čtvrtek 26. března 2015

Pondělí ve čtvrtek


Když jsem pro ni šila první psaní, řekla mi, že je to symbol. Přelom. Revoluce.
Že má teď opět volné obě ruce, ve kterých si z plezíru může nosit třeba jen tak: kabelku.

Protože její malé děti už nejsou tak malé.
Malinké na vodění za ruku dvacet pět hodin denně.
(Ta mámina pomocná pracka, ta tu pro ně bude samozřejmě navždycky!)

Ale asi už se nabažila. Teď chtěla kabelku na rameno. Nebo cross body. Psaníčko. Třicet na dvacet.
...
Už si asi dostatečně užila, jaké to je báječné třeba vysmrkat se kdykoli.
Jaká je to lahoda moct si spravit ramínko.
Odhrnout vlas z obličeje.
Vytáhnout ho z pusy.

Jaký je to komfort telefonovat venku za deště. A mít k tomu i v druhé ruce deštník.
Popotáhnout si kalhoty/punčocháče.
Koupit si kafe, a když s ním chcete vyjít z kavárny na ulici, máte i druhou ruku volnou, abyste si nakrásně otevřela dveře ven.

Ale vždyť já vím. Všeho dočasu. A taky se těším!

14 komentářů:

  1. Tak mně už tahle chvíli nastala, teda skoro, ale přesto jsem šťastná, že se spolu ještě vodíme za ruku, protože ten starší, ten už mi ji na veřejnosti nedá. A kabelek se ještě nenasím ... Kabelka krásná jako vždy!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Však já jsem za ty ručky v dlani taky vděčná! A ony tam naštěstí pořád ještě hodně často jsou. :-)

      Vymazat
  2. A jak se těším já! Na ty ptáky v letu. A na Tebe, to je jasný...
    A víš co hlavně? S psaním v ruce se trochu blbě drží zrcadlovka. ;-)

    OdpovědětVymazat
  3. precizně ušitá jako vždy :))
    hm, myslím, že u mě nenastane den, kdy by mě napadlo si pořídit kabelku do ruky, bez možnosti přehození přes rameno. Přiznávám, že mám problém už s těmi kabelkami, které nejdou dát křížem přes tělo ... (tedy krom bálů / divatel a jim podobných společenských událostí, tam bych si to psaníčko v ruce naopak vychutnala)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jestli by tě to neštvalo úplně moc,

      zkus někdy jen tak vyrazit s malinkou kabelkou do ruky,
      v běžný den,
      kdy celé lidstvo normálně nosí kufry a batohy.

      Je to legrace, osvěžující, nedělní a ... všichni to řeší ... :o)

      Vymazat
  4. Dokonalá- jako vždy! Jsem tu častým hostem :) Roso, prosím, máš nějaký speciální grif na to,aby ty konce zipu- dnes černé, vypadaly takhle hezky? A případně prozradíš ho? Hezký den. Monika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :) taky bych snesla malou instruktaž :)

      Vymazat
    2. Já taky, já taky!!! Už jsem se o to párkrát pokusila, ale pořád to neni ono.

      Vymazat
    3. Takže, dámy a pánové, chlapci a děvčata, pište si!

      Při závěrečném sešívání kabelky z rubové strany začínám šít pravou/levou stranu od budoucího dna. ŠIju na milinetr přesně po lince, kterou jsem si předtím nakreslila a ta vede PŘESNĚ na hraně (černého) konce zipu. Kabelku sešiju, až na konec zipu, tam na kousíček zvednu patku, posunu stroj a pokračuju dál v sešívání podšívky. Zipové koženkové zakončení tedy neprošívám!

      Poté sešiju spodní dno a krabelku přetočím na lícovou/vnější stranu.
      A oba konec zipu pěkně vytáhnu dřevěnou hůlkou na asijské jídlo.

      Doporučuju začít na kabelce látkové, látka je povolnější, něco málo člověku odpustí,
      pak pokračovat na koženkolátkové verzi
      a skončit i celokoženkové záležitosti. Koženka je totiž potvora, s tou se nehne, všecko přizná, všecko je vidět. Ale zase - malá kabelka na jarní špacírek je z ní nejkrásnější!

      Dotazy?

      Vymazat
    4. Roso, díky moc! Dotazy nejspíš budou až to vyzkouším. Přeji hezký víkend !

      Vymazat
    5. Taky díky, ještě si to nechám několikrát projít hlavou, a až došiju co jsem naslibovala, pustím se do toho.

      Vymazat
    6. Děkuji, hned vyzkouším!

      Vymazat
  5. Tihle letící ptáčci mě dost berou - nádhera :-). Petra - Kavanzo

    OdpovědětVymazat