pátek 18. března 2016

Jak jsem úklidem ke štěstí přišla


Knížka Zázračný úklid mi změnila život. Dlouho jsem ji četla. A ještě déle o ni mluvila. Až se mí kamarádi ptali, kolik má probůh stran. Ani ne dvě stě. Ale já ji louskala pomalu, vždycky pár stránek, vždy o víkendu, a hned pak jsem se činila.

Potřebovala jsem to. Naše nemovitostní manévry jsme pro tuto chvíli vyřešili jinou akvizicí a my se stěhovat zatím nebudeme. Náš tří pokojový byt však není nafukovací a věcí přibývá. Chlapečci nám rostou před očima, muž má dvě kola a pět raket a já pár kabelek. Navíc jak jsem teď většinu čase stále doma, obrovsky mi záleží na tom, jak prostor kolem mě vypadá. Víc než Davidovi, který se vrací až za tmy. Víc než dětem, které by se v duplu nejraději utopily.

Marie Kondo mě naučila několik cenných triků, díky kterým jsem se poprala s našim rozsáhlým(?) majetkem. Vlastníme jej v několika vrstvách. To, s čím jsme s mužem vstoupili do společné domácnosti. Knížky, svetry, brusle, vývrtka. To, co jsme si koupili společně - židle, stoly, postele. Osobní vlastnictví každého z nás. Já - boty, kabáty, trička, trička, trička, šperky, dvě přepravky příprav do školy a látky a koženky. On - knížky, časopisy, ročenky, bulletiny, cédéčka, snad tři bezdrátové klávesnice, notebook, tablet a mini počítač, VHS kazety a klasický tlakoměr. A navrch k tomu všemu životní vybavení našich dětí. Postýlky, židle, milión oblečků a bambilón bot, dvě odrážecí auta, dvě stě kovových autíček, jedna tří patrová garáž a tři krabice stavebnic, vlaků a kolejí. Takhle v seznamu to nevypadá špatně, realita byla taková, že snad žádné naše šuple nešlo pro svůj plný obsah pořádně zasunout, ze skříni při otevření nám věci padaly na hlavu rovnou a naše pavlač začala ztrácet na svém kouzlu retro zpustlého balkónku a nechtěně, avšak plynule, se nám přeměňovala v hnusný sběrný dvůr. To bylo! Dneska už je vše jinak.

Z místy až posedlého životního systému slavné a úspěšné Japonky jsem si pro sebe osvojila především toto. Krok jedna - mít všechny věci stejného druhu na jenom místě! Jak naši koupelně prospělo, když jsem dala všechny polo načaté zubní pasty na jedno místo. Všechny hygienické potřeby. Všechny role toaletního papíru. Nejsem bordelář, ale jak není času ani místa, mívám tendenci strkat honem věci tam, kam se zrovna vejdou. Čisté osušky, prázdné toaletní kabelky, drobné kosmetické radosti. Když jsem to roztřídila, přineslo mi opravdu úlevu zjistit, že máme tři cify, pět baby hřebínků, dvanáct dárkových voňavých mejdlíček a asi tisíc mezizubních párátek. Stejně tak v naši kuchyni. Poslední roky totiž žiju zcela běžně život, kdy jsem během dne nespočtu krát přerušována v tom, co právě dělám. Své činnosti proto nedokončuju, a pak různě flikuju. V důsledku toho jsem měla čomo moro třeba v čistých utěrkách, ubrusech, běhounech a prostíráních. Když jsem si pak všechny čtyři druhy kuchyňských textilií vyskládala úhledně do komínku na stůl, udělalo se mi až zle. Měla jsem toho tolik - tolik úterek, přitom některé byly dost na ostudu. Kolik ubrusů a kuchařských zástěr se mi krčilo v kredenci, ač řada z nich byla ušita z dekoru, kdy oko nevědělo, kam uhnout dřív. Něco letělo na hadry, to pěknější do našeho charitativního kontejneru v ulici.

