Mám velmi ráda kávu. Arabica nebo Robusta? Ne, na to mě se neptejte. Já zbožňuji obřad pití kávy, kulturu kaváren a hlavně ta moudra pronesená nad moka šálky. Jsem závislá - na některých kavárenských podnicích a akvizici Kávového nebe jsem skoro obrečela. U kafe mi taky má milá Lucie, co četla snad úplně všecko, doporučila knížku Pan Valéry a logika. Ofiko anotace praví:
"Půvabná knížka jednoho z nejuznávanějších současných portugalských spisovatelů je něco mezi Malým princem A. de Saint-Exupéryho a Saroyanovým Tracyho tygrem. Není určena primárně dětem, ale v Portugalsku ji doporučují v rámci osnov žákům šestých tříd. Dospělí zase v hlavní postavě rozeznají slavného francouzského spisovatele Paula Valéryho, který přece psal o „panu Testovi“, podobně jako H. Michaux stvořil „pana Pluma“ neboli „Pápěrku“. Gonçalův pan Valéry má velmi originální způsob uvažování, ilustrovaný jednoduchými kresbami. Ponoříme-li se do jeho bizarních úvah, dokážeme se možná jako on radovat z maličkostí či naopak smutnit pro hlouposti, ale hlavně se podíváme na jeho i náš svět z úplně nové perspektivy, odlehčené, ale zároveň vedoucí k zamyšlení."
Tady kousek:
Četbou dílka můžete zabřednout do sebe sama a z bahna spletité psyché, umně postižené či skryté v hutných větách, se hned tak nevyhrabat. Můžete se esteticky a intelektuálně obohaceni osvobodivě oprostit a povznést k lepšímu já, anebo můžete (jen) rozkošnicky klouzat po přístupném povrchu podivuhodných příběhů a jen občas nechápavě či odmítavě zakroutit hlavou. Ať tak či onak a jinak, tohle je můj další tip na čtení do vany. (Tentokrát si ani nebudete muset připouštět teplou.)
A tu mé kavárenské začátky, ... tak dobře, asi to bylo granko.
 |
Žádné komentáře:
Okomentovat