úterý 16. ledna 2018

Čtyři knížky pro děti nejkrásnější na světě


Miki mě teď krásně podrbal po bradě.

Když měl v novém roce ve školce nakreslit, co mu přinesl Ježíšek, výtvarně ztvárnil koleje, vlaky a knihy. Navíc v řeči výhradně používá tohle knižní slovo: knihy; což mě baví stejně jako že se nové čtivo dostalo do jeho top výběru i do paměti - přes všecku tu horu hraček a hračiček, kterou pod stromečkem našel.

No, a celý první rok se snažím férově/výchovně čerstvě zásobit knihovničku i malé Týnce, ale není to vůbec snadné. Najít a vybrat si na trhu dětskou tvrdou papírovou knížku, jejíž umělecké ilustrace a hravé pojetí by oslovilo a jejíž čtení(!) by bavilo i mě, je pro posledních sedm let obtížné.

Letos na jaře jsem pro Týnečku na festivalu Mini odchytila u stánku mezinárodního knihkupectví Amadito rozkošnou desetistránkovou retro vyprávěnku Rosie´s walk o slípce, co jí mlsně hodí liška. Ale nesežere jí, nebojte - anglický příběh má happy end.

Ze zářijového Tabooku v Táboře jsme Týně na památku s chlapečky vybrali v Česku zatím nevydaný kousek od hvězdného polského dua Aleksandry a Daniela Mizielinski, kteří ilustrovali současné knižní trháky jako jsou Mapy nebo Pod vodu, ale i D.O.M.E.K. nebo D.E.S.I.G.N. Růžová knížka Mám oko na lytery je v polštině, ač uvnitř neobsahuje vytištěno jediné slovo. Úkolem čtenáře je totiž na všechna písmena abecedy hledat slovo na každé stránce. Což, jak můžete vidět na fotkách dole, je někdy pro našince malinko nelehký úkol, ale ilustrované postavičky a scénky jsou tak vtipné, že vždy se toho dá hodně vymyslet, i přes jazykové hranice.

Českou perlou pro nejmenší děti je pak pro mě knížka o vepříkovi a spol. Když jsem já sloužil ... Ulovila jsem ji teď v novém knižním oddělení prodejny Skibi v Kotvě a už před deseti lety ji ilustrovala nejlepší Andrea Tachezy. Opravdu každé její zvíře na statku uvnitř knihy je prostě nádherné a navíc panenka ve finále stele postel v komoře trendy nordic povlečením. A taky já tuhle lidovku furt dokola zpívám našim dětem ráda a výjimečně neznuděně, protože si říkám, že při všech devíti letech, co chlapec sloužil, zpívám, přemýšlím a dělám něco málo pro vlastní boj proti úpadku paměti.

A ve finále mám pro vás úplnou novinku, kterou jsme Týnuš dovezli teď v neděli, aby jí nebylo líto, že s námi na umělecké výtvarce v Praze nebyla. V knihkupectví Koenig BOOKS ve Veletržním paláci mají snad vždycky zahraniční literární skvosty pro děcka a tuhle přerozkošnou Tiny farm - tlustou knížečku ve tvaru domku - jsme tam prostě nechat nemohli. Ilustrace uvnitř jsou k pomazlení, tématicky něco ze stáje, něco ze zahrádky, něco z domova a tvary perforací pevných stránek neznají mezí: od hvězdičky až po obláček.

...

Tak to je všecko moc pěkné. Valentýně je rok a má čtyři knížky. To jako vůbec není špatný start do života, ale já toužím ještě po něčem jiném. Po leporelu - kontrastně ilustrovaném podle mého oka, ve kterém bude nosný příběh. V rýmu. V básni. Zatím je stále můj domácí evergreen Narodil se chlapeček malý jak tvůj paleček ..., ale obávám se, že počet dramatických stylizací, kolikrát Hrubínovo dílo můžu předvést za jeden svůj život všem mým třem dětem, už se limitně blíží nule. 

Chtělo by to něco nového!


Ilustrovala Pat Hutchins v roce 1968. Britská klasika.



A česká zvířecí lidová serenáda od Andrey Tachezy. 


Polští mistři v růžovém.

Zatím si s Týnkou ukazujeme obrázky, jak nás to napadne, ona ještě na abecedě příliš nelpí.



Má novou!

S důrazem na milé detaily ilustrovala Suzy Ultman.

Bichlička.









A co nejvíc ke štěstí rozřechtá vás, je-li vám dvanáct měsíců plus?
pondělí 15. ledna 2018

S čistým štítem


Nešlo odejít čistý.