Na jednu hromadu v kuchyni jsem taky nanosila všechny plastové krabičky a ty, ke kterým jsem nenašla víčko, těm jsem poděkovala(!) za jejich službu a vyhodila je do plastu. Udělala jsem si pořádek v moukách a zjistila, že stejně o víkendech peču chleba z velkých objemů, a proto skleněné dózy na přesypání obsahu jsou mi k ničemu. Mouku jsem nechala v papírových sáčcích, kredenc vytřela a vymyté sklenice s přírodním dřevěným vrškem dala stranou. Vlítla jsem i na koření. Rozhodla jsem se sice, že tohle nebudu nikomu říkat (a v případě Davida je to stejně pod jeho rozlišovací schopnost), ale vám to prozradím. Ty malé papírové pytlíčky jsem si roztřídila podle abecedy - od badyánu po tymián. Abych pak zjistila: že máme tři kmíny celé a jeden drcený, dvoje oregano, šest pepřů, černý, bílý ... a k tomu až nepočitatelně prášků do pečiva. O otevřených sáčcích ani nemluvě. Byla to úleva, podívat se na dvě průhledné plastové škatulky úhledně srovnané, kolmo.

Skladovat, stohovat věci kolmo - to je můj objev číslo dvě. Věci uspořádané svisle jsou totiž opravdu mnohem přehlednější, snadno dosáhnete na každou z nich a obecně zaberou méně(!) místa. Písemnosti a smlouvy v šanonu. Drobnosti na psacím stole - diáře, bloky, katalogy, pohledy, sešity, letáky, vizitky, vzorníky - v drátěném košíku. Dětské výtvarné sady, vodovky, fixy, pastely a křídy v originál balení v pěkné kartonové krabici. Spodní prádlo a ponožky v mých šitých látkový košících. A kamarádka Martina mi radila vyzkoušet i její systém ukládání svetrů na svislo v průhledných IKEA krabicích. Na rozdíl od napěchování do poličky naležato má prý větší přehled o všech svých chlupatých kouscích a navíc, když si jeden z nich vezme na sebe, ostatní se nezhroutí či nevybulí do strany. Naopak - jen se maličko samy roztáhnout a dál si úhledně stojí, druh vedle druha.

A co pak? Tajně a tiše chodím a srovnané věci si s libým pocitem prohlížím. Na tyči pověšené a podle odstínu barev srovnané košile. Světlé a tmavé spodní prádlo. Veškerou mou lyžařsky outdoorovou výbavu. Všechna pexesa a drobné karetní hry v jednom dětském kufru. Všecky velikonoční dekorace v jedné krabici od bot.

Číst a řádit v bytě jsem začala tak loni v říjnu. Dost věcí letělo pryč - netrefené dárky (i svatební dary!!!) jsem odnesla do dobročinného krámku Sue Ryder ve Štěpánské, staré dětské botičky jsem opusinkovala a postavila k popelnici, některá trika a mikiny darovala mladším příbuzným, co jim furt sekne všecko. Pár věcí po dětech (srabácky) odvezla do garáže k našim. Sezonní věci důsledně vcucla do vakuových pytlů a zasunula pod manželské lůžko. A dost věci prostě jen vyhodila. Manuály a návody, modré oční stíny, žmolkované punčochy, jeho maturitní sako. A teď přijde to, co miluju. Pohled do poloplného šuplíku. Jen ze dvou třetin naskládané police. To chci! Chci vidět vzduch. Chci vidět místo. Chci vidět cirkulovat čchi.

Asijskou brožurku už mám dočtenou, i té jsem poděkovala za to, že svou funkci splnila a darovala jsem ji dál. Ale hotovo ještě není. Stále mám neprakticky punk v hrncích, pánvích a pokličkách. Rezervy v čepicích a šálách, vánočních ozdobách a milostných dopisech. A kdybyste někdo věděl, co dělat s cukrovinkami, které se (z různých důvodů) bojíme sníst, prosím - sem s tím!

