úterý 12. března 2019

Brno: Jurkovičova vila


Brněnská teta o naše chlapečky pečuje špičkově. A tak jsem v sobotu ráno ani nemrkla, a zatímco celá naše rodina se lázeňsky odebrala do světa bazénů pro mimina a ještě menší, my s Kubkou a Mikim jsme od ní vyfasovali žabovřeščí adresu a odjeli společně na sobotní ateliér v Jurkovičově vile.

Jenže tam se na mě usmálo štěstí! Netuše do čeho jdeme, naskočili jsme bez předchozí rezervace na workshop V zajetí zlých duchů, který měl fantastický scénář. Nejdřív jsme se všichni přítomní prošli secesní vilou, osahali, co se dalo a k tomu poslouchali, jak tady před více než sto lety žil básník dřeva - pan Dušan Samuel se svou ženou a třemi syny. A pak to přišlo. Po necelého hodince jsem mohla chlapečkům vlepit pusu na čelo a rozloučit se s nimi, protože dál už pokračoval tajuplný folklorní program jen pro zájemce a zájemkyně ve věku šest až dvanáct let.

A přede mnou se najednou otevřelo nečekaně volné dopoledne. Vrátila jsem se do auta pro svůj termohrnek, do něj si dala kafe z mašiny v galerijní pokladně a s blaženým úsměvem náhle bezprizorní čas strávila opakovaným focením vily slovenského architekta venku a studiem instalace o jeho práci a životě uvnitř nebo listováním si uměleckých knih v muzejním obchodě. A taky šmírováním mezi laťkami plotu vedlejší vily v národním stylu, jejíž autorem byl také Jurkovič a navrhl ji na počátku století pro učitelský pár, zatímco dnes tam v designovém hávu jednadvacátého století bydlí nevím kdo. A nevěděl to ani kustod v galerii, ani kdo je autorem atraktivně minimalistické přestavby, ani zda je současný interiér domu někde nafocen pro veřejnost.

A zatímco dětská tvůrčí skupina se v tu chvíli pasovala s draky a temným prokletím, já ochala nad anglickou zahradou Jurkovičů, která i v nijakém březnu měla tak poutavou atmosféru, že jsem na mysticky bílé lavičce okouzleně seděla, aniž bych si všimla, že mi prší za krk (a na objektiv).




Velmi inspirativní interiérový počin s tradičně lidovými prvky - takzvaný Cozy corner.

Důstojná hala.

A kdysi Jurkovičův ateliér - dneska odkazující na jeho veliké pingpongové hobby.

Už cítíte, co jsem cítila?




A tak jsem si odnesla zážitek na celý život a chlapečci své pracovní listy.
...

A ještě můj tip na hlučný|nedělní|rodinný oběd. 
V Akvárně (Vachova 4) mají teď tolik trendy otevřenou kuchyň, k jídlu vynikající severoafrické tajine
a  milou obsluhu, která je na vás hodnější než doma. Máte-li hlad a vkus, 
vřele vám tento mladý podnik doporučuji!



4 komentáře:

  1. Architekt, ktorý nám pomáhal s rekonštrukciou, vychádza z tradície drevených domov podľa Jurkoviča a dreveníc:
    http://www.jarina.sk/
    Alena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Wow! Nevěřím, co vidím.

      Děkuji, Alena, ať se vám tam krásně bydlí!

      Vymazat
  2. Roso! Bydlíme kousek od Wilsoňáku, co by kamenem dohodil k Jurkovičově vile...Tak ráda bych Vás potkala a nabídla lepší kávu ��
    Atmosféra místa je tam nádherná a sousední rekonstrukci také s manželem obdivujeme...!
    Krásné dny,
    Kamila

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Opravdu, Kamilo?! Děkuji moc!!!

      Tak domluveno, příště beru bábovku, víno a kabelku a zvoním u vás!

      Vymazat