středa 1. dubna 2020

Děkujeme, Ester


A děkujeme všem maminkám, které svým dětem píšou deníky, vzpomínky, dopisy. Malují a lepí. 
Teď je na to chvíle jak dělaná.
...
Vzpomínková

Kromě kufříků a fotoalb jsem začala dětem tvořit vzpomínkovou knížku. Knížka To je moje je úžasný počin. Je to totiž přesně to, co jsem potřebovala. Jednoduché, milé, formát tak akorát, Knížka vás vede, ale je z velké míry na vás, co do ní nalepíte a napíšete. Jde to i zpětně, což je super, takže to dělám i Alánkovi. To u mnoha knížek nejde, otisk nožičky už totiž zpětně neudělám. Ale co se dělo v roce, kdy se narodil, si ještě pamatuju. Navíc to není jen na první rok, ale až do školních let. Děti si tam můžou i samy něco nakrestlit. Píšu tam Alánkovi hlášky. Lepím tam fotky, první vstupenky na vlak, letenku ... A ty nádherné ilustrace. Mám z toho radost. Tohle totiž dělám pro ně - dostanou to k osmnáctým narozeninám. Na památku.







Foto: Ester Bezděk.
sobota 28. března 2020

Jak vypadá aktovka Ergobag po třech letech


Před třemi lety jste se u mě mohli dočíst o výběru první školní aktovky pro našeho Kubku. Příští neděli oslaví šesté narozeniny i náš Mikešek a jako dárek dostane právě brašnu - stejné značky.

Jsem s ekologickým dvacetilitrovým Ergobagem náramně spokojená. Za ty roky nošení neutrpěl žádnou újmu, funkční ani vizuální poškození a Kuba s ním bude pokračovat i dál do čtvrté třídy. A to nejen proto že taška má nastavitelná záda podle výšky školáčka - až do 150 cm (syn ve třetí třídě měří sto čtyřicet). Navíc Kubuš s Ergobagem jezdí/jezdil do školy denně na kole, čímž si myslíš, že je mu tato aktovka prostě fajn. Nutno však napsat, že on do školy vozí jen penál a svačinu. Žádné učebnice a minimum sešitů.

Co se údržby týká, jednou za rok - v srpnových vedrech - celou tašku namočím a namydlím mýdlem ve vaně, ručně vykartáčuji a nechám vyschnout na sluníčku. Kvůli kovové konstrukci se aktovka nedá dát do pračky. Díky světlé podšívce se uvnitř dobře orientuje, pravda za dobu nošení se už sem tam flek od inkoustu nebo mapa od svačiny najde. A pozor na šikovnou kapsu na láhev uprostřed - do ní se pohodlně vejde jen láhev do dvaceti dvou centimetrů. Kubka normálně nosí flašku vyšší (tu jsme před focení nemohli najít) a u ní mu náustkem čouhá z tašky ven, což myslím není moc hygienické. Budete-li ale do školy nosit standardní půllitrovou láhev, pak je všecko v pořádku.

Kdyby vás napadla k brašně ještě nějaká otázka, rozhodně pište.

To já se vás naopak nebudu ptát na řešení mého dilema - zda mám Mikenkovi objednat dinosauří model.
Tuším, že jemu by se ten populární kýč líbil nejvíc, zatímco mému oku nejvíc lahodí elegantní model Waves 2020.
A o vás moc dobře vím, že vy jste tady všichni velcí lidumilové a miláčci a vy byste se kvůli Mikimu beztak přiklonili k zelené dino příšeře. Nebo se pletu?





čtvrtek 26. března 2020

Rok, kdy jsem se narodil/a


Očekávám narození synovce - který přijde na svět ve výjimečný rok. A stejně jako děti, které se už narodily nebo letos narodí, ti všichni budou mít v pamětním deníku od rodičů poznámku, kterou jsme si před časem neuměl nikdo ani představit.

Žijeme teď v mimořádné době, a to víc dnes myslím na všechny těhotné ženy a čerstvě narozená miminka. Posílám vám sílu a odvahu, držím obrovsky palce a přeji zdraví a lásku.

Ta přečká všecko!








úterý 24. března 2020

Módní spolupráce se Shark in the Park


Na začátku roku jsme s nápadem pro společný projekt s kolekcí To je moje oslovily Barboru Zajíčkovou - majitelku značky ležérního oblečení Sharkinthepark. Bára se usmála, kývla a od té chvíle spolu s ní a Janou JouJou Nachlingerovou intenzivně pracujeme

na něčem něžném, ženském i dívčím. Pro holky i pro kluky. Na léto, k vodě, na trhy i rande.
Ladíme puntíky. Chystáme jablíčko. A vychytáváme všechny mouchy.