40 komentářů:

  1. je to zázračná kniha! taky jsem jí podlehla, ale tak daleko jsem se zatím nedostala, gratuluju! mám ještě dost rezerv...
    můj nejosvědčenější trik na to jak mít uklizeno je pozvat si návštěvu (to se ale bohužel nevztahuje na úklid skříní a vůbec prostor, které se dají zavřít a dělat, že neexistují ;-)
    ale ten pocit uklizena miluju a věřím, že to člověku přináší energii a čistí mysl
    uklízení zdar!

    OdpovědětVymazat
  2. Já se k tomu co píšeš dopracovala před stěhováním...... Vše jsem vyndavala postupně a třídila ....jen vzít každou věc do ruky byla děsná práce ,ale vyplatila se .Já žasla co jsem objevila za spoustu zbytečností, ani jsem netušila jaký "poklady "se shromažďovaly léta.Vše letělo z domu . Stěhovala jsem tak 1/5 věcí a v novém ještě pak protřídila znovu. Ach ....to je prostoru a člověk zjistí jak málo potřebuje. Nyní žijeme tak prima ve vzdušném novém bytě .

    OdpovědětVymazat
  3. Ten blazeny pocit znam. Taky potrebuji pro cistou mysl na dalsi veci zorganizovany svet kolem sebe. Jen se ted nejak nedostava casu. Porad na ruce, noze visi nejake batole. Jen jsem prosim nepochopila ty svetry na stojaka? Jakoze da kazdy svetr do pruhledne uzke krabice? 🙈🙈 diky a hezky vikend.

    OdpovědětVymazat
  4. Nam se docela dari tridit veci prubezne, ale uz se tesim na stehovani, ze spousta veci poleti pryc. to bude zavan cchi.

    detmi tyhle veci moc delat nelze, ale ona staci ctvrt hodinka denne.sup sup protridit jeden suplik a je hotovo.

    na uklid je dobry system flylady v cestine tady www.terapiedomova.cz .

    OdpovědětVymazat
  5. No, já se přiznám, že podle Rosy jsem před dávným časem začala používat vakuové vaky na sezonní oblečení :o)

    OdpovědětVymazat
  6. Tu knihu si asi budu muset půjčit, i když podle toho, co jsi psala, mám doma uklizeno sama od sebe (že bych byla v minulém životě Japonka?). Kromě teda oblečení na kolmo, to vyzkouším. Já obecně moc ráda vyhazuji, třídím, v našem 2+1 už o 4 lidech to ani nijak jinak nejde. Jenom se třema věcma mám problém - knihy, příze na pletení a látky. To nejsem schopna vyhodit nic, protože se všechno hodí, látky jenom nakupuji, rychlost šití je asi třikrát nižší než rychlost jejich nákupu. Co s tím? Mít vlastní koutek, kde by se dalo šít, to by bylo lepší, ale šiju v kuchyni na jídelním stole, v noci bych budila malou, která spí hned vedle a manžel zas chodí do práce, než aby mi raději hlídal kvůli šití. Tak sním o větším bytě (občas si dovolím snít i o domě s vlastní pracovnou!) a sním...

    OdpovědětVymazat
  7. Jo, pod tento článek se s dovolením podepisuji. Mít vzduch a řád doma je skvělé! Taky za sebe doporučuji terapii domova. Uklízím podle ní už rok a je to znát. A co víc, je to poznat po týdnu praktikování malých kroků! A to je skvělé! Milá Roso, gratuluji k uklizenému bytu a přeji trpělivost a stálou radost z úklidu a organizace! K.

