čtvrtek 25. října 2018

Nemohla jsem ji tam nechat


Zastavila jsem na blikačky. A hulvátsky i kousek na přechodu. Ale prostě jsem nemohla jinak. Nemohla jsem tuto látku nekoupit. A nemohla jsem z ní neušít kabelku. I když autor/ka dezénu nádherný plošný retro motiv originálně asi designovala jinak - na výšku.

Objela jsem ten blok domů několikrát, zaparkovat opravdu nebylo jinak kde. A to jsem tu největší zbraň proti pokutě i odtažení odepnula z pásů a vzala Týnku s sebou. Ale my dvě už jsme sehrané a rychlé. V nákupech zvláště! O metráži ani nemluvě.

Týnečka vždy odpoutá pozornost veškerého personálu slušným pozdravením hláskem kreslené postavičky a parodickým napodobováním mě samé, z výšky(?) necelého metru, zatímco já mířím ke štočkům najisto. U výběru látek naživo nikdy neváhám. Když ji miluješ, není co řešit. A tady jsem ze srdce zahořela pro nepravidelnost obrazce, pro mitnikovské barvy i pro svěže opakující se dynamičnost. Jediné, co teď neumím rozhodnout, jestli sama více toužím po její jasně cihlové a nepřehlédnutelně podzimní verzi. Nebo je mi k džínám milejší modré z nebe.

A co vy?

S cross body nastavitelným uchem na karabinkách jako samozřejmostí.

A s precizním prošitím.



Nafocených pro vás teď v říjnu právě tam, kde je ještě trochu slunce.

Žádné komentáře:

Okomentovat