čtvrtek 14. ledna 2016

Naše rána


Pracuji čtyři dny v týdnu. Začínám večer, když se z pokojíčku ozve první zachrápání a šiju. Potom vyřizuju objednávky, dělám banku, chystám si faktury, poptávám zboží. Objednávám koženky, klikám na nové látky a kovovou galanterii, kupuju obalový materiál a šikovnou dárkovou pozornost ke každé kabelce. Pak jdu spát, občas až ve chvíli, kdy se soused tramvaják už chystá na šichtu a svítí si v koupelně. Abych přežila, přesně ve stejné dny vstává ráno s dětmi muž. V zimním turnusu však naši chlapečkové tak vyspívají, že se nám z ranních chvilek doma stalo úplné drama.

Bývávaly časy, kdy se po probuzení David s kluky převlékl, nasnídal a odvedl Kubu do školky. Ne tak dnes. Co se u nás děje než sama vstanu, netuším. Já sleduju jen to čoro moro potom.

Muž vbíhá do naší ložnice a bez ladu a skladu a bez ohledu na venkovní teplotu, fashion trendy a jemu slušivé barevné kombinace na sebe hází svršky, zatímco mě slovně budí. Já se o chvíli později svým osobitým stylem dobelhám do předsíně, kde už to vře. David stojí ve futrech na noze s jednou obutou kozačkou a nemile volá na Kubu, kde je, že už se odchází. Starší syn nikde, zatímco dole na studené dlažbě sedí Mikešek v pyžamu (aspoň že froté) a snaží se mermomocí obout si sněhule s neklamným pocitem, že teď všichni někam jdeme. Manžel opakuje svou last call výzvu k odchodu o poznání dost hlasitěji a cizí pozorný divák by si jistě teď všimnul, že David už má u pusy i malinko pěnu. Čas kvapí. A v půl deváté se školka nekompromisně uzamkne. Kubka však zatím bez bundy i holin stále sedí na gauči a sleduje televizi. Muž na něj zařve, ale Kubuš ho překřičí. Dramaturgové nejmenovaného dětského kanálu nám totiž teď nejdou na ruku. Přesně ve chvíli nutného odchodu směr předškolní zařízení se nově vysílá kanadský vzdělávací seriál Teď to víš, který v několika málo minutách prckům pěkně vysvětluje různé děje v přírodě. Kubu to baví, a tak zatímco David vzrušeně kleje na všecky strany, náš syn mu stoicky a v pololeže hlásí:  "Ale tati, já se chci dovědět, jak to že ptáci mohou létat." Nebo "Ale tatínku, já bych rád zjistil, jak se pohybuje had." Nebo taky "Ale taťko, pro mě je důležité znát, proč se potíme." Muž se taky potí a jdou na něj mdloby. V rychlosti si zouvá už obě boty a zatímco smýčí Kubu za límec směr vchodové dveře, víc než nahlas a úsečně mu slibuje, že mu zčásti animovaný seriál s plyšovou opicí Babu tedy nahraje, ale ať už se probůh aspoň obuje. Já překvapená stojím nehnutě opodál, protože doteď jsem ani netušila, že my doma máme televizní rekordér. Furt ještě trochu spím, mozek mám stále mimo hlavu, ale mechanicky se snažím vzít Mikiho na ruce, protože tuším, že i dnes začne plakat, poté co starší mužstvo odejde. Tedy, pokud to oni dokáží.

Když ale vedle v místnosti David přehnaně teatrálně zaměřuje dálkový ovladač na naši TV bednu, upozorním ho na díru na jeho pravé ponožce. Pokládám proto Mikulku zpátky na rohožku a oddaně mu běžím do ložnice pro nový bezchybný pár. Stokilový David zas na opačnou stranu bytu hupká po jedné nožce, zatímco si v pohybu vyměňuje fusekle. Oblečenému Kubovi už je malinko vedro, s čepicí naraženou nedbale až do nosu a ještě s větší nestrojeností se proto líbezně ptá svého táty, kdy už se jako opravdu půjde. Do toho začíná Mikeš natahovat moldánky a ručička hodin se zase o něco blíž posunula k půl. Ale nakonec ti dva vždycky odejdou. A o tom, jak mého muže hospodářka školky pravidelně zamyká v budově a on ji pak v šusťákových návlecích honí po celém areálu, vám napíšu zase příště.

A lišák Mikeš? 
Pro mimořádné památeční nasnímkování naši fádní chvíle má na sobě své teplé a proto mnou teď tak protěžované
termo tričko od Reimy.







A je hotový!