A moc se těšíme na letošní klasické české léto,

kdy budeme dělat spousty věcí jako třeba
legrační kousky
a milostné kousky
a psí kusy
a zpívat smutné písničky a mít inspiraci
a chodit sem a tam
na všechno se koukat
a vonět ke kytkám
a okukovat sochy
a dokonce i myslet
a líbat lidi
a dělat děti a nosit kalhoty
a mávat klobouky
a tancovat
a chodit plavat do řeky
a na pikniky
uprostřed léta a prostě vůbec si to užívat.
...
A tady už naše první malá ukázka, kdy u nás na vsi fotila Katarina Čechovská.







Úryvek je z básně Lawrence Ferlinghettiho Svět je báječné místo.
neděle 22. března 2020

Nový začátek


Doprava zdarma a ke každé objednávce rouška jako dárek k nákupu.

Situace se změnila a dál mění. Ekonomika se teď zastavila; platí nouzový stav a karanténa. Věřím si - ve své nápady a ve svou práci, nicméně podnikání není o umění, kreativitě nebo kráse - bez vás zákazníků to nejde. Proto ode dneška u mě můžete nakupovat bez poštovného, ať už přes Zásilkovnu či doručením GLS. A ke každém nákupu navíc dostanete mou ručně šitou, 100% bavlněnou roušku. Čím větší vaše objednávka bude, tím více roušek k vám domů dorazí.

Tak a na širokých křídlech naděje a s vírou, že mi zas bude do zpěvu
Vidět tak svět jejich perspektivou.

Ať se vám líbí, udělejte si radost - ať už jste z Čejkovic, Kačerova nebo Orlických hor!

Pečlivý detail, který umí jen ruční práce.

Nepřehlédnutelná kabelka Okrové vlaštovky.

A nezapomeňte nahlédnout i dovnitř.
Noblesní a ikonická Kohoutí stopa.



S dlouhý uchem na karabinkách, které si nastavíte přesně podle vaší výšky.

A šikovné koženkové dno.

A ještě jemná a poetická kabelka Racci spolu.

S přáním, abychom se i my všichni mohli zase brzy chechtat!
čtvrtek 19. března 2020

Škola, co mě drží nad vodou


V týdenní školních úkolech se má Kubka do hudebky naučit text písničky Není nutno a z výtvarné výchovy nakreslit, jak mamince pomáhá v kuchyni.

Já tu školu miluju a v posledních dnech a hodinách je mi právě náš společný čas dopoledního domácího vzdělávání tím, co mi nejvíc pomáhá. Každé ráno teď vstávám s tím, že to zvládnu, dokážu, že to všichni všechno přežijeme, ale s postupujícím časem dne je mi pravidelně nějak víc a víc úzko.

A tak když měl nyní Kuba malovat naši kuchyň, byla jsem a budu navždy dojatá! Je z toho dokonalá vzpomínka na mimořádnou dobu. A my to pojali poctivě - nejdříve jsme Mikimu a Týnce nastavili foťák na stativ, oni dva pak vyfotili kašírovanou scénu, kde jen na oko krájíme jablko, takže tam všude okolo bohužel chybí naše běžné kulinářské čoro-moro, a podle vzniklého snímku se potom Kubík pustil do výkresu. Zatím je jeho dílko v procesu, ale už teď jsem šťastná a vděčná za to, co máme.

A vás bych chtěla dneska poprosit, máte taky něco fajného z domácí školy,
co vás teď nadchlo, rozesmálo, potěšilo? Co s dětmi děláte? S čím se radujete?

Co vás vyvádí z paniky a smutku? Čím se bráníte beznaději? Jak odbouráváte zlost a stres?
Co vás staví po pláči zpátky na nohy?
Napište mi do komentáře - moc vám za to děkuju.

Jsem hrdá, že jsem z něj vychovala gentlemana - menší zadek se cení!

A tak to všecko začalo! Stativ a ti dva předškoláci k tomu.


Ještě udělat cvičný snímek a není náhodou, že i Týnka pilně pracuje na svém portfoliu.
...
Dole pak spojení pracovních činností, školy hrou a školy života.

A ještě včerejší roušky, o kterých Andrej Babiš neví, že někdo doma šije. Roušky všem!