A je to tady - nesu vám kabelku "Kdepak ty, ptáčku, hnízdo máš?", což z ní nemůžete neslyšet. Advent je za dveřmi, zaklepe a vstoupí příští neděli a nás čekají opět výjimečné Vánoce po ještě zvláštnějším roce.
Pro roce, kdy bylo málo školních dní ve škole a hodně lockdownů doma. Po roce, kdy se zavíraly okresy a otevíraly propasti mezi (ne)očkovanými lidmi. Po roce, kdy jsme si opravdu jen krátce mohli myslet, že je ta epidemie za námi,
a já se vám omlouvám, ale teď to trochu shodím - po roce, kdy jsem si nechala narůst dlouhé vlasy!
Chcete znát ten příběh? Už je to rok, co mě naše Týnka poprosila, ať mám taky hezké vlasy jako ona - což slovníkem tříleté kočičky znamenalo, ať je mám dlouhé. Do toho opakovaně uzavřená kadeřnictví, moje krize okolo čtyřicítky a ručička váhy, která se furt tlačí víc a víc doprava, prostě jsem veledůležitě po třinácti letech opustila svou krátkou patku a vyholenou šíji a Ježíškovi si napsala o kónickou kulmu.
A jaká je to pocit? Marnivý. Small talk o vlasech vedu denně s blízkými i cizími. Reakce okolí jsou ze slušnosti pochvalně slušivé a Týnečka si mě bere ve svém vlastním salónu do parády denně. Rozverné culíky, gymnastické drdoly i artově zapletené copy a bambilion třpytivých sponeček k tomu mi vždy přistane na hlavě. A to je pro mě nejkrásnější a nejdůležitější.
A vám přeji, ať můžete finále roku 2021 prožít stejně - pod rukami a v rukou vašich nejbližších.
Pečujte o sebe navzájem, objímejte, mačkejte; buďte spolu.
...
A kdo byste si chtěl udělat radost i na konci ruky a pověsit na rameno novou kabelku -
Mitnik kabelky jenom pro vás!