Jak vypadá kabelka po roce nošení

Znáte tu tisíckrát roboticky otevřenou skřínku v Ikey? Nebo opakovaně vysunutý šuplík? Zasednuté křeslo?

Zkusila jsem pro vás něco podobného. Svou tašku na kočárek jsem jsem za uplynulý rok použila 365 krát, abych si v nejnáročnějších podmínkách otestovala, co to s ní udělá. Loni v dubnu jsme začínali - naše první procházka s novým členem rodinného týmu, vánočka v zavinovačce premiérově na vzduchu.

A situace teď - dneska už mi Mikeš asistuje u všeho, u praní včetně.
...
Kabela s námi zažila městské nákupy, lékařské prohlídky, procházky v parku, výlety za město, plavecké hodiny, kavárenské degustace, cesty do hor, válení se u řeky ... - bez ní (podprsenky a řasenky) nikdy ven nelezu, 
což na ni však po dvanácti měsících šlo vidět. Bílé puntíky dostávaly zcela nevhodný nádech svého šedavého okolí. 
Proto abych si návrat k správné bílé pojistila, nejdřív jsem tašku namočila a dopřála jí mýdlovou koupel.
Poté putovala do pračky.
...
Všecky mé koženkolátkové kabelky se dají prát v pračce! Od prvního kousku, který jsem si ušila, jsem věděla, že je to nutnost.
Jednou jsem totiž uklouzla na hřišti v Riegrových sadech a sjela travnatý kopeček dolů  po zadku. A aby mi to frčelo ještě více, posadila jsem se při tom v té rychlosti na mou právě čerstvě došitou krémovou cross body tašku.

A protože nejsem má maminka, která umí kouzelně v ruce vyprat dokonale jakýkoli flek, zbavovala jsem se těch bahno-zelených trajektorových stop mé jízdy na kabelce právě v pračce. Na třicet stupňů. V programu Jemné praní.

A takhle vypadá naše taška (nejen) na kočárek po očistě a následném přežehlení látkové části.

Až si budu šít originální zavazadlo pro další (naše?) děti, osobně bych si dovolila si doporučit,
aby uchycení na madlo na kočárek bylo šito z co nejtmavší látky. Osahá/zašpiní se totiž z celé tašky nejvíc.

Za vnitřní uspořádání se naopak chválím. Riflovina lemovaná koženkou obstála. Ve velkokapacitních kapsách se najde každý chaotik.

A toto jsou ucha po ročním zápřahu.

Pořád zvažuju, zda nešít ucha kožená. Některým látkám by kůže ohromně slušela, už jsem měla i schůzku se sedlářem a ve skříni mi voní krabice jeho/pro mě vyrobených vzorků.
Přesto - ačkoli jsem tašku dost přetěžovala - tři lahve s pitím, svačiny, ovoce, čtivo do tramvaje, nákup, náhradní boty, foťák ... prostě až se nám kočár div nepřeklápěl,
na uchou není vidět jediné změna.

Stejně jako koženkové dno je bez poskvrnky. I když naše kabela ležela
v písku a sněhu a trávě a parkovištím štěrku nesčetněkrát.
...
Teď už si jen tašku opět naimpregnuju kvalitním sprejem na boty. Ne snad že bych pak mohla s kabelou do sprchy, ale dobře ošetřená kabelka vzdoruje nečistotám viditelně(!) déle.

A pokud mi, moji milí, zachováte přízeň, sejdeme se tady zase za rok se stejným testovacím kouskem.