čtvrtek 9. května 2013

Rabín, kněz a krásná bruneta

Aneb matky sobě.



Smála jsem se a brečela. Za posledních pár dnů několikrát. 
Jen kvůli nim.
Výborná famílie.

Jejich úvodní rozhovor nad druhým dítětem patří k mým nejoblíbenějším.
Ona: "Nepořídíme si druhé?"
On (sám z velmi početné rodiny): "Ne."
Ona: "Proč ne?"
On : "Prosím tě, dyť nezvládáš ani to jedno."
Ona (pobaveně): "Jak nezvládám?"
On: "Dyť ti s ním musím furt pomáhat."
Ona (nejpobaveněji): "Ty vole, dyť je to i tvoje dítě."
On: "Aha."

Když pak zjistili, že v druhém kole čekají dvojčata, chtělo to pár panáků. Dobře, padla flaška, ještě ten večer. Mezi loky - zas a znova - se On ptal, proč oni musí mít vždy něco extra.

Chlapci už jsou na světě. Malincí králíčci. Mírám furt nevěřím, oba dohromady nemají ani na našeho novorozeného Kubínka. Zahřívačka v umělých pelíšcích a jejich statečná triple-matka za nimi běžela hned, co po císaři zase začala cítit nohy. Jejich Velká sestra (21m) na ně čekala doma, maminka odstříkávala a po kapkách krmila, až z toho byl zánět prsu. Dvakrát za sebou. Dvoje antibiotika. Prostě mamča dvojčat každým coulem. Kdo byl někdy v porodnici chápe (ostatní prosím věřte): pro věci z širší perspektivy zanedbatelné je tam člověk schopen vyplakat si oči z hlavy. Nemohla jsem tam s ní být, ale nemohla jsem na ni přestat myslet. Myslela jsem na ni, i když jsem nově objevila tenhle designově čistý, veselý a velmi osobní blog, kde jsem zpětně týden po týdnu sledovala jednoho božského prcka s nálepkou na hrudi. A pak mě to napadlo! Co udělá matce na třetí malou radost, aby svá jednovaječná dvojčátka - poté co se jeden uzdravil z žloutenky (a přestal být žlutý) a druhý z chudokrevnosti (a přestal být růžový) - stylově rozlišila? NÁLEPKY.

Je málo před půlnocí a píšu mamince Erwína, jestli by to šlo. Odpovídá do minuty, včetně překrásného přání (příliš intimní na citaci, pardon). Obratem úkoluje muže svého života - s laskavě zvukomalebným nickem Typoška - a ráno mi v obálce posílá lepítka. Akční a velkorysá!

Krásná bruneto, díky!!!

A Jani,
vám skvělé první společné chvíle doma!

28 komentářů:

  1. :-) hezké! Dojemné! Teda asi...obraz Velké 21 metrové sestry mi nedovolil rozněžnit se. Možná později:-)

    OdpovědětVymazat
  2. "Vy musíte mít vždycky něco extra." SMS od švagrové, když jsme před pár lety oznamovali, že čekáme dva přírůstky najednou.
    Trojnásobnou maminku moc zdravím a přeju hodně sil. My to máme v dámském provedení a vztah co mají mezi sebou jim nepokrytě závidím. A samolepky by se nám hodily, ale spíš pro ostatní, třeba na pozemáku mají občas problém...zvlášť při zápase, když mají stejný dres nebo když se jim na trénink schválně oblečou úplně stejně, potvůrky :o)
    Nedávno se pokusily nachytat mě, vyběhly ze školy a měly téměř komplet vyměněné oblečení, batohy i účes...no nepovedlo se, já si je poznám (tím neříkám, že si je někdy v rychlém provozu nespletu) :o))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Léta jsem hlídala v rodině s dvojčaty,
      taky taky vím, že ani jednovajčátka nejsou úplně stejná,
      a pak myslím - že jejich dvou-jedinou duši jim závidí každý,
      minimálně v pubertě.
      Já tehdy tolik snila, aby mě někdo chápal! Sem maj, ty double-lidi!!!

      Vymazat
  3. Ta jména <3....chci dvojčata!!! :*

    OdpovědětVymazat
  4. To je hezký... A ten "úvodní rozhovor" mě pobavil nadmíru! :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo jo,
      bakalářská story ze života ...

