čtvrtek 21. března 2019

Dokojeno dvacet


Myslím, že největší holčičkové peklo jsou prstýnky. Týnce se snad ani jednou zatím nepodařilo s plastovým šperkem navlečeným doma na prst dojít dál než do garáže - kde se pod růžovým žužu-bižu navždy slehla zem. Nicméně kromě toho že se naše Týna snaží být ve všem jako já, touží být navíc i dokonalá matka. Snad proto se rozhodla, že své armádě panenek pořídí všecko na světě. Nebo jak jinak si vysvětlit, že poté co teď přestala panenky kojit, začala jim vařit příkrmy (ještě že má ten sporák!) a podrážděně se mě doptala, proč nemáme v kuchyni žádnou mimikovskou láhev na mlíko. A když jsme zakoupili lahvičku, táže se po mini-nočníku!

Červený kočárek na jaro už má rozjednaný s tatínkem, což není problém ani pro jednu stranu. Ona umí být rozkošná a David je mášlíčko. Kolébku z osmdesátých let zdědila po mně. Dudlíček, která sama zcela odmítala kdy vzít vůbec do úst, si našla ve svém vlastním kufříku na vzpomínky a krom toho, že jej páčí do úst panenkám, nosí ho sama komicky v puse, aniž by onen dudlavý grif vůbec uměla. Zato má v paži nikdy nekončící pásmo česko-slovenských lidovek, v jehož závěru nás všechny doma nahlas nutí absolutně mlčet, protože jí právě uspaná miminka spí.

A ještě bych na vrub její roztomilé síly chtěla poznamenat, že dokáže unést a  kamkoli nanosit neskutečné množství dek, přikrývek a polštářů a umí být v té hoře deček a záhlavcům nesmírně šťastná.

Týnko, díky Ti - s Tebou k nám domů přišla taková něžná ženskost a mateřská samozřejmost, že zírám, jen co mi oči stačí.








...

"Mami, proč má ta panenka župan?!" "Týnečko, to je mončičák!"
středa 20. března 2019

Floristický workshop s dětmi


Dostalo se nám s Týnkou osobního pozvání na jarní dílnu. Velmi komorní dílnu, ve velmi krásných historických prostorách staré Prahy. Pletly jsme a vily. Zdobily a pily.

Šéfové Barunce děkuji moc za trpělivě svaté a nejmilejší zelené vedení při práci.

A jestli by vás taky těšilo potkat se dopoledne kousek od Stínadel u Vltavy, vzít s sebou i malé umělce a navzdory svému (ne)talentu, za to s maximálním potěšením si vytvořit z živé přírody něco pěkného domů,

dovolím si vám tu napsat s dalším setkáním - příště to bude při magické příležitosti letního slunovratu.
Pak řeknu den a čas a místo. Těšte se!






úterý 19. března 2019

Olga Bušková: Domov jako talíř


Chcete-li si udělat večer jen pro sebe. Chcete-li na chvíli úplně odstřihnout od svých tlaků a trápení. Chcete-li si tak trochu zameditovat. Chcete-li se zasnít.

Když vás baví vaše bydlení. Když milujete své doma. Když vám adrenalin v krvi příjemně zvedá šoupání skříní po bytě. Když vám pohled na ladně zařízený pokoj přináší silný pocit štěstí.

A jestli k tomu i rádi pečujete o svou duši. Jestli rádi věříte nevysvětlitelnému. A jestli máte rádi pořádek, nalijte si do skla váš oblíbený večerní nápoj, rozsviťte si lampičku a vypněte svět okolo. Šikovná knížka Domov jako talíř vás potěší, pobaví a výborně nastartuje k jarním interiérovým (i osobním!) změnám.

Lifestylové čtivo vás pod slovníkem kuchařky pěkně provede vaším obydlím od předkrmu (Vstupní prostor), přes polévku (Kuchyň), hlavním chod (Obývací pokoj), až po dezert (Ložnice) či nápoje (Koupelna). Olga Bušková se ráda kouká na svět optikou feng-šuej a tato knížka je jejím velmi dobře kořeněným labužnickým průvodcem domovem.

Spolu s ní se projdete od předsíně po toaletu a vždy se mile usmějete nad výbornými ilustracemi jednotlivých místností od Báry z Nikolajky. Kresby jsou barevně minimální, za to její krasopísmo maximálně krásné a celkově na mě obrázky působí tak lehce|vtipně, až mám chuť hned vyskočit a udělat si to doma úplně stejně. Autorka textu Olga vás v každém pokoji přesně a jasně upozorní na jeho esenciální funkční nutnosti, v bodech a puntících vám jednoduše ukáže, co by tam naopak být nemělo a ve finále následují otázky, na které jsem se pokaždé těšila nejvíc. Na otázky mířené na mě, které jsou něco mezi vlastní psychohygienou, interiérovým designem a uvědoměním si svých snů a plánů. A nechybí jim ani správná dávka humoru. Mezi moje nejoblíbenější patří:

Co nesmí přes váš práh?
Co má pro vás zajímavou chuť v životě kromě jídla?
Je ve vaši ložnici vidět, že patří dvěma lidem?
Můžete si do koupelny přinést tři věci z jiných místnosti - jaké to budou?
Nebo - co byste dneska nejraději spláchli?

