Aneta Františka Holasová: Lumír včelaří

Ráda bych vás opět pozvala na výtvarnou čtecí dílnu Zažij knížku.

Na jaře se potkáme s Anetou Františkou Holasovou a její knihou Lumír včelaří.

 

Workshop se uskuteční v neděli 26. května 2024 ve Vindyšově továrně v Radotíně.

 Od 10 do 12 hodin.

 ...

Seznámíme se s materiálem – papírem a necháme se jim fascinovat!

Společně namalujeme květinu podle reálného vzoru akvarelovými barvami.

 

Věk 6+/ kapacita 16 dětí.

Vstupné již on-line.

...

Četli jste? Znáte? Máte rádi med?

Jak se mi daří získávat zajímavé hosty

To je nejčastější otázka, kterou k učení na gymnáziu dostávám, tedy spolu s otázkou, zda jsou mi za to moji studenti vděční, co pro ně dělám. Ale popořadě.

Učím ekonomický seminář o podnikání a seminář mediální výchovy. A hosty do nich oslovuji úplně všude. Už přišli moji přátelé a přátelé mých přátel. Přišli moji kolegové z jiných prací, přišly moji klienti, moji bývalí studenti. Přišli bratři a sestry mých přátel, rodiče spolužáků mých dětí, naší sousedé.

Jsou hosté, které si pozvou studenti sami; to jsou pak jejich přátelé, přátelé přátel, zaměstnanci či zaměstnavatelé rodičů, jejich sousedi.

Některé hosty jsem viděla v rozhovoru na DVTV, užasla jsem a řekla si, že toho nebo tu chci mít v hodině! Napsala jim na bezpohlavní firemní mail info@xy.cz a čekala jsem, jestli se mi vůbec někdo ozve.

Bez odpovědi zůstaly všechny moje maily do České televize, do Českého rozhlasu nebo časopisu Elle. Neodepisují ani instagramoví, ani investiční influenceři. Obecně jsem úspěšná tak v padesáti procentech. Produkční práce v seminářích chce obrovsky moc času, věčnou naději a stálý optimismus - že to, co děláte, má smysl. Musíte se pořád koukat kolem sebe a musíte to pořád zkoušet.

Obecně mám ale vyzkoušené, že čím vyšší šajba, tím snadnější je ji pozvat. Martin Veselovský přišel k nám do školy ani ne do týdne od pozvání. A podnikatelé? Z těch opakovaně cítím, že čím úspěšnější jsou, tím zodpovědněji se cítí ke společnosti, k budoucí generaci, ke gymnaziálním studentům, a pak rádi přijdou.

Skvělá je také Nadace České spořitelny Den pro školu, která vytvořila dlouhý seznam odborníků z praxe, které můžete jako učitelé oslovit a oni za vámi přijdou na základní či střední školu. Mně se tak podařilo přivést hollywoodskou kostýmní výtvarnici Stáňu Šlosserovou, která dělala kostýmy filmům jako Gladiátor nebo Černý jestřáb sestřelen a jako host na gymplu byla taky na Oscara - skvělá, úžasná, otevřená, vostrá a motivující. Přesně to, co ve čtvrťáku potřebujete a chcete!

Pak jsou taky hosté, kteří mi odepsali, že účast v semináři "je mimo jejich komfortní zónu" nebo tací, kteří řekli, že přijdou, a pak trapně nepřišli. Ale já vím, že to není vůbec lehké postavit se před publikum, stát si za svým příběhem a odpovídat studentům na otázky. Taky všichni hosté, včetně největších hvězd Martina V. či Terezy K., tam zcela upřímně propotili triko.

A jak je to s vděkem mých studentů? Děcka ve škole se mi po hodině nevěší na krk, že jsem nejlepší. A já to ani nechci. Jsem si jistá, tím co dělám, věřím ve svůj pedagogický přístup a tematický plán seminářů. A vidím to pokaždé v jejich tvářích - že je to baví, že se uvnitř nich něco děje. A taky mi to dost píšou do domácích úkolů.

...

O mých seminárních hostech se více dočtete tady.

Dárek ke Dni matek

A dárek ke Dni matek už máte? A mohla bych ho vidět?

Protože kdyby to měla být maličkost pro Vaši maminku, babičku či sestru

nebo kdybyste si chtěla největší radost udělat sama,

do dnešní půlnoci Vám objednávku od Mitnik z e-shopu pošlu bez poštovného,

s kódem DOPRAVAZDARMA.

...

DOPRAVA ZDARMA

S květnem se nám vrátilo teplé počasí.

A u mě v e-shopu vypučela víkendová sleva.

DOPRAVA ZDARMA

Stačí zadat kód DOPRAVAZDARMA a ušetříte 70 korun za poštovné.

...

Platí jen do neděle 5. května;

na nákup nad 500 korun.

Pojďte na to!

Rozenn Brécard: Za školou

Máte doma prvňáčka? A už přečetl sám svou první knížku?

