pátek 17. října 2014

Nevidět. Neslyšet. Nechodit.


A přesto si žít!

Jaké to je?
Zkuste si sami. Na interaktivní výstavě Naše cesta.

V holešovické Křižíkově pavilonu B vás nebude nikdo dojímat ani děsit!
...
Muž se možná trochu styděl, já klasika přehrávala a čistá duše Kuba byl v pohodě.

Ale když se vykašlete na bariéry nebo vlastní neznalost, můžete se tam dozvědět třeba, jak nevidomí sortují světlé/tmavé prádlo do pračky, jestli po sobě zhasínají nebo si spolu s nimi nalít (a nepřelít!) limču do hrnku.

Taky si můžete poslepu zahrát pexeso nebo zjistit, jak se do znakové řeči tlumočí hudba.
...
Před statickým programem dal náš Kubušák ale přednost akci! Připraveny jsou všechny velikosti vozíků.

Různé sklony podlah.

Různé terény.

A různé situace. 
Na vlastní kůži jsme omezení smyslů testovali taky my rodičové.
Já cestovala s klapkami na očích a holí v ruce sama autobusem. Do vstupních dveří mě na začátku nasměrovali. Ty výstupní jsem nikdy nenašla.
David horolezil.
...
A vy
si ještě můžete třeba číst z Hmatové knihy nebo hrát pozemní hokej na vozíku nebo se bez zraku orientovat na náměstí nebo zažít pocity člověka v hotelu, který neslyší zvuky kolem sebe.
...
Tak běžte taky!
Heslo je Nepodceňovat. Neodstrkovat. Nelitovat.

Trvá do 30. listopadu.

25 komentářů:

  1. V poslední době jen koukám, sem tam někde něco okomentuji, že nestíhám. Tak dodatečně vše nej do dalšího roku blogování. :-)
    A já dodám k nepodceňovat, neodstrkovat, nelitovat, podporovat. Nejde jen o finanční podporu, která bohužel je někdy nutná. On takový vozíček stojí přes 80 tis. a pojišťovna dá třeba jen 25 tis. Kč, ale často stačí jen cítit takovou tu nevyslovenou podporu, protože ta se maminkám nedostává, a když dostanou i jenom tu účast, tak skoro každé jdou slzy do očí. Proč? Protože zažívají nezájem (zdravotnictvím počínaje) a odstrkování. Pěkný článek a pěkná akce. Budu sdílet. Pěkný víkend, Rosi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Oliv,
      když ono to vážně chce něco o tom vědět, nějak to zažít, nějak si to ozkoušet, jinak člověk prostě moc neví, jak se chovat/co říkat/kam se koukat.
      Ale myslím, že prťata této generace to dají!!!

      Posílám podporu
      a pozdrav
      a sílu
      a ještě speciální pozdravení od našich lustrů vašim lustrům!!! ... :o)

      Vymazat
  2. úžasné! na viac slov sa nezmôžem...

    OdpovědětVymazat
  3. No téda!

    Olive, my máme vozík a stál míň než 4000. Ale asi je to jen takovej na chvíli, ne na celej den.

    OdpovědětVymazat
  4. Páni! Tomu teda říkám zážitková výstava s velkým Ž!!! Skvělý počin!
    P.S. Poslední fotka je nejvíc :-))

    OdpovědětVymazat
  5. Smekám a to hluboce, jen více takových akcí.....účast povinná. Zdraví Lada

    OdpovědětVymazat
  6. Věřím, že to byla úžasná zkušenost...... zdravím Hanka

    OdpovědětVymazat
  7. My byli v Brně, moc povedené :).

    OdpovědětVymazat
  8. Jéé bych šla hned zní to dost zajímavě. Škoda Praha ze Zlína z ruky. A dřív o ní nevěděla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to pozor, brzy fičíme do Luhačovic, takže - očekávej "domácí" tipy ... !!! ... :o)

      Vymazat
    2. Jééé tak to se budu těšit. :) Já mám jeden teď 24. chci jít na diskuzi s Evou Jiřičnou

      Vymazat
  9. Děkuji za skvělý tip !! Brzy určitě navštívíme i s dětmi. Já jen dodám, že pro dospěláky už dlouhodobě probíhá v Praze v Novoměstské radnici Neviditelná výstava. Tam si vyzkoušíte necelou hodinu žít ve tmě a je to tedy opravdu zážitek. Já tam byla už 2x a jednou jsem tím zážitkem obdarovala i celou širší rodinu, protože to určitě stojí za to, aby člověk pochopil a trochu nakoukl pod pokličku "nevidomého světa".

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Píšu si na seznam.
      Chci tam!

      A pro odlehčení ještě vzpomenu scénu z filmu Lásky čas, z "černé kavárny" ... znáš?!? ... :o)

      Vymazat
  10. Milá Roso, projekt Chodící lidé je z těch, které mi dělají dobře na duši a jsem moc ráda, že to na blogu propagujete i Vy. Nejhorší jsou předsudky, které v nás chtě nechtě buduje školství, kterého jsme všichni absolventi. Když jsem začala učit, měla jsem to štěstí, že jsem mohla učit nejprve "pouze" s lidmi, kteří měli normální hodnoty a posléze jsem učila na škole, která byla přímo programována na "protiproud". Jak jsme byla stará, tak jsem nechápala, jak například v celé republice nechtěli přijmout na střední školy/gymnázia velice nadanou a vysoce inteligentní slečnu jen kvůli tomu, že měla zrakový handicap!!! Proto jsem moc ráda, že společnost dospívá. Mám z toho velikou radost! A ještě bych doporučila návštěvu v Kavárně POTMĚ - http://svetluska.centrum.cz/Kavarna_POTME.phtml
    Skvělý nevšední zážitek:-) Krásnou neděli Veru
    http://aukaworld.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Veru,
      díky. "S očima na vrch hlavy" jsem už jednou horké presso po tmě pila na Ovocném trhu. Možná je už správný čas na druhou rundu ... :o)

      Vymazat
  11. Milá Roso, díky mocza tip, určitě s prťaty navštívíme! Klára

    OdpovědětVymazat