pátek 25. října 2019

Jurková, Vlčková: Viktor a případ zmizelého psa


Když chcete s dětmi napětí. Když máte rádi dobrodružné příběhy. Když vaše děcka chtějí psa!

Sáhněte už po druhé knížce Pavlíny Jurkové a Jarmily Vlčkové, která vás opět za ruku zavede do jiného prostředí, než kde žijeme. Dynamického Viktora známe už ze Záhadné tety Bobiny a tentokrát hned na úvod knihy dostal od tetičky voříška - jako prázdninový dárek. Ale jak už prozrazuje sám podtitul, pes je rázem fuč. Hledat se jej však rozhodne nejen Viki, ale i jeho nová a svá kamarádka Žofie, její ezoterická máma Luna, teta Bobina i starý známý Klub dlouhánů.

Velikosti písma, řádků i krátkou délkou kapitol je detektivní story plná divokých zvratů pěkně vhodná k samočtení už pro třeťáky (možná i mladší), a když po ní sáhnete společně: vy děti se těšte na tři třídní výlupky, nudnou výuku a pořádná odpolední dobrodružství v jabloňovém sadu i v extravagantní maringotce za městem. A vy dospělí se zase budete bavit společenskou animozitou mezi upjatou právničkou s bílým gaučem (Viktorova maminka) a volnomyšlenkářskou sociální pracovnicí s ametystovými vlasy (máma Žofi). A to je dobře, protože i děti by měly vědět, že všichni dospělí nejsou jedna parta. Ostatně jeden z podezřelých z krádeže psíka v parku bude i bezdomovec Cvrk, a právě stránky o jeho kudrnatém životním příběhu, o naději i o organizace Naděje, ve které fialová maminka Luna pracuje, myslím, patří k nejsilnějším momentům knihy. Pro mě tedy spolu s beznadějí v poslední třetině knihy, kdy vyšetřovací parta psa Seneku najde, jenže úlisný zloděj jim neočipovaného vořecha odmítne vrátit. Expozice, kolize i krize jsou vám teď jasné a k finálním peripetiím už jen prozradím, že se do nich zapletou prvky výrazně divadelní i až netradičně romantická svatba.

Ostatně obě spisovatelky v sobě opět neskrývaly ani výborné herečky, a tak celé vypravování moc hezky odsýpá a lesní scéna, ve které tetě Bobině povolí nervy a vyrve Jaroslavovi troubu z ruky, aby si hlas ze záhrobí na celý noční sad udělala raději sama, si o dramatizaci na divadelních prknech přímo říká.

Knížka v atmosféře barevného listí podzimu, se zelenými písmy tištěnou vnitřní řečí Viktora, 
je o dětském přátelství, společném nepříteli a napínavém společném tahu proti němu.

Vydalo Nakladatelství Grada.

A vy máte do příštího pátku - do 1. listopadu - možnost vyhrát jeden výtisk, 
když mi napíšete do komentáře, kdo je vaše teta Bobina - nonkonformní a odvážná osobnost, s netradičními nápady a přímým tahem na branku -  člověk, který už vám v životě takto někdy pomohl;
stejně jako Bobina Viktorovi.
(A připojte svůj e-mail, ať vím, kam mám po šťastném vylosování napsat.)

Držím vám palce - v soutěži i v životě!

AKTUALIZOVÁNO: Knížku vyhrává komentář číslo 9 - Eliška. Blahopřeju a zdravím synovce i tetu z Beskyd!


Třídní sígři.

A knížku poeticky procítěně ilustrovala opět Martina Fotjů. 

Případ zmizelého psa.

14 komentářů:

  1. Ať přemýšlím, jak přemýšlím, tak ve svém životě asi takovou tetu Bobinu nemám. Spíš v několika lidech vidím její střípky. A to se snad taky počítá! :D I když jeden člověk se mi rýsuje více než jiní a to moje bývalá skvělá sousedka, která se nebojí skoro ničeho. Každopádně děkuji za zamyšlení, člověk si pak uvědomí, v čem dalším jsou ti lidé, které má tak rád, vlastně báječní. Petra dunovska.peta@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  2. Já mam jednu kamarádku "Bobinu" Janku... moravačka, dělá na vinici, sama vychovává tři děti a opravuje dům. Neznám střelenějšího a energičtějšího člověka, který si umí se vším poradit. Musím jí zavolat, díky za připomenutí :) Lenka ( lala.krejci@gmail.com)

    OdpovědětVymazat
  3. Kamarádka Evka. Po střední rychlá svatba z velké lásky, která se změnila v soužití s tyranem, pak sama se synkem, druhá láska se super chlapem, který s nimi žil v 1+nic a pak se jim narodila dvojčata... holky jsou strelene, syn prožívá všechny průšvihy rané dospělosti, chlap je furt v práci, a ona začala po 40 jezdit na koni... Je neuvěřitelná, je vtipná, má nadhled, je úžasná!

