Přestěhovali jsme se

Minulé úterý. Na Valentýna. Na Valentýnu.

Sedmdesát krabic, dvacet pytlů, postele, stůl a čtyři židle. Zbytek jsme rozdali.

Ráno na nás naběhlo pět profi stěhovacích mužů s takovou razancí, že jsme (plánovaně) honem s Týnkou zdrhaly pryč, aby i mě nesmotali do kozelce bublinkatou folií a Týnečku na dně kartónové škatule neodvezli v náklaďáku taky. My dvě dámičky jsme si vyrazily na naše poslední pražské kafe, symbolicky s lektorkou Národní galerie, pak popřály s kytkou v ruce Pinwheelsu všecko nej do druhého kola, a potom už jen hurá přes podchod na Hlavní nádraží a k nám na novou adresu jsme s kočárkem vlakem dojely ve chvíli, kdy stěhováci svou tradiční fušku už finišovali. Slunce zrovna zářilo a únorová teplota byla skoro dvojciferná!

Zato domě zrovna vládl totální/tvůrčí chaos: truhlář dodělával skříně, parapety, prahy a zábradlí, zatímco muž a švagr koučovali silné frajery, kam podle mého akurátního plánku s očíslovanými pokoji přesně patří všecko naše harampádí. Když jsem pak premiérově na právě složeném lůžku v naší čerstvé ložnici nakojila Týnku a šla ji uspat ven na vzduch, hned na mě přes plot mávala právě kolemjdoucí krásná Z., moje báječná spojka v novém (malém!) městě, kterou mi David děsně závidí, protože on tady zatím žádné blízké duše nemá. A v podvečer pak nastalo mé skutečné blaho - vybalila jsem svůj ateliér! To je vám taková krása, ukládat si věci a čančat je v pokoji, který jste předtím neměli. Ou jéé. Jenže harmonie světa musí být zachována, a tak jsem další tři dny pro změnu otravně vybalovala z krabic mixéry a jogurtovače, malé dětské boty, uzly nabíječek, staré vysokoškolské poznámky, nafukovacího krokodýla do vody, vánoční baňky a ... a nevěděla, kam s tím. Z některých krabic jsem vytáhla jeden dva kousky, a pak je zase zavřela a některé krabice už nechci otevřít nikdy, jenže pro samé papírové kvádry se u nás v novém doma nedalo kam hnout. Nálada klesala, zatímco počet krabic právě vůbec ne.

A tak jsem vytáhla svá silná hospodyňská esa. Vedle Tesca v květinářství jsem koupila svazek žlutých tulipánů a dala je do vázy, přes stůl přehodila vyžehlený ubrus a kuchyň provoněla pečeným masem. A hned nám bylo lépe. Výborný trik je taky vyložit si knihovnu, celá naše jedna obýváková stěna začala hrát barvami a studená zvuková ozvěna zmizela. Potom jsem do komínků úhledně zpracovala šatní skříně, protože hledat si různě po domě ráno co ráno čistou krajku na zadek je k zbláznění. A pak už musel přijít na řadu dětský pokoj. Chlapečci totiž byli celý týden u babičky a dědy na službě na Moravě, a přesto že nás Kubka telefonem vyzýval k zaslání fotek, jak to tady všecko vypadá, chtěli jsme pro ně překvapení. Větší prostor, laděný trochu jako v Praze, ale trochu jako nový; milý, klučíčí, mitnikovský, jejich. A takový ho taky mají a ještě jsme jim uprostřed jejich nové hračkárny nachystali oltářík - na malé stoličce jako překvapení dvě nové hračky do nového startu.

A když nám zbyl poslední večer než se Kuba s Mikim k nám zase vrátili, sedli jsme si s manželem v noci ke kuchyňskému stolu a nevěřili, že tam sedíme. Že máme dům. Že v něm bydlíme. Poprvé jsme si jej z inzerátu přijeli prohlédnout loni 15. května. A 14. února jsme se stěhovali. Zrodil se nám přesně za devět měsíců.

Ještě tedy špatně zvládáme odpadový systém - furt nevíme, kdy správně pro popeláře vykulit popelnici na ulici, v patře nemáme jediné dveře a dole nejsou ani ty od sprchy, pračka se zatím "nebaví" s novým odpadem v prádelně a chybí nám domovní zvonek u křivé branky. Ale vstáváme s výhledem na slunko škrábající se nahoru zpoza brdských kopců. Zatímco vařím, jedním okem z kuchyňského okna vidím, jak chlapečci křídami strakatě pokreslili celý náš přístupový chodník, zatímco druhým sleduju Týnku, která jak široká tak dlouhá dlouze spí vedle pod stromem. A taky s mužem na sebe nově dost řveme - jo, tak velký je ten dům, že se až neslyšíme. Děti na nás hulákají z patra a já věřím, že už teď s klidem a s nadhledem můžu říct, že se nám tady žije hezky.

...

A s novou předsíní vám nesu i nové kabelky. Právě jsem je pro vás naskládala do polic mého e-shopu, třeba tuto tvídovou svěže zelenou. Ať žijí čerstvé jarní začátky!