pátek 9. února 2018

Jarní kabelky aneb jestli už mi to nepřerůstá přes hlavu


Jako jestli mi všechny ty děti a všechny ty tašky k tomu už nepřerůstají přes hlavu?!
Vůbec!

Ale nad dramaturgii blogu bych se měla zamyslet! V pondělí sníh a dneska zas jarní slunce. Takový je holt život.

...

Pro ty, kdo oceníte novou radost, novou sílu, novou šťávu - nechte se nalákat ke mně do e-shopu.
Naskladnila jsem nejen tuto hořčicově moudrou soví kabelku.
Ale najdete v něm i přísně geometrické bílo-černé kousky. Šedivou vlaštovčí romantiku.
Nebo temně modrá kvítka.

Prohlížejte a užijte si to! Mě zrovna tahle práce pěkně nakopla.
Asi jako světlo, které už přes den zase svítí. Asi jako sněhule, co se ven tlačí z hlíny.
Asi jako intimně dámský valentýnský dárek, který si dnes sama sobě si hodlám koupit. Je mi hezky.



A kam s nimi? Vezměte je třeba do Atén!




A na závěr ještě nenáhodný detail: tohle je totiž ruční práce.
...
A teď už mě omluvte, já jdu - protože vidíte ty ručičky ...

2 komentáře:

  1. Och, tieto medovožlté pásikavé trička obzerám už od zimy, ste v nich naj,naj, prepáč Rosa!

    OdpovědětVymazat
  2. Jako tři čmeláčci:)
    Val

    OdpovědětVymazat