čtvrtek 23. ledna 2020

Film Naprostí cizinci


Připadám si vždycky jako v Simpsonových - když si s Davidem řekneme, že se večer budeme na něco dívat. Zahnat děti do peřin; zahnat je podruhé, potřetí. Naskládat myčku, umýt i sebe, počkej - ještě si donesu hrubé ponožky. Bílé? Růžové? Ne, fusekle, to už se muž ptá na výběr vína. Jeden z nás si ještě přečte zprávy v telefonu, druhý odepíše na mail. "Prosím Tě, pojď už, už je deset!", řveme na sebe láskyplně, zatímco oba po vzoru žlutých Marge a Homera S. vbíháme na náš zelený gauč a usedáme do svých důlků.

Po prvních dvou záběrech Naprostých cizinců zjišťujeme, že si italský film budeme číst se slovenskými titulky. No a čo! A ještě než se výborné konverzační drama na obrazovce pořádně rozjede, stihneme se s D. na vteřinu bláhově zasnít, že až budou naše děcka velká, takže asi tak za sto dvacet let, mohli bychom spolu chodit na večerní kurzy italštiny. Čistý sešit, ostrá tužka, úplní začátečníci. Tedy ne úplná tabula rasa, protože jeden z nás má čtyry semestry latiny, připomenu na půl pusy do vinné sklenky, ale dál už stíháme společně jen mlčet.

Naprosté cizince (2016) jsem dostala jako filmový tip doporučený od svého bývalého studenta a je to opravdu lahodný zážitek, na který bych šla nejradši znovu do kina! Letitá parta přátel - manželé, partneři, singl se sejdou na společnou večeři, podává se telecí, jako dezert tiramisu a k tomu všemu mně dobře známé kamarádské popichování, vzájemné mužské poměřování (všeho) a slovní škádlení se napříč genderu. A teď vám úvodní zápletkou prozradím vše. Tamější přítomní totiž do jednoho vyloží své telefony na stůl a bez hlubších úvah se všichni společně shodnou, že každý příchozí hovor odteď přijmou nahlas a stejně tak přečtou každou sms. Zní vám to jako blbost? Jako vtip? Nezávazná srandička? Jenže ono se to rozjede.

(Ne)vážnou scénku s novými umělými prsy miluju, veřejný rozhovor otce s dcerou mě bolel, o prozrazeném milostném trojúhelníku ani nemluvě.

Dost jsem se|nás v tom filmu viděla. Nejsme ani mladí, ani staří. A jsme aspoň upřímní? Aspoň k sobě?! 
Kolik na sobě nosíme slupek? Kolik rolí hrajeme? Kolik přehráváme? A kolik toho tajíme?
...
A co bych na té milé konverzační komedii hraničící se vztahovým dramatem chtěla vidět zas? 
Třeba ten velkorysý městský interiér plný měkkého světla, rozkošný designový miš maš na stole plném plných talířů, misek a pohárů i šik šaty vždy stylem inspirativních Italek.
A taky výborný alternativní konec téhle "hry na pravdu".

Divertitevi!


Užijte si to.

17 komentářů:

  1. Viděla jsem, už cca před dvěma roky. A souhlasím - opravdu krásný film. Mezitím přišly další, ale v té první chvíli po zhlédnutí jsem byla plná emocí jako Vy :)
    Katka

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Kači,

      a měla byste prosím i další tip - ze stejného ranku? Děkuju. Marge, Homer, Davíd i já bychom Vám byli vděčni.

      Smazat
    2. Roso, jestli ze stejného ranku myslíte takové to krásné nefalšované rodinné dusno u společného stolu, zkuste:
      https://www.csfd.cz/film/317948-blizko-od-sebe/prehled/
      Viděla jsem to kdysi a mě se to líbilo.
      Protože mám z čeho čerpat a půl knihovny je téma matka a dcera, teď jsem si naježila od Petry Soukupové Pod sněhem - roadmovie knižně, tři sestry v autě jedou na narozeninovou oslavu k otci.
      Magda

      Smazat
    3. Myslím, že měla :) Francouzský film "Mon roi", v překladu Můj král, ale nebojte se. Podle názvu to sice vypadá jak z červené knihovny, ale nemusíte se bát. Charakterizují tenhle film jako romantický, já bych ho spíš zaškatulkovala do dramatického. Myslím, že se vám bude taky líbit.
      Mějte se krásně,
      K.


      K.

      Smazat
    4. A hraje tam Vincent!!! Připisuji na seznam a poděkuji i já za tip.
      Magda

      Smazat
    5. Já děkuji všem - jste nejlepší a zapomeňte na kabelky, teď už na ně po nocích ani nebudu mít čas ... :o)

      Vážně moc díky.

      Smazat
  2. Taky jsem viděla před pár lety a byla unešená... Zrovna nedávno jsem si říkala, že se kouknu znovu.. Jana

    OdpovědětSmazat
  3. Podobný styl - film Jméno (Le Prénom).

    OdpovědětSmazat
  4. Film Cukrář (izraelsko-německý) a O duši a těle (maďarský). Oba vztahové a skvostné!

    OdpovědětSmazat
  5. Ten film mám moc ráda. Doporučuji také Je to jen konec světa, Svatba mezi citrony, Rodinné štěstí a Toni Erdmann

    OdpovědětSmazat
  6. Roso...moc diky za tip. Film byl skvělý!

    OdpovědětSmazat
  7. Pridavam tipy na evropske filmy:nemecka komedie 25km/h a francouzsky film Polibek od Beatrice. Lenka

    OdpovědětSmazat