Novinka nakladatelství Labyrint Za školou je pro to skvělý kandidát. Dobrodružné čtení o dvou sourozencích, kteří vinou zmeškaného autobusu nestráví den v lavici, ale venku; u vody, v přístavu, na lodičce, v lese i v sadu.

Chvíli jsou na sebe ostří, chvíli táhnou za jeden provaz, chvíli na vodítku táhnou velkého černého psa.

Nedlouhý příběh je celý napsaný VELKÝMI PÍSMENY.

A stejně jako temně barevné ilustrace nepostrádá napětí, ale také zdravou dětskou drzost, odvahu

a silnou touhu po svobodě.

...

Že jste to taky milovali

- vlézt někam, kam se možná nesmí, když je potřeba, honem utíkat a jindy zas dlouze sedět na místě a jen tak koukat na celý svět? Hledat a nacházet poklady tam, kde je jiní nevidí.

Jít obyčejnému pondělku neobyčejně vstříc!

A máte vy taky tip na knížku pro první čtení?

Rodinné drama podpořené přesnou malbou.

I veliký prostor pro dětskou fantazii.

Tak co - byli jste taky někdy za školou?

Jak Tereza Kostková učila za mě

Jako finálový host mého mediální semináře přitančila herečka a moderátorka Tereza Kostková.
 
Přišla naprosto připravená a s velikým zájmem o naše studenty. Už v kabinetě mi povídala, o čem by chtěla mluvit, co by děcka mohlo zajímat, co si řada lidí myslí, že je v televizi jinak, než ve skutečnosti je. Když jsem jí nabídla duritku s vodou, moje kolegyně se hned jala jí vařit kafe. Prostě přišla hvězda!
 
V hodině se Tereza představila, od střední pedagogické školy, přes divadlo v Chebu i divadlo Na Palmovce. A moji studenti opět kroutili hlavami, že neznají ani diskžokeje Petra Salavu, ani ředitelku všeho Líbu Šmuclerovou. Znali ale dějepisnou televizní show s Markem Ebenem, kam kdysi paní Kostková dělala casting, ale neuspěla. Až si na ni vzpomněli za dvanáct let poté – se Star Dance.
 
Pak přišly na řadu otázky studentů, které byly hodně o tancování; o tanečních favoritech, tanečním bodování nebo proč už čtyřikrát odmítla tančit ona. Ptali se na protekci od slavných rodičů. Ptali se na seriály, a jestli se na sebe v nich Tereza kouká; prozradím nekouká. Ptali se, kde a co hraje v divadle. A chtěli vědět, jestli by jim neporadila, jak se naučit tak krásně a bez trémy mluvit před lidmi.
 
Křehounká Tereza na židli vedle mě byla živel. Bylo jít tak o osmdesát procent víc, než jak ji známe z obrazovek nebo z rozhlasu. Bylo jí tolik, že jsem si v jednu chvíli sama řekla, že to ona by měla učit mediální seminář na gymplu. Se svou zkušeností z moderování reality show i z těch, které odmítla. Se svou zkušeností, kdy se člověk kumštem prostě ani neuživí. Nebo jaké je to přetáčet úspěšný seriál místo kolegyně, která si po pár dílech zlomila nohu - když vám to zavolají ve čtvrtek, že v pondělí se točí.
 
Hodina a půl neskutečně utekla a ve chvíli společné fotky naše celebrita se studenty vtipkovala, aby se jich doma neptali: „A která že je ta Kostková?!“
 
A když jsem ji pak ve futrech na odchodu ještě poprosila o podpis pro mého muže, vytáhla Tereza z kabelku svou fotku na klasickém fotopapíře a věnovala mu ji fixou na tabuli. Měla by za mě učit častěji – takovou (překvapivou) radost David už dlouho neměl!

Mikádo Market v Humpolci

 

Ráda bych vás pozvala na šicí workshop se mnou!

Tuto sobotu 27. dubna od 10 hodin.

Udělejte si výlet na Vysočinu.

Navštivte 8smičku.

Co říkáte?

Mitnik na Letné

Na Letné to Mitnik kabelkám sluší.

Mám radost, jak si spolu všichni rozumí. Moje ručně šité tašky, slovenská košile Cila i vlněná vesta Nehera. Znáte příběh Jana Nehery?

Československý podnikatel z Prostějova za první republiky vybudoval sto třicet prodejen a prosadil se na třech kontinentech. Inspiroval se Fordem i Baťou. A jeho výrobky představovaly vrchol naší textilní tradice.

Jan se původně vyučil zámečníkem a se svým otcem založili rodinný podnik na pánskou a dětskou konfekci. Začínali s devíti zaměstnanci a padesáti domácími krejčími. V roce 1931 si otevřeli první prodejnu na Václavském náměstí.

Nehera byl ve svém podnikání v mnohém progresivní; vedl masivní kampaně, jeho ceny končily baťovskou devítkou, pro motivaci svých zaměstnanců vydával firemní časopis. Zákazníkům upravoval oděvy na míru a zavedl i službu veřejných žehlíren v obchodech. Ve větších městech pak jeho mobilní žehlírny parkovaly třeba i před fotbalovými stadióny.

