úterý 19. června 2012

Myšlení matky

Měla jsem z toho radost! Po lanovém centru a seniorském hřišti se nedaleko našeho domu staví hřiště další, tentokrát pro velmi malé děti. Kubo, hurá! Už z tramvaje jsem ho okoukávala a těšila se, jak si pan syn proleze tunelem (t. č. jeho velmi oblíbená aktivita, někam se schovat), pochodí si okolo makety hradu. U dřevěné stříšky v úhlu asi sto stupňů jsem se mírně zastavila pohledem. Jasně, lézt nahoru po jednotlivým příčkách, to bude batole bavit, ale pouštět se po hlavě dolů? Tohle je podle standardů EU? A co ta pneumatika na řetězech? Jak se tady zabaví mini-člověk? A v tom mi to došlo, tohle není hřiště dětské, tohle je hřiště psí!
...
Občas bývám dost překvapená z toho, že se okolo Kubínka (a mě) netočí svět ... :o)


4 komentáře:

  1. No, nepřipadá mi, že by bylo tolik dětských hřišť, aby jsme si mohli myslet, že stavět cosi pro psíky je správné. Pohyb dětí je důležitější než všichni psi z Prahy, si myslím :-) Krásný den!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! Bydlíme v tradičně rezidenční čtvrti, kde statisticky bydlí více pejskařů než rodičů s dětmi, tak městská část asi honí hlasy voličů. Ale abych těm modrým mafiánům na radnici nekřivdila, hřišť pro děti máme celkem dost - nových, hezkých, promyšlených, a jedno i radioaktivní ... :o).

      Smazat
  2. Hezké :D Ale zjišťuju, že děti mají s psíky hodně společného, určitě by si tam spolu vyhráli.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Přesně!!! Taky pro to mě to zmátlo. Naše baby by jistě do společné hry šlo, vrhá se na každého čokla. A pak má ještě rád holuby, chudák Pražák ... :o)

      Smazat