    OdpovědětVymazat
  8. ...miluju volný prostor, protože to je největší luxus:) máme metrově malé 3+1 ale všichni u nás mají pocit, že máme větší byt než oni..protože všechno stále vytřiduju a mě to baví:) baví mě víc než hromadit, tak dávat pryč...máme pro každého jen dvě sady povlečení a dvě osušky a 4 ručníky...vím od kamarádek,že mají doma třeba 20kusů povlečení a 30ručníků, protože co kdyby se to hodilo a když už to dostaly:) chceme postavit malý domeček minimalistický i uvnitř a tak už 4 roky dávám pryč všechno, co nejnutněji neslouží účelu..těší mě si vystačit s málem, mám dobrý pocit, že jsem tím přátelská i k planetě, našla jsem dobrý pocit v tom, odolávat a nenakupovat a to miluju bytový design a sleduju spousty blogů o tom a tolik krásných věcí je..ale jsou to jen věci...vnímám, že když se věci nepoužívají, jsou smutné a berou si energii z nás...všechny ty věci v krabicích"co kdyby se to hodilo" ..." nemůžu to vyhodit, když jsme to dostala od..." myslím,že potřebujeme mnohem mín věcí než většina z nás má a ulevilo by se planetě i nám, zbavit se závislosti na nich:) žiju půl roku v Praze v bytě a půl roku v horách a mám zkušenost, že v těch horách, obklopená nádherou za okny, nemám potřebu uvnitř nic zdobit,skoro nic mít..ale v Praze obklopená betonem, mám doma potřebu se obklopovat krásnostma a musím odolávat..proto taky chceme pryč a žít v přírodě:)..tak přeju at se vám daří volný protor stále rozšiřovat a užívat si to:)Káťa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Káťo věta "že když se věci nepoužívají, jsou smutné a berou si energii z nás" je úžasná a díky za ni. Tu jsem potřebovala slyšet. To je ono... Jdu na to!!!!

      Vymazat
    2. Krasne receno. Vnimam to podobne, ale praxe je horsi:))

      Vymazat
  9. To je krásný impuls pro mě, sice se zbavuji nepotřebných věcí, ale spokojená rozhodně nejsem...čeká nás výměna oken, malování tak to teprve bude všechno lítat...těším se jak malá..Rosi, hezký, uklizený víkend Ti přeje Vokopka

    OdpovědětVymazat
  10. Jak já tomu rozumím:). Úklid v hlavě většinou beru přes šuplíky... Nedávno jsem dokonce kolem půlnoci podle manuálů znovu seskládala všechny rozbořené stavby z toho pidi lega. Pravda, žádný ze zbylých členů rodiny mi ráno nezatleskal (a myslím, že si toho ani nikdo nevšiml), ale jak klidně se mi usínalo :))).

    OdpovědětVymazat
  11. mám to podobně nastavené přesně od dvanácti let - jednou za čas přebrat všechny svoje věci a nepotřebné poslat dál nebo se jich nemilosrdně zbavit...ALE...výjimku tvořily knihy - ty pro mě byly vždycky nedotknutelné. nedávno jsem si ale uvědomila, že je všechny mám přečtené - některé dokonce vícekrát, a ten pocit, který ve mně zanechaly mi už nikdy nikdo nevymaže z mysli - kerouac, kesey, kazan, fitzgerald, myrer, pagnol, hemingway, remarque a mnozí další mi už předali svojí vizi světa lidí, a tak deset banánovek knih putovalo do antikvariátu. snad přinesou tolik radosti jako mně třeba chudé studentce, která nemá na fungl nové...já vím, že to zní děsně pateticky, ale takhle já to prostě s knížkama mám - o těch nežertuju - ty miluju. a znova opakuju - až vydáš knížku ty, tetičko roso, hned si jí koupím :o))) ahoj eva

    OdpovědětVymazat
  12. Při čtení dnešního příspěvku jsem si říkala, že lépe bych ho nenapsala! Jak ten boj s místem znám... Současně pocit uklizeného a nenapěchovaného bytu miluji :-) stejně jako Krista jedu podle Terapie domova a fakt je to znát! Přeji hodně energie do dalšího uklízecího "řádění" :-)