Tuto příručku domova není nutně brát děsně vážně, myslím, že jí naopak sluší dívčí přístup nad věcí v kombinaci zdravého sebevědomí a živelné chuti po novém, jiném, zajímavém. A je hodně nosné podívat se na své bydlení očima někoho jiného - já se občas až lekla! My teď určitě doma nemáme vstupní dveře podle mých/ezo představ, kterými by k nám mohla dobře proudit energie. Za to absence konferenčního stolku prý není na škodu, střed obývacího pokoje by měl být ideálně bez nábytku. Nám tam zpravidla vegetují naše děti, a tak si to tak i nadále tedy rádi necháme. Do pracovny zase možná zauvažuji, jestli si nemám pořídit i rostlinu na stůl, aby mi - jak radí knížka - vykvetl úspěch, zatímco sektory na svém pracovním stole už rozhodně měnit nebudu, na to už jsem příliš stará vražda. Nějaký sukces bych si ještě přála, zešílet nikoli! A asi největším námětem k manželskému kolokviu nám budiž skutečnost, jestli je i u nás v ložnici vidět, že patří dvěma lidem. Barvy na stěnách i podlahy jsem vybírala já, obraz na Andree Tachezy jsem vydynadala taky já a pravidelné převlékání duchen je taky můj rajón. "Ale dyť to není práv-dá!," rozohnil se v posteli David. "Já jsem tady přines´ ten přímotop, aby ti nebyla zima ... ," usmál se  na mě dvojznačně vřele můj muž, když jsem to s ním chtěla začít debatovat v lůžku.

Přeji, ať vám je doma teplo. A ať vám čchi správně proudí bytem i životem.
Přeji příjemné čtení.
Knížku, aby vám domov voněl a šmakoval, si můžete naservírovat tady.

O autorce, která pomáhá lidem harmonizovat jejich prostory a životy.

My ( rodinný portrét v předsíni máme, co vy?


Ach, ty božské ilustrace!

Rozněžněle musím napsat -  úplně jak u nás - puntíky na zdech, kam se podíváš.


A ještě krásná Bára a její minumalistické útulno.
pondělí 18. března 2019

Na ten den jsme čekali


Obsedantně sledovali nedělní předpověď počasí a soustavně spřádali plány.

Někteří z nás to pravda ani nevydrželi a v zimě a dešti čarovali s motorovou pilou mezi keři už v sobotu, my ostatní jsme se k Davidovi přidali až den poté. Abychom naši zahradu promasírovali, pohrabali, očistili, osadili, zryli a vypleli. Uvili věnec na branku z včera padlých větví japonské vrby, květinovému záhonu u domu dali premiérově jasný koncept, za to první jarní kafe na domovních schodech - to je už naše stará klasika. Akorát ten domeček ve větvích bohužel nevyšel.

Kubka měl veliká očekávání a ještě preciznější vlastní technický výkres, včetně kladkostroje, přesto to neklaplo. Vyzkoušeli jsme i jiné patro, i jiný strom, ale sen o soukromí nad zemí|věcí nakonec honem zachránil až náš žlutý hojdavak. Čeká nás prima sezóna.

Kdouloň to už brzy rozbalí.

Očista mandloně.

A jak se staví sen.




pátek 15. března 2019

Animuk: Naše rodina


Jedeme na rodinné vlně. Příští měsíc nás čekají druhé Vánoce; protože kdo u nás v dubnu neslaví narozeniny, ten snad jakoby ani nebyl náš. Dorty a balónky budou létat všude! A taky už teď máme natěšeně vymyšlenou letní rodinnou dovolenku, kam nás o prázdninách zas pojede víc než dvanáct do tuctu.

Nastal tedy nejvyšší čas nachystat se na to. Ale pozor, ani-muková sada Naše rodina vás šíleně dojme. V precizně připraveném balení najdete tři krásné vzdělávací sady. Vašim úkolem bude vyrobit si váš osobní rodinný rodokmen, napsat o vaší rodině knihu a zahrát si výletní hru.

V kreativní krabici toho z pomůcek máte nabaleno dost, stačí si jen k tomu připravit slušivé fotky vašich příbuzných, ideálně aspoň tři generace nazpět a můžete se do toho pustit.

Dětský výsledek vás rozněžní. 
Protože děti jsou naprosto upřímné. Protože dětí vnímají víc, než si myslíme. Protože krev není voda!


Všechno ručně vyráběné, pěkně naskládané: plakát, centropen, nůžky, lepidlo a trojí návod k tomu.

Animučí sety jsou oficiálně určené dětem ve věku pět až jedenáct let, a tak bych řekla, že to i pěkně sedí.

U nás u všeho samozřejmě asistuje i dvouletá Týnka,
ale zrovna u tématu rodinu to slušně překousala s námi. Všechny poznala, zná své příjmení i v osobnostní kronice si uměla nadiktovat, co by si přála splnit od zlaté rybky (to stejné jako kluci).
...
Rodinu prostě umíme všichni!


Šikovný návod, jak si vytvořit vlastní genealogický strom.
Jakým směrem správně postupovat a co k příbuzným vypsat.

A jestli nemáte od všech svých pokrevní nebo sešvagřených příbuzných skutečné podobenky, sada obsahuje i stylové portréty k dokreslení,
kterým Týnka říkala "Panenky" a ty, co nám zůstaly velkoryse navíc, posloužily i k výborné výtvarné zábavě.




Rodinná kronika - Tak to jsme my.





Nejméně osmi členům vaší rodiny můžete vytvořit osobní profily plné seriózních i komických informací,
ale místa je v sešitku mnohem více - vyplnit speciální vizitku tak můžete, komu budete mít chuť.

Včetně autorského portrétu - tak, jak se vidíte právě vy sami. Ať už jste blondýna nebo ne!

Blondýna nebo p r i n c e z n a!!!


A finálovou stolní hru Hurá na výlet vám už neukážeme, ať taky máte nějaké to překvapení.
Jen prozradíme, že pokud v reálu cestujete hodně a rádi, dost se společně nasmějete,
ikonický prvek zapomínání při balení je totiž v(d)ěčný!

Mějte se rádi!