    OdpovědětVymazat
  4. Zdravím vás,
    typ teta Bobina je moje maminka. Neohrožená, která se nebojí ničeho. Je s ní legrace, ale přitom zvládne hory přenášet :-).
    Krásný den a více tet Bobin kolem :-).
    Běla
    bela.bedi@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  5. Martina Slovácko27. října 2019 v 8:13

    Zdravím a přeji krásný den. Mám dlouholetou kamarádku Bobinu, pracuje u bezdomovců a je to úžasná ženská, nezkazí žádnou srandu a je pořád dobře naladěna. Takových lidí plný pytel. Mávám od nás, až k vám. Martina

    OdpovědětVymazat
  6. Moja Dorci, vzdy pobavi, spravne strelena, odvazna a ide si za svojim. viktoria133@hotmail.com

    OdpovědětVymazat
  7. Teta Bobina byla jisto jistě moje učitelka fyziky, byla to ženská od rány, vtipná, přímá, férová. Nikdy nepokazila žádnou legrandu a vždy byla pozitivní a s úsměvem. "Ticho tam na hnoji, nebo tam hodim vidle" to nás takhle okřikovala, když jsme kecali v hodině. Když nám vysvětlovala nějaké aerosoly či co, nelenila na nás vystříkat půlku svého deospreje Impulse s exotickou krasavicí na obale. Bohužel, nám tuhle bezva ženskou vzala autonehoda a její smrt byla pro všechny velice smutnou událostí. Byla to úžasná žena. Kniha vypadá skvěle! Pa Pavla
    pajulevrtule@centrum.cz

    OdpovědětVymazat
  8. Takovou tetou pro mě by mohla být moje kamarádkA Verca.je přesně taková..děkuji za zamysleni,asi se ji hned ozvu.A knížka by se mým dětem jistě líbila.zdravím,nikolacmajdalkova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  9. Kamarádka Eva z Beskyd. Jestli od někoho čerpam, je to ona. Je uzasna.Kniha by byla pro synovce. Děti už ji mají ;) trnkovaelis@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  10. Takových tet Bobin mám víc. Někdy je to můj muž, někdy maminka, někdy i děti dokáží mít velmi netradiční nápady a nezkazí žádnou legraci. A pár kamarádek, kterým mohu kdykoli zavolat se taky najde. Díky Pánu Bohu za ně.
    A nyní přemýlím, zda by i o mě někdo mohl napsat, že jsem teta Bobina a doufám, že by se snad někdo takový našel.
    Krásné dny a díky veliké za krásný blog.
    Bohunka

    OdpovědětVymazat
  11. Žádnou takovou asi kolem sebe nemáme. Teda ženských osobností máme v rodině dostatek, ale každou jinak. Hmmm, ale dokážu si naprosto přesně představit :-).
    Knihu bych moc ráda pro našeho čtenáře "druháka" a detektivní příběh by byl ideální pro náš domácí policejní sbor :D.
    Zuza J.
    zuzajangl@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  12. Ahooooj,
    teta Bobina je pro mě asi více lidí. Ať už v podobě mojí biřmovací kmotřičky, opravdové tety nebo ségry. I když si myslim, že občas jsme teta Bobina každý z nás.
    Mejte se pohádkově.
    Sara:)

    OdpovědětVymazat
  13. dobrý den, ...budu se asi opakovat,ale teta Bobina, to je prababička našich dětí, 99let! Milý úsměv,laskavý pohled, její báječné škvarkové placky a tak, praktická žena! Zdraví Petra ( petra.vesela99@seznam.cz)

    OdpovědětVymazat
  14. Snad to ještě stihnu...pro mě je teta Bobina můj bracha. Já se vším nadělám, jsem nerozhodná a brácha přijde, vytrhne mi to z ruky, rozhodne, odejde a je hotovo.krasne dny z Posázaví Bára barbora@bydzovska.cz

    OdpovědětVymazat