    OdpovědětVymazat
  13. Rosi ahoj, to jsem přesně potřebovala. Díky za to. Už nějakou dobu přemýšlím (občas i konám, ale spíš jen přemýšlím) o tom jak to udělám. Slibuju si, že než se narodí miminko, tak chci mít uplnou čistku ve věcech. Ve velkých skříních v ložnici. V dětském pokoji a vlastně uplně všude. Možná mě toto konečně odstartuje. Piš občas jak Ti to jde dál, je to pro mě velmi motivační. A co mi teda často pomáhalo, tak vyfotit si vytříděnou uklizenou místnost, plnou nové energie a pak, když se to tam začalo znovu kumulovat, tak jsem našla fotku a říkala jsem si to chci a hned jsem se pustila do práce.
    Napiš ještě prosím, jak si organizovala v dětském pokoji. Milion věcí kluci mají a když jdu s nimi na to, že něco vytřídíme, tak najednou všechno nutně potřebujou :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si dovolím napsat svůj tip na organizaci dětského pokoje: za prvé je nutné dělat to bez dětí, protože ty milují každý papírek a nemůžou bez něho žít. Za druhé mám "postupný" vyhazov: o čem vím, že si s tím moc nehrají, naházím do krabice a dám do komory. Na co si do půl roku nevzpomenou, vyhazuju:-) A občas tedy mám hysterické záchvaty, kdy beru pytel a za velkého řvu sbírám a vyhazuju vše, co se mi válí pod nohou. Včetně Lega. Naši kluci znají, takže při blížícím se záchvatu zachraňují, co mají rádi, a ostatní blahosklonně nechávají ležet, aby uklidila běsnící matka:-)

      Vymazat
  14. Díky za tip. Knihu kupuju a hned nastuduju. Moje drahá polovička bude jasat.Jen se obávám, že můj pracovní materiál (a že ho není málo) bude rezistentní.

    OdpovědětVymazat
  15. Dobrý den. My to měli podobně, sice čtyřpokojový byt, ale 4 děti a manžel modelář:-). Věci mám v podstatě uloženy, tak jak to popisujete, jen to koření jsem ještě nedotáhla podle abecedy, ale je to bezva nápad, to ještě udělám. Tvrdím, že kdybych měla celou rodinu sbalit na dovolenou, tak mi na to stačí dvě hodiny a můžeme jet:-). Dovolím si ještě radu od nás: my jsme nainstalovali do všech šatních skříní police s výsuvy po asi 20 cm nad sebou, tak nemusí být oblečení v hromadách na sobě, kdy se nikomu nechce vytahovat spodní svetr, nebo tričko. Máme tak i botník ve skříni v hloubce 60 cm kde pod stopem jsou sezónní boty v popsaných krabicích a ty co se používají jsou ve dvou řadách na polici (pravda manželovy boty na hloubku 6O cm dvoje za sebe nevlezou, ale dětských zase vleze více). Spodní polici máme trochu ve větší výšce, aby bylo místo na gumáčky a vyšší boty, v zimě ještě vyndáváme jednu polici aby vlezly mé a dceřiny kozačky. Nejhorší je, že když se byt více méně zaplní, tak musí člověk opravdu zvažovat, co koupí a kam to zase dá. já jsem ještě třeba od září nevymyslela kde skladovat synovu florbalku s vakem a tak nám postává v chodbě, někdy zůstává v kufru auta a někdy se před příchodem návštěvy krčí za pověšeným oblečením v synově skříni:-). Ještě se mi do skříněk v dětském pokoji osvědčily krabice od bot co se teď objevují u Bati, jsou vysouvací a tak je máme na sobě, na šuplíčku je napsáno co v něm je, a tak se nevytahuje celá krabice, ale jen ten šuplík, krabice jsou dost pevné, takže něco vydrží. Mějte se pěkně. Jiřina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo a ještě protože taky dost šiji, tak na šití jsem si koupila velký pracovní kufr pro řemeslníky co se rozjíždí do stran a tam mám všechno pěkně roztříděno, tedy kromě látek:-). Jiřina

