy?

Co vás v těchto upršených, tmavých dnech nejvíc nabíjí energií a optimismem?

Co  d o p o r u č í t e ?

Planeta Praha

Znáte film Planeta Praha? Viděli jste? A líbil?

My jsme včera s Týnkou přijaly krásné pozvání od nakladatelství Jakost na kolážovou výtvarnou dílnu se stejnojmennou knížkou v půvabných prostorách Spolku Hájovna Cibulka v Košířích.

Stříhaly jsme z makulatur - cvičných archů budoucí knížky, lepily je na pohled a bylo nám spolu v Praze blaze.

...

Knížku vám vřele doporučujeme - za mě parádní dárek třeba k vysvědčení.

A film ke kouknutí najdete tady.

Přejeme pěknou zábavu.

Byl to šikovný nápad - pustit se do makulatur ...

... a dát jim druhou, super šanci.

Ach, ta Cibulka.

Jak přežít Vánoce

Moje finálové desatero pro rok 2022 aneb jak si užít svátky.

1. Připravte si krásné šaty

Ano - vařit, uklízet, zametat, vytírat a zase vařit budete o Vánocích nesčetně krát, ale proč byste u toho nemohla vždy vypadat jako královna noci.

2. Pijte hodně čaje

Vaječný koňak, prosecco i portské jsou parádní drinky, ale já si k nim na svátky vždy nakoupím i zásobu nejlepších čajů, to abych nebyla ráno oteklá a zmuchlaná ve tváři a bolavá v hlavě. Ano, pít se o Vánocích musí - když to ale promícháte s čaji, to pak budou svátky hned jiný čajíček!

3. Řekněte si stop

Už od adventu víte, že nemůžete stihnout všechno - že od toho je tady leda Ježíšek. Řekněte si proto o Vánocích v jednu chvíli STOP - co jste stihla, to jste stihla. Jste báječná, úžasná a v připravených šatech vám to bude skvěle slušet. Co jste nakoupila, zabalila, upekla a uvařila, máte, a teď si začněte užívat! Snězte si v klidu, co máte ráda, natáhněte se na gauč, ťukněte si sklenkou. Poddejte se kouzlu Vánoc a užijte si to i Vy; nejen ti, pro které jste nakoupila, zabalila, upekla a uvařila.

4. Cesta do Rokycan

To je náš absolutně vánoční film, který si všichni pouštíme pod dekou 24. ráno. Kratinká televizní komedie (38 minut), ve které nejlepší Vladimír Menšík a božská Iva Janžurová vzrušeně řeší, ke které tchýni se letos pojede na svátky. Rodinné špičkování, letité urážky a perfektní glosy dospělého syna Vladimíra Dlouhého k tomu, to chcete vidět! A slavná slovní přetahovaná rád-nerad, která tam zazní, tu už pochopily i naše děti a taky nám doma říkají, co pro nás udělají neradi rádi.

5. Pozvěte ke stolu babičku

Ani jedna moje babička s námi už letos na svátky na tomto světě nebude, ale já si s nimi prostřu. Budeme večeřet na jejich talířích, budeme si ťukat sklem, co nám po nich zůstalo. A že jsou ty skleničky jenom dvě a kusy zděděných talířů mají do servisu taky hodně daleko?! Ano - náš štědrovečerní stůl bude dost strakatý, ale když už Veroniku ani Danuši nemůžeme držet za ruku, můžeme si si nimi aspoň takto připít a myslet při tom na to, jak by se smály jejich talířům z gusta vylízaných od našich dětí. A to platí i o našich dědečcích, tatíncích, maminkách, mužích, to platí o všech!!

6. Nejcennější krabička

Až si najdete chvilku klidu, my většinou dvacátého pátého ráno, zkuste si na jednu větší papírovou krabici od vánočních ozdob začít psát, co se každému z vás v rodině ten rok povedlo - co mu udělalo radost. My začali s narozením nejmladší dcery, a tak už si šesté Vánoce píšeme, kdo se letos kam dostal, kdo má první druhý zub a kdo nový implantát. Kdo se začal otužovat, kdo potit před tabulí. Kdo měl úspěch v zápase a kdo covid. Dokonce už si i během roku spolu říkáme ve výjimečně šťastných chvílích - Hej, to si napíšu na krabičku. Zkuste tento koncentrovaný vděk životu taky.

7. Na špacírek

Celé dětství v Havířově jsme pravidelně na oba svátky chodili na oběd k babičkám. Příjemnou procházkou, někdy ve štípavých mrazech, někdy v mokré břečce. Co žijeme za Prahou, děláme stejný špacír okolo Berounky - nakrmit kachny, zapálit prskavky. Vždycky je to takové osvěžení, nadechnutí, ofouknutí. I maličko zvednutý prst, když už vás gatě začínají maličko tlačit v pase. Zdravotní procházka aneb na chvíli ven z pyžam.

8. Domácí kino

Ale zas to nebudeme přehánět, že ano - jednou jsou vánoční prázdniny a k nim patří odpočinek, zahálka a chill a tady je prosím seznam našich filmů, který si doma výhradně pouštíme jen o Vánocích. Bosé nohy v parku (1967), Světáci (1969), Nebožtíci přejí lásce (1972), Dej si pohov, kámoši (1993), Notting Hill (1999) a Rabín, kněz a krásná blondýna (2000).

9. Linkův vlašský salát na Silvestra

To je naše rodinná pochoutka, kterou jsme převzali od slavného jazzového kytaristy Rudyho Linky. Rozhodně to není žádný socialistický "vlašák" - ale pravý vlašský/italský salát, který se za první republiky proslavil v pražském lahůdkářství Aloise Linky, Rudyho dědečka. Nejsou v něm ani pochoutkový salám, ani brambory. A chcete-li také ochutnat jeho dokonalou lehkost, připravte si jablka, sledě, šunku od kosti, hrášek v plechovce, mrkev v plechovce, majonézu, sůl a pepř. Přesný postup najděte na googlu, a pak už si jen otevřete kvalitní bílé víno a zakousněte čerstvé bílé pečivo. Je to boží!

10. ...

A co byste za desáté přidali vy? Co vám o Vánocích nesmí chybět? Co by vám chybělo?