Pan Majer

Začalo to nenápadně. Chtěla jsem najít pro Mikeška zimní fusak do kočárku. A když už jsem se pustila do otevírání a opětovného cucnutí vakuových pytlů na sezónní oblečení, udělala jsem pořádek i v Kubově šatníků. Malé pryč, dlouhý rukáv do přední linie, termo-věci po roce přivítat. A jak nám krásně začala po fengšuovsku proudit uklizenými skříněmi nová energie, vrhla jsem se i na šatní skříně v ložnici. Ani nevím jak, najednou jsem z toho měla dvoudenní prodžekt.

Ale teď se mi dobře dýchá - každá polička vytřená vlhkým hadrem, komínky v šatnících úhledně srovnané a vedle skříní připravené igelitky na darování. A nově vzniklá místa se pomalu/potajmu plní vánočními dárky.

Stran prosincového naježení jsem si chtěla pohovořit i s mužem - nad obří kupou jeho svetrů. Chtěla jsem vědět, které opravdu rád nosí, které koušou, se kterými se rozloučíme, protože i označení retro by pro ně bylo víc lichotivé, a jaký nový anorak bych pod stromeček naopak přivítal, navzdory špatné pověsti tak zvaných měkkých dárků. A jak jsme tak spolu z ruky do ruky překládali jeden kousek za druhým, dostali jsme se k šedomodrému exempláři, nad kterým David jen zoufale rozhodil ruce v prostoru a vykřikl: "A tenhle už nechci, copak jsem pan Majer?" (Myšleno ten z Arabely.)

Pravda, jedná se o vlněný kus mega rozměrů, který by myslím i na těhotném Menšíkovi visel. Manželovi jej tuším zakoupila má maminka, ale jestli byl dycinky takhle nelichotivě roztahaný do všech stran si už (diplomaticky) nepamatuju.

A teď - otázka dne, mí milí, zní - co s ním? Ne s atleticky sošným životním partnerem!!! Ale co s tím over oversized svetrem?

Hodit do sušičky?

Přešívat na menší ho nechci. Ale co něco z něj ušít?

Nebo na co se hodí ovčí vlna?

Co mi prosím poradíte?

Ohromné rozměry svetryska vám demonstruji na poměru k velikosti Johana, protože tuhle knížku máme VŠICHNI(!) doma.

A zároveň bych se tímto chtěla veřejně vyjádřit ke své sobotní absenci na jeho pokřtění v Café Jedna.

"Dámy a pánové, chlapci a děvčata,
velmi mi zalichotily všecky vaše zprávy s otazníkem na konci. Vědět, že tam bude , tak se taky
tak krásně obleču a učešu a navoním - přesně jako vy, porvu děti a jdu tam! A vyfotím se. A posranduju. A tak. A všechno."

Snad jedině již autogramiovaný výtisk knížky mi budiž omluvenkou.
I když vím vím, něco mi tam chybí. Jenže K.P. tehdy s podpisováním teprve začínala a hlídala si zejména koncovky,
zatímco srdíčka a podobné spisovatelské frajeřinky válí voraženě až teď.
...
Doufám ale, že my dvě jsme spolu v hispterském lokálu nebyly naposled.