      Vymazat
  16. Najhoršie je že mňa pri takýchto "čistkách" stále prenasleduje pocit, že tú vec budem ešte "určite" raz potrebovať:) A veru sa mi aj stalo, že som bola neúprosná a niečo vyhodila a zrovna za pár dní by som ju potrebovala. Dokonca si myslím, že tu sa u mňa vždy prejavý zákon schválnosti. A ešte jeden postreh. Mňa naučil náš menší byt vlastniť menej vecí, oblečenia, hračiek i kuchynských vynálezov. Takže nechcem vedieť čo bude až ten dom postavíme:)

    OdpovědětVymazat
  17. Měla jsem pocit, že píšeš o mně.... průběh stejný, akorát jsem to ještě úplně nedotáhla. I tak se mi dost ulevilo a šuplíky se šatstvem i po více než půl roce vypadají jako právě po úklidu. Teď už jsem si zvykla, ale ze začátku jsem se taky chodila dívat :-)

    OdpovědětVymazat
  18. Jeeee, tak to bych TAK potrebovala, vse na svem miste, po ruce, prehledne, hezky, zredukovat... A ten "svisly" tip zajimavy, to me prekvapilo. M.

    OdpovědětVymazat
  19. uff jak já se těším na stěhování!to bude tříditleskej a vyhazovací ráj!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. a uf ještě jednou:)přeskládala jsem dětskou komodu podle tvé rady a je to parádní!díky moc!:)kočko!

      Vymazat
  20. Vidím to úplně stejně. Poslední dobou řádím jak černá ruka a třídím a vyhazuju a rovnám, vytvářím prostor pro prázdno a minimum věcí. A pak se dostanu k látkám a přízím a jsem bezradná. Ty nedám, nikdy. Musí odejít jedině transformované do jiné podoby. V našem 1+kk je to boj. A tak sním o minidomku s velkými úložnými prostory :)

    OdpovědětVymazat
  21. Jó, tady se rozjíždí úklid, vyhazování a čchi!

    Já začínám zítra. Vyklízet starý svoje věci z dětství, co mám u našich - jak bych mohla vyhodit svetry, co mi pletla máma, nebo portrét babičky nebo obrázky, co mi zarámoval táta? To jsem zvědavá.
    Taky vyklízet věci po tátovi - to snad udělá máma.
    Těším se z toho jen na jednu věc: jak zbourám a rozštípu a vyhodím takovou "okrasnou" mříž v kuchyni.. na které se moc nedá ani utřít prach, hrůza, přesně takové věci nesnáším - ty, co se nedají dobře udržovat čisté.

    No a pak udělám krok zpět a přistěhuju se po 15 letech zpátky k mámě, aby měla na nájem. Takže budeem na suchu obě. A pak uvidíme, kdy se zase rozestěhujeme, co podniknem nebo co která z nás podnikne...

    OdpovědětVymazat
  22. Já také miluju vydřiďování. Jako malá jsem se vždy těšila na konec června, že si na konci školního roku, pořádně uklidím stůl, vydřídím školní věci a podobně. S mužem jsme vždy dělali velkou čistku před narozením dalšího dítěte - říkali jsme, že děláme místo pro miminko. Vždy toho šlo pryč strašně moc. Člověk toho opravdu tolik nepotřebuje. Žádné další sady, věci co kdyby náhodou... Za 3 měsíce nás čeká stěhování a další čistka - baví mě to a těší. Potřebuji prostor. Alena

    OdpovědětVymazat
  23. Mě takhle domácnost "mění" blog terapiedomova.cz (česká mutace americké Fly lady). Dokonce mám už i diář terapie domova - dokonalá věc pro nás věčné chaotiky, bohémy a impulzivní uklízeče. Blog vřele doporučuji!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zapomněla jsem se podepsat. Dita (mini byt 1+1 a v něm mládě něco přes půl rok, pes a muž)

      Vymazat
  24. Pozdravujem.aj ja som si ju kupila a pomaly ju luskam.a aj ked byvam v dome, mame kopec veci. O tejto knihe bude reportaz u vas v tv- utorok vecer Vikend.uz sa na to tesim.petra slovensko

    OdpovědětVymazat
  25. Musím se smát, zrovna dneska jsem "rovnala" koření a taky jsem se dost divila, kolik druhů hřebíčků, kmínů a oregán máme:-) A to jsem ani tu asijskou brožurku nečetla. Ovšem svetry svisle, to je bomba!