      Vymazat
  5. Nálepky sú nádherné!!! kamarátke k rozrastajúcej sa rodine blahoželám a želám strašne veľa síl. Ja mám dve deti, jedno narodené pred rokom a druhé 4ročné a každý deň odpadávam...ani si nechcem predstaviť, čo by som robila, ak by som ako druhé mala dvojičky :) Lenka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, vyřídím,
      ale třeba ... někdo má i trojčata ... :o)

      Vymazat
    2. :)...ako sa hovorí, vždy môže byť aj horšie :))). L

      Vymazat
  6. Příběh ze života...a to si vem, kdyby ta dvojčátka byla prvorozená...takhle má už paní zkušenosti i když problémy...beru to podle své zkušenosti - nezkušenosti...u druhého a třetího dítěte už je matka zaběhlá....já to zrovna od včera oplakávám, první porod před 9 lety...kojení...RHB...byl to mazec s mojí dnes devítiletou Lindičkou...moc dvojčátkům a rodičům držím palce, ať mají všichni jen radost...a samolepky navrch...VOKOPKA

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ať žije Linda! Ať žije Linda!
      A i po těch letech - že umí člověk "TEN DEN" popsat minutu po minutě?
      Si aspoň myslím ... :o)

      Vymazat
    2. Hodná, díky Rosi, já byla fakt včera na maděru, když jsem si na to všechno vzpomněla...VOKOPKA

      Vymazat
    3. Úplně chápu,
      porodit dítě, to není jen tak ... mě bolí celý člověk, kdykoli si na to vzpomenu ... :o)

      Vymazat
  7. Taky jsem stravila rok v bezva rodine s klukem, holcinou a te kdyz byl ani ne rok prisli dvojcata. A vazne nejsou stejni ... teda pro me byli k rozeznani az tak po trech mesicich.
    Velike rodince fakt ze srdce zavidim ( muj zivotni sen ... velka rodina) a preji jen to nej!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Šmakote,
      no, v téhle rodině muselo být teda veselo,
      ve srovnání s tím: to má moje Jana vyložený veget ... :o)

      Vymazat
  8. Bóže, že já ten Tvůj blog nenašla už dávno... Já pořád hledám argumenty, odůvodňuji, vedu diskuzi a ono stačí: Ty vole, dyť je to i tvoje dítě. (né, že bych chtěla třetí dítě, ale to vše ve snaze přehodit ty dvě děti aspoň na chviličku někomu jinýmu na krk...). Díky, díky. Jinak triplemamince jen to nej. Káťa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U nás doma se vlastně už ani nebavíme o ničem jiném ... :o)

      Vymazat
  9. !!! zamackavam slzu a drzim palce!!! jmena vybrala jana uzasne!
    tak at rostou jako z vody, drobecci!! a kusanec ma krome super blogisku a syna i sikovneho manzela, nalepky verim ze udelaji radost, ams super napady!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano,
      zejména ty před půlnoci ... a o těch ještě pozdější ani nemluvě,
      ještě že je "kdosi" v tu dobu vždy on-line ... :o)
      Pozdravy vyřídím!

      Vymazat
  10. jéé! přes Kusanec jsem se vlastně dostala na tvůj blog, Typošku obdivuju a všechny maminky dvojčat taky. A krásnej nápad od tebe (a geniální jména :D)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Všechno supr!
      To je supr!!! ... :o)

      Vymazat
  11. Sestřenice má šestiletá dvojčata a já si neustále opakuju svoje pomůcky k tomu, abych nezapomněla, který je který... a stydím se za to patřičně... :D Hlavně, když si říkám, že Tobias je ten hodnější. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Měla jsem spolužačky na VŠ dvojčata,
      vždycky jsem si říkala T - tmavé vlasy, Tereza, jenže ... stačil jeden přeliv a bylo po pomůcce ... :o)

      Vymazat
  12. Jsem rada, ze se samolepky libi a ze to s kralickama dobre dopadlo! Ani nevis jak.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já děkuju!!!
      Jana se teď moc neozývá, ale vysvětluju si to jako naprosto dobrou zprávu - prostě je v jednom kole!!! ... :o)

      Vymazat
  13. Miruuuuuš!
    ozývám se, pravda pozdě, ale přece :-) nálepky dorazily v pondělí a jsou prostě parádní!!! díky díky!!! škoda, že nejsou trvalé...
    docela vážně uvažujeme, čím je odlišíme, zatím jsme vždycky něco našli, co by je mohlo odlišit a huráááá, jenže kouknem na druhého a on to má též... ale nevzdávám to a hledám :-)
    teď zvažuju, jestli dám na ucho či za ucho malou kérku nebo náušnici, co myslíš?

    ilustrační foto dětí se suprovýma nálepkama pošlu na mail.
    ještě jednou děkuji a jdu odstříkávat, ať nemám skluz, čas běží a děti nečekají... hmm

    děkuji. jana

    OdpovědětVymazat