Vyšli jsme na nejvyšší vrchol Madeiry.
Startovali jsme z Pico do Arieiro (1818 m n.m.) v devět ráno. A naše sedmikilometrová cesta vedla mnoha klesáními, tunely, úzkými pěšinkami s výhledy nahoru i dolů do divokých údolí, abychom ve finále mohli znovu vystoupat až do magické výšky 1862 m n.m.
Povrch stezky byly pohodlné pevné kameny i kovová schodiště - jen to dvojí stoupání, na cestě tam a pak zase na cestě zpátky, dá člověku fakt zabrat.
Jenže ta fantastická zeleň všude, ptáci s mláďaty, teplota okolo dvaceti, sopečné hory
a pohled až za oceán - jsou boží!
Navíc pro nás s mužem jsou společné výšlapy největší partnerská terapie - protože konečně si to všechno řekneme.
A jak to máte s horami doma vy? Taháte partnera do hor? Na hory vás užije?
Magická krajina Madeiry. |
A na vrcholu - blaha i Ruiva. |
Díky, Ruivo - díky, Madeiro! |
Krása, tiše závidím. My se s manželem taháme na hory vzájemně. A zatím úspěšne taháme i děti. Milujeme ty výhledy a ten klid
OdpovědětVymazatPřesně - my si zrovna na Madeiře s mužemříkali, že musíme s dětmi už na Sněžku.
VymazatAť taky něco zažijou/vidí ... a oni doma na to: Tam už jsme přece byli, lanovkou ... :o)))
Překrásná dovolená! Jiřina z N.
OdpovědětVymazatJiřin,
Vymazatděkujeme - budu z ní žít celý rok!! Pusu.