Nuda s Mitnik

Aneb moje desatero o naturistických kempech

1. V naturistických kempech jsou k vidění všichni - těhotné, teenageři, lidé s kočárkem i lidé na vozíku. Češi i černoši. Vyprávěnky pouze o starých, prostorově výrazných Němcích jsou mýtus.

2. Moje filosofie začíná u svobody pohybu při plavání. Nikde vás nic netáhne, neškrtí, nezarývá se. Ta volnost ve vodě je nádherná. A ničím neomezený pobyt na pláží je příjemný bonus. Nic vás nestudí, nejste oblečení v mokrém, ani vlhkém; jste rychle suší. Jste v pohodlí a cítíte se svobodní.

3. V naturistickém kempu je navíc fajn, že si takto můžete zajít na zmrzlinu nebo na drink do beach baru. Pokud si naturista kamkoli sedá, má s sebou vždy svůj ručník, pareo, surfařské pončo nebo plážový župan. Ve venkovních bistrech a restauracích vás obslouží neoblečené.

4. Naopak ve vnitřních restauracích, v místním marketu či na recepcích se vyžaduje plné oblečení a tyto logické prostory jsou vždy označeny patřičným piktogramem. A ještě doplním, že veškerý personál celého naturistického resortu je oblečený, ve Valaltě například v bílých košilích a černých kalhotách lidé z gastronomie, v celém bílém stejnokroji pokojový servis.

5. V naturistických kempech je zakázáno nosit plavky, s výjimkou nezletilých. Ale i mládež jsem tam hojně viděla bez plavek, naopak ženy, které potřebují, nosí spodní díl bikin.

6. Nejčastější poznámku směrem k naturismu, kterou slýchám, je proč se dívat na všechny ty tlusté, škaredé a staré lidi nahé. Ale tak to je - takový je život. Lidé nevypadají jako ti, co hrají v pornu. Já to vím a jsem s tím zcela v míru. Ráda na nudistické pláži zahlédnu sošného muže či souměrnou ženu, ale absolutně mě nezajímají cizí tělesné nedostatky či přebytky nebo nutriční chyby.

7. Stejně tak jsem jako Mirka v míru s tím, že mě někdo cizí vidí bez plavek. Pravidelně plavu, ale taky je mi čtyřicet, mám tři děti a dvě jizvy na těle. Ale už více než dvacet let jsem rozmazlována láskou mého muže, který mi tak tvrdí, jak vypadám báječně, až jsem tomu uvěřila - a pak se užívám tu svobody pohybu při plavání, neomezený pohyb na pláži, cítím se pohodlně, krásná a svobodná.

8. Poprvé bez plavek, za dne a na veřejné pláží jsem plavala před čtyřmi lety na Menorce. A je to cesta - člověk se stydí. Ohlíží se, kontroluje se; není si jistý sám sebou. Ale když přijmete sami sebe, je to úžasné a osvobozující. Přirozené a pohodlné. Klidně nejdřív noste klobouk a sluneční brýle a za čas si všimnete, že vás si nikdo nevšímá. Naturisté jsou na pláži kvůli sobě, kvůli svobodě a pohodlí - ale to už se opakuju.

9. Jediné, v čem vidím statistickou výjimku, je péče naturistů o své tělo. Chodím plavat třikrát týdně a z dámských sprch vím, že běžně české ženy se neupravují tak výrazně v oblastí třísel jako ty na nudistických plážích. A naturistky, stejně jako naturisti jsou nezřídka zdobeni na všech intimních oblastech (piercing, tetování a další, co ani nevím, co je).

10. A čeho jsem si taky všimla - brzy v šest ráno, když jsem šla fotit (což je jinak v naturistických resortech zakázáno), kolik lidí tam běhá, chodí s holemi, cvičí jógu za východu slunce na pláži. Lidé každého věku, kteří o sebe pečují. Pečují o své tělo, pečují o svou duši. Lidé v souladu s přírodou a v souladu se sebou. A to se mi na naturismu tak líbí!