úterý 9. září 2014

Miluji a přijímám


Milena Dopitová v Městské knihovně.


Stěna pokrytá slovy, větami. Já se chytla až u Sixty Something - co vy?
...
K téhle výstavě ale myslím není moc třeba žádné tuze odborné znalosti.
V sylabus se sice píše:
konceptuální projev - průkopnice genderové problematiky - duální jednota dne a noci - a další poetické polarity - akcentace role muže nebo typický ženský ikonografický atribut, gynekologický stůl.




Ale ono stačí se dívat
Možná číst si názvy.
Nebo se zaposlouchat do nahrávky zvuku vodotrysku.
Z konceptuální tvorby české autorky se vám pak vyloupnou témata našich každodenních životů,
touhy, marnosti ...

... nebo smrti. (Darované město.)

Tohle je dokonalý optický klam. Ve skutečnosti (jen) multimediální instalace.

O mužích a jejich kolektivní sportovní hře. Hodně vtipné. A asi i archetypální!




A ještě už zmíněná koza. Ready made. Kolem ní obrazy. Ono lůžko jako podložka pro umění.

Pro zájemce o souvislý moudrý text doporučuju krásný katalog k výstavě. Nestyďte se jej vzít do ruky!
...
Výstava má tradičně i doprovodný program. Doporučuju.
...
Akorát dnes můj tradiční kavárenský typ na závěr chybí. My teď s Mikeškem spíš frčíme v mléčných barech ...

6 komentářů:

  1. Šla jsem včera - v pondělí zavřeno. To jsem celá já. Ale už jsem natěšená i z vaší reportáže. Nutně potřebuju vzpruhu tohoto typu. Díky a hurá!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jestli ono by se to pondělí jako den nemělo úplně zrušit ...

      Užijte si to a pozdravujte Mílu!

      Vymazat
  2. Neměl by mít den víc hodin, aby to všechno člověk stíhal?

    OdpovědětVymazat
  3. Já bych se rozhodně nestyděla! :)

    OdpovědětVymazat