Bez barev až po lokty. Bez barev za nehty. Bez barev možná i za krkem. Nešlo odejít čistý z nedělní/Víkendové výtvarné herny pro děti ve Veletržním paláci. Naším včerejším tématem totiž byli New New Painters: malíři nového tisíciletí, a tak jsme spolu s nimi hutně jeli v hustých barvách, mačkali a stírali je, tiskli a drásali všecko a všechny. Ač to nejdřív na ochozu před plátnem Lucy Baker začalo vcelku něžně ...

První patro expozice.





Původně originální obraz měli chlapečci za úkol převést do 3D.

A pak už v přízemním ateliéru šli do toho naplno!







Barvy a gely a písek a kamínky. A k tomu špachtle a válečky a klacky.



Děkujeme - byl to pro nás opět nádherný e x p e r i m e n t - navíc přesně takový, který je ohromně fajn nedělat doma.

♡♡♡
pátek 12. ledna 2018

Jsem říkal, že těch Havlů bude málo


Loni 17. listopadu v pátek jsem honem ráno sama vyrazila nakupovat dárky. Na Václavském náměstí jsem se zastavila v knihkupectví Academia, abych si plnými náručemi navybírala i krásné čtivo pro všechny své blízké. Když se mi stání v řadě u pokladny zdálo nudně dlouhé, sáhla jsem pro dvě placky s černobílou fotkou Václava Havla, které tam měli v misce na pultu za dvacet pět korun kus: přišlo mi vtipně-výchovné, když s těmi odznaky na tričku budou ve státní svátek pobíhat po domě oba naši chlapečci.

"Jsem říkal, že těch Havlů bude málo," pronesl jen tak do pléna mladší pokladník, když si všiml, co dělám.
"V tom nejširším významu slova," dodala jsem na to já. Tři vteřiny na mě soustředěně hleděl, a pak se usmál.

...


A pro všechny, kdo dnes nebudou volit Zemana
jsem opět našila vaše oblíbené vintage dámské taštičky. Jsou z letitých dekoračních potahovin 
a mají neuvěřitelně krásné art deco dezény.

Zapínají se vždy na kovový zip, někdy v barvě.
Hrubost tkaní čalounických textilií z nich sálá.
Jsou zcela různých rozměrů.
A uvnitř najdete tak decentní bavlněné podšívky, že mi je snad ani nebudete věřit.



Variace v retro škále. Petrolejově modré nebo zelenkavé káro.

Nebo v národních barvách. Vintage taštička modrá.

Na všecko, co toužíte mít stále s sebou! Taštička Zelený pruh.

Tak se, dámy a pánové, pěkně hoďte do gala a dovnitř vhoďte kohokoli kromě Miloše!!!
středa 10. ledna 2018

Kalendář DOMA 2018


Je nádherný.

Je černobílý, je obrovský a sálá z něj klid a síla.

Nejmilejší fotograf Štěpán Hon nafotil dvanáct slavných u nich doma. V uklizených domech, v bohémských bytech, s dětmi v zátylku, s kočkou v náručí, s flaškou na stole. 12 osobností, 12 fotek a je z toho 12 měsíců.

Jestli rádi šmírujete. Jestli zbožňujete, když má někdo styl. Jestli máte rádi lásku. Jestli vás baví intimno. A jestli máte vkus - tak tohle je kalendář přesně pro vás.

...

Jeho koupí podpoříte neziskovou společnost Arkadie, 
která na Teplicku podporuje důstojný a plnohodnotný život dětí a dospělých se zdravotním postižením.
Navíc kalendář je kompletován v chráněných dílnách.

Stojí 500 korun.
A objednat si jej můžete na www.charitativnikalendar.cz.

A bacha, je opravdu úžasně náročný na prostor - když visí na zdi otevřený, má čtyřicet pět na šedesát pět centimetrů.
A ještě vám ze srdce doporučuji domluvit jeho osobní přebírku s panem Honem, 
je totiž velmi energizující honem si stisknou ruku s tím, kdo tady stiskal spoušť. Sama jsem se 
z toho krátkého setkání usmívala ještě dlouho.


Miláček Čtvrtníček.

Mimi.

A toho miluju - od doby, co hrál Klause.

Toho od festivalu Mini.

Andrea.

Kočka, kočka, kočka.

A moje bývalá sousedka z Podolí s maxipsem - tohle je ale fotka už z jejího malostranského orlího hnízda.

...

Tak neváhejte - jestli jste letos ještě nestihli napáchat nějaké dobro, jděte do toho!