V roce 1935 zaměstnával už 1000 lidí, v roce 1936 otevřel prodejny ve švédském Stockholmu, norském Oslu či v Africe, v roce 1937 založil vlastní školu s internátem. Šil pro československou armádu.

Za války o továrnu přišel, byl zatčen a vězně a v roce 1945 byla jeho firma znárodněná a začleněná do národního podniku OP Prostějov. Nehera se proto rozhodl emigrovat do marocké Casablancy, kde stihl ještě založit menší oděvní závod, než v roce 1958 zemřel.

A kde se vzala moje vesta?

Ta je vídeňského concept storu - kdy značku v roce 1998 obnovili slovenští manželé Zdútovi.

Co říkáte na můj úvodní letenský outfit? Líbí se vám?

Penály, penály, penálky

A je po přijímačkách.

Ze všech spadl stres! Tak kdo byste se chtěli odměnit/potěšit - odměnit sebe nebo druhé, za tu píli, výdrž a dřinu, nacpala jsem svůj e-shop novými pouzdry k prasknutí!

Penálky na tužky,

protože školní rok se chýlí ke konci - ale ještě nás tam pár týdnů čeká.

...

Dodejme si do finále síly, energii a náladu.

Barevným kouskem na propisky, fixy, nůžky i vzkazy.

Udělejte si pěknou radost!

Magický vzor geometrie nebo motýlích křídel - co vidíte Vy?

Nikým a ničím nespoutaní racci.

Nebo něžné art deco - co říkáte na něj?

Co se ve workshopech nepovedlo

Na svůj úplně první šicí workshop jsem loni dorazila bez kabelu k šicímu stroji. Ne, že bych si s sebou nezabalila kabel vůbec žádný, sbalila - akorát že byl od notebooku. Nejdřív jsem se politá horkem zkusila zeptat, zda na škole náhodou nemají jiný šicí stroj - tipujete správně, neměli. A pak už jsem skákala do auta a fičela pro něj domů.  A dodnes děkuji osudu, že premiérového šicího pozvání se mi dostalo na Zličín, a ne třeba do Znojma.

Moc fajn mi nebylo ani jindy, když paní učitelka strávila celou mou šicí lekci na telefonu. Leč mě si objednala paní ředitelka školky a já se snažila aspoň okouzlit tamější děti, když pedagožce jsem za pozornost nestála.

To jsem ale netušila, že jednou povedu lekci šití na šicím stroji, kdy paní učitelka odejde ze třídy úplně, i s paní asistentkou. A tak jsme tam zůstali jen já, stroj a dvacet pět dětí. Na babrání se ve vlastním pocitu hořkosti a neférovosti jsem ale v tu chvíli neměla čas, čapla jsem příležitost za pačesy a čtvrťáčkům věnovala doufám krásnou dvouhodinu. I když jsem je viděla poprvé v životě, neznala jejich jména a musela je přesadit, abychom spolu mohli hezky fungovat. Ta parta dětí byla náročná - ale dát od nich ruce pryč jsem nechtěla. Propotila jsem s nimi tričko! Ale moje nadšení pro práci s dětmi je pevné - jak ucha Mitnik kabelky!

"Dobrý den, zašijete mi to?" Strká mi do rukou neznámá paní svou sportovní bundu. Nikdy jsme se neviděly a já v té školní třídě vůbec nevím, kdo to je. Nevěřícně koukám na rozpáraný rukáv a snažím se po pravdě vymluvit na to, že s sebou nemám černou niť. Po hodině se s paní ze školní vrátnice potkáme na chodbě znovu, ale ani tentokrát spolu nenajdeme společnou niť ani řeč - pospíchám totiž učit(!) do další třídy.

A jako učitelce je mi strašně zle pokaždé, když proti mě žák namíří dřevěné krejčovské pravítko a pomyslně vystřelí. Když to udělala první holčička letos v lednu, cítila jsem své žaludeční šťávy až v krku. A občas se to děje znovu - a vždycky pak prosím, aby to už nikdy nedělali, že se bojím, že jsem je přišla naučit něco nového a chci se zas vrátit domů živá a zdravá.

Nemám takové situace ráda, a i přestože se při šicích workshopech některé děti i někteří moji dočasní kolegové chovají divně, já se tam pokaždé moc těším. Miluji, když se dětem zájmem doširoka otevřou jejich oči i obzory. Mám ráda jejich otázky (dobře, prvních pět set otázek). Zbožňuji jejich upřímné úvahy a životní spekulace. Ráda bořím stereotypy a ruším strachy. Věřím, že naučit někoho šít rovnosteh je k něčemu. 

Věřím, že učením můžu změnit steh i svět!

...

A pokud byste chtěli, abych naučila šít na šicím stroji právě vaše děti, žáky nebo studenty,

přísahám, že sbalím svůj kabel k šicímu stroji a ráda přijedu.

info@rosamitnik.cz