Vánoční organizéry s knížkou

Spolu s novou svátečně svěží dávkou organizérů do kabelky v e-shopu jsem pro vás připravila i pět knižních tipů. Jsou to tituly, které jsem četla naposled a souzníte-li s nimi, vezměte je i jako možné vánoční čtivo pro vás a vaše blízké. Všechno jsou to české ženy spisovatelky. Nuže!

Na Petru Hůlovou jsme se v létě na dovolené moc těšila, ale bylo to pro mě celé "ulepkané" a hodně beznadějné. Svět desetiletého Mikuláše ve střídavé péči; jeho lži a lsti, z výchovy zoufalý otec a z opuštění zoufalá matka. Nepochopila jsem, proč v knížce děti i dospělí nosí ortopedické korzety - co je to moralistickou metaforu. A na počítačových hrách závislý hrdina Miky byl celý román na přes držku, kdy ani konec příběhu to u mě nezachránil, žádný tam nebyl. Zlodějka mýho táty rozhodně není plážovým čtením, nutí k drsné úvaze o rodičích a dětech, o jejich odchodech od rodin, o nových partnerech, o patchworkových rodinách, o právu(!) na štěstí. Ale kdo miluje nikdy nepřikrášlenou Hůlovou a nenávidí střídavku, ten se tam najde. Nebo si pusťte pečlivou upoutávku autorky samotné.

S hravou pravidelností - organizér Puntík.

Za to Johana třech autorek - Pavly Horákové, Zuzany Dostálové a Aleny Scheinostové je snadná. Až se nepřestáváte divit, jak jednoduše se hlavní hrdinka stává věčně viktimizujícím typem člověka, kterému se život pořád nedaří. Nebo ne?! Nebo je šťastná? V socialistickém dětství, při amerických studiích a zpátky doma v Praze. Mně na knížku stačil jeden večer a stačilo. Dítě - dívka - žena a tři třetiny o zraněních lidské duše i její síle se zvednout a jít dál. O pomačkaných vztazích, o divokých devadesátkách, o hledání toho pravého a opět bez konce.

S něžnou vzletností - organizér Vlaštovky.

Tiché roky nejsou Hana! A přestože po dokonalé Haně už vždycky budu od Mornštajnové číst úplně všechno, nejdřív si bohužel těžko vybavuji dějovou linku jejího nejnovějšího románu. Když ale teď knížku znovu otevřu a na předsádce si přečtu jméno Bohdana, rázem mi v paměti naskočí mnohé. Úplně vidím jejich tichý dům i zahradu, slyším příšerného otce a skoro svatou Bělu. Příběh, dvou odlišných hrdinů - dcery a táty, příběh, který se cestou z československé minulosti k nám v jednu chvíli pro mě (ne)překvapivě protne. Příběh o kovaném komunistovi, o tutlaném rodinném tajemství, o zmizelé Blance a o hledání, kdo jsem já. Čtěte, pokud vám nevadí, když vás postavy v díle štvou.

S přírodní zemitostí - organizér Fikus.

A kousek čouhající Dědiny mám zatím přečtený jen malý kousek, zatímco koho si vzal oženěný kominík snad víte všichni! A Ester Nemjó v tvrdém leporelu Kalamajka mik mik mik lehce dynamickou rukou odilustrovala všechny naše lidovky a říkadla od utíkající Káči, přes myš v komoře až po selku, co jednou bude velká. Vzadu knížky se píše, že Ester je teď čerstvou maminkou, což jde z literární novinky pro malá děcka moc pěkně cítit. Voní hravou láskou.

A pohádka se šťastným koncem na konec - organizér Karkulka.