    OdpovědětVymazat
  26. Oooo, trosku ma to prekvapuje, poznanie, ze naozaj si iba clovek....:)
    Ja som sa naucila striedmo s vecami pri nasom castom stahovani. Ale uz treti tok sme na tom istom mieste s vyhlasom do buducnosti - tu zostaneme - a akosi sa mi zacinaju mnozit zbytocnosti. Straaasne vela veci som ponechala na chalupe, kde sme zili dva roky a dalsie dva sme tam chodili iba vikendovo, kym sme zistili, ze zivol v meste je pre nas idealny, takze sme predali. A to som sa mohla aspon vyhovorit - zabudla som to vziat(svadobne dary, vhs-ky, casopisy atd) Teraz prave pozeram na nasu kniznicu, ktora by potrebovala nafuknut, pretoze knih sa nevzdam!

    OdpovědětVymazat
  27. DĚKUJU. Kniha mě nadchla asi podle jako tebe. Jen jsem postupovala obráceně. nejdřív jsem ji celou přečetla a pak se pustila do očisty.
    a ten výsledný pocit je k nezaplacení.
    moc hezky napsaný článek.

    OdpovědětVymazat
  28. Ano! Jsem tak ráda, že i někdo další objevil tuhle Japonku :) Je sice trochu blázen, ale přebrala jsem si z toho pro sebe to, co funguje pro nás. Teď už jen ty vyřazené věci odvézt do sběrného dvora apod., k tomu se nějak nemůžeme dokopat.

    OdpovědětVymazat
  29. Díky, Roso, krásně se to všechno čte, žádné slovo nepřebývá, co víc,
    Tvůj blog je maximálně OSVĚŽUJÍCÍ a INSPIRATIVNÍ. No a co se cukrovinek týká - já mám v práci mlsné kolegy, kterým chutná všechno a nepotřebujou číst složení a jsou i vděční pak....Díky, Dáša

    OdpovědětVymazat
  30. Zdravím asi si knížku koupím,nemám pocit že bych měla doma nepořádek, jsem spíš zvědavá a třeba můžu něco změnit a ani o tom nevím.Díky za inspiraci.Svaťka

    OdpovědětVymazat
  31. Též jsem zakoupila a jsem ve stádiu odhodlávacím... A knihu darovala svému příteli, tak doufám, že mu to dojde...

    OdpovědětVymazat
  32. Jak já tomu rozumím. Jak já to chápu.

    OdpovědětVymazat
  33. A jaro je k tomu jako stvořené! Já mám zkušenost s knihou ZBAVTE SE NEPOŘÁDKU S FENG- ŠUEJ od Karen Kingston. Ještě jsem tu knihu četla a už jsem druhou rukou dělala hromádky: vyhodím, daruji, prodám... Bylo to osvobozující. Ale musím říci, ze jsem ze zacatku byla opatrná, vyhodit se to muže vždycky. A taky to přišlo. S každým dalším uklízecim záchvěvem jsem rozhodnější a rozhodnější. A je mi dobře a žádná z těch odešlých věci mi za 3 roky, co to praktikuji, nechybí. ZÁZRAČNÝ ÚKLID jsem ještě nečetla, ale rozhodně si ji přečtu. Už se těším na ten příval energie.

    OdpovědětVymazat
  34. knížku mám zrovna na stole. autorka je na mě trošku střelená (ty rozhovory s oblečením??), ale jinak mě taky motivuje nebát se věc poslat dál (to teda dělám já, oproti jejímu razantnímu vyhazovu), když to samozřejmě jde.
    je fajn si taky přenastavit myšlení a věci nesyslit, nakupovat uvědoměle atd. ...

    pěkné svátky! :)

    OdpovědětVymazat