Kuba má dnes narozeniny

 ... a my máme přání jediný ...

Pár dní před jeho trojkovou oslavou jsme mu, my rodičové, pěkně otočili život hore nohami a podle Jungovy teorie sourozeneckých vztahů z něj navždy udělali konzervativce, neboť každá (další) změna teď už vždy bude jen k horšímu! Kubovi se narodil brácha. Přesto všecko se však Kubulda na nás zle netváří. Mikuláše bere jako fajn legrandu na doma, když mu vyjde chvilka, běží jej láskyplně hladit - samozřejmě na hlavě je to nejvíc, a když jde na Mikeška splín, z plných plic a bezprostřední blízkosti na něj Kuba volá: "Miki, neplačej!"

Prostě Big Brother.

A jakých je deset věcí, které tě, náš milý Kubínku, těší nejvíc letos?

1. Jakmile vysvitne ráno první paprsek slunce, vyskakuješ z postele (klidně i před šestou) a do všech stran zvěstuješ - Je krásný den, je krásný den! Nevím, kdes to pochytil, ale křičíš to navzdory počasí, nemocem i geopolitické situace a my se s taťkou tomu nemůžeme přestat smát.

2. Ke snídani by sis nejradši dal jen čoko-kuličky, jogurt tě zbytečně zdržuje od důležitých životních pokusů - jako třeba když jsi se tuhle prohlížel v zrcadle, jak vypadáš, když sis dal dvě hnědě cereální gulky každou do jedné nosní dírky. Opravdu slušivé!

3. Dopoledne klidně věnuješ umění: plastelína, voskovky, fixy, vodovky. Máš asi padesát omalovánek vlaků a aut. Šablony hasičských vozů. Razítka strojů. (Nejlépe úplně) všechno mi to, mami, vyskládej na kuchyňský stůl, já už si z toho něco SÁM vyberu!

4. K obědu je možno ti servírovat prakticky cokoli. Čím hustší polévka, tím lépe. Druhou porci, prosím, nakrájet a hlavně, abychom ti dali kromě vidličky i nůž. Protože co by to bylo za pořádky, kdybys měl něco jinak než - tvůj největší vzor, hrdina a duchovní vůdce - táta!

5. Siestový spánek není vůbec třeba, aspoň nás o tom nezřídka přesvědčuješ. Nicméně/naštěstí se stále ještě necháš ukecat na pohádky, a pak to spolehlivě po obědě na dvě hoďky zabalíš.

6. Odpolední zábava je pak k tvé největší radostí záležitostí venkovní. Na motorce. Na kole. Na kole, kdy na kole fičí i táta. To jsi pak v sedmém nebi. Závody. Kolize. Překážky. A zase závody. K narozeninám si od prababičky dostal cyklo-rukavice a zvonek na kolo, v/s obojím si první noc i spal!

7. Večeřovou otázku nejlépe řešíš teplou formou. Zatím (mé) jediné štěstí, že netrváš na odlišných chodech v poledne a navečer a klidně zbaštíš to samé dvakrát. Bez výtek a reklamací, rozhodně lepší než chleba se sýrem.

8. Večerku si pak představuješ následovně: začátek po osmé, konec neomezeně. Vlastně kdokoli ti může jít číst či vyprávět pohádku, a pak si k tobě přilehnout. Na nočním stolku ti rozhodně nesmí kromě rozsvíceného pana Králíka chybět láhev s pitím a v někdy si vykomunikuješ ještě misku s piškoty, pro případ náhlého hladu, z čehož já - stomatolog/amatér - šílím. Léta(!) si usínal bez nás, ale teď říkáš, že nechceš být sám a taháš nás tam s sebou. No, a protože to teď máme doma různě rozhozené, my jdeme!!! Nehledě na to, že v osm večer v naší rodině vážně nikdo neodmítne měkké pozvání do horizontální podoby.

9. A ještě - bez ladu a skladu - pár věcí, co miluješ: svého plyšového medvěda a psa, co ti ušila babička; auto Bleska McQueena a Buráka; hru na vlak, kdy sedíme na gauči, máme vedle sebe obrovskou cestovní kabelu a předstíráme, že jedeme RegioJetem do Havířova; hru na obchod s pokladnou - raději prodáváš, ale jako zákazník si vychutnáváš platbu kartou (po kom asi?); hru na kavárnu, kdy do šálků a pohárků naléváme dřevěné korálky; taky máš rád koupání všeho druhu - na velikost škopku nehledíš: čili vanou počínaje a bazénem konče (dokonce už sám splýváš na zádech, tedy já tě teď dlouho na plavání neviděla, ale tvůj nejpyšnější tatínek to říkal); dále miluješ želé bonbóny, párky, kečup, ležení pod peřinou přes den, knížku o Oskarovi a Pohádky o autech a tvé pyžamo s letadly; taky když mi pomáháš v kuchyni - třeba v loupání vajíček na tvrdo jsi už úplný machr. A pak ještě poznávání značek aut zaparkovaných na ulici nebo (nekonečné) zpívání písně Prázdný expres. 

10. A jak se pár dní nazpátek ukázalo, do tvé TOP TEN se vejdu i já. Chyběla jsem ti během pobytu v porodnici. Chybím ti, když kojím Mikiho. Chybím ti, když ho nosím. Ale věz, že já to vím a případné citové ztráty saturuju intenzivním mazlením a mazlením a mazlením se nás dvou, které zásadně končí tvými výkřiky: Mami, dost, dost, DOST!

A ještě - jedna z Kubových nedávných nirván: překážková dráha pro mini-kola.
...
Soustředění - do kopce - překlopit - z kopce.

A pak asi tak tisíc krát znova.

...

AŤ ŽIJEŠ!!!