32 komentářů:

  1. Odpovědi
    1. Řekneš to i hospodářce?!? ... :o)

      Vymazat
  2. :))) vtipné a přesné! Díky za zpříjemnění rána. U nás ještě muž dceři - mezi rukávy, šálami, zatoulanými botami a odbíjejícími hodinami - pravidelně důrazně slibuje, co bude nebo nebude příště jinak...aby to pak samozřejmě zůstalo hezky při starém. Děti mají rády jistoty, ne :)))?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jste skvělí,
      u nás na prognostické myšlenky nikdo ani nepomyslí, není čas ... :o)

      Vymazat
  3. A přesně pro tyhle chvíle (a mnoho dalších našich "italských" dýchánků) jsme koupili dům, abychom se za ten hluk nemuseli omlouvat sousedům:))) David je borec, že to kaučuje. U nás chodí táta spát k ránu (je to těžkej noční pták), já taky pozdě a v noci jsem každou hodinu a půl vzhůru. Takže ráno se potácíme oba. Už to dlouho nedám. Ale radši funguju já, aby do sebe mohl drahý nalít litr kafe a na dálnici neprospal cestu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Držím palec, já když nemám čtyři hodinu spánku v kuse ... nechci žít ... :o)

      Vymazat
  4. no, tak ja som si toto s deťmi odbila sama:) kým sme bývali na chalupe(záchvat zdravého zivotného štýlu, ktorý ma skoro zabil) sa k tomu pridával ešte pes, čo sa motal pod nohy. Keď bola v zime ráno ešte tma (chodili sme z domu pred o šiestej ráno)a bol u nás i susedovie čierny pes, tak toho som v tej tme nevidela a občas som naňho stupila a keď v noci nasnežilo, takdeti mali šou s lopatami a odhadzovaním snehu, aby sme sa s autom vôbec dostali na cestu.
    Chvalabohu, už zase žijeme v meste a na paneláku. Napriek tomu, že sú deti veľké a boli by schopné prispieť pomocnou rukou, sú šťastné, že nemusia:)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :o)))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))

      Vymazat
  5. Pěkně!!
    Živá je obzvlášť představa Davida v návlecích, jak se šustivě a dlouhými kroky pohybuje po areálu...:)

    OdpovědětVymazat
  6. Tak jsem se opět skvěle pobavila. David je úžasný, všechno zvládá. To můj muž čeká až mu Aňul ustrojím, nakrmím a jen šoupnu s taškou na zádech ke dveřím:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, kdoví jestli ty naše děti vůbec snídaj´,
      ale nevypadají, že ... :o)

      Vymazat
  7. Přesně jako u nás! A říkám si, jupí! Rosa má taky ušmudlanou zeď, tak nejen my:-) Pak jsem zjistila, že to je můj špinavý monitor:-/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty fotky mají takový přepal, že i špína zmizí ... jak z reklamy ... :o)

      Vymazat
  8. No, Roso, musím říct, že mne velmi uklidňuje, že nejen u nás je po ráno hodně veselo :-) Hezký den A.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Všude chleba o dvou kůrkách, všude děti o dvou botách!

      Vymazat
  9. Stojí nám to za těch pár minut spánku navíc???
    JO:-)

    OdpovědětVymazat
  10. Super i u dokonalé Rosy je to jako u nás :-)) jen s tím rozdílem, že mě muž ráno nebudí, takže mu obvykle neasistuju

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hned co s Mikešem doladíme ten nočník,
      naučím ho zamykat pavlač!!! ... :o)

      Vymazat
  11. Tak já už vím, ke komu si půjdu pro radu, až mě zase ve školce zamknou :). Jinak teda klobouk dolů před Davidem. Vypadá jako nejlepší chlap na světě ... teda až po mém Ondrovi :) :) :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Řeknu mu, že je druhý ... bude nadšený!!! ... :o)

      Vymazat
  12. :-D a pěkný fotky!
    (ten Mikeš nějak vyrost, ne?)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Snědl mámu, tátu, povoz s koňmi ...

      Vymazat
  13. Kdybych netušila jaké je to v reálu, napsala bych, že je to roztomilé .. Jste šikulky. Šá

    OdpovědětVymazat
  14. Miluju u obdivuju Vás. U nás je to hodně podobné....ale až teď, díky Vám, mi to přijde i vtipné :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Obdiv netřeba, srandovní lásku si prosím ano!

      Vymazat
  15. Jako u nás :-)
    Jen já se ráno převaluji na posteli a snažím se to nevnímat, jinak bych vyletěla z kůže, jak mě točí to, že se to beze mě neobejde ;-)
    Abych někoho neuvedla v omyl, že po nocích pracuji, to já se jen občas začtu :-)
    Jarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Čtení do rána je jedna ze dvou nejlepších věcí, co se dají v noci dělat!

      Vymazat
  16. ... a do toho dotazy typu: Kam mě vedete, dyť je noc...!?
    ještěže už je jí 21, bo Barnevernet nikdy nespí.
    Tak bacha:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za tajný echo, máš to u mě!

      Vymazat