čtvrtek 5. listopadu 2020

Moje finské poprvé


Nové Marimekko kabelky ve mně vždycky rozvážou staré vzpomínky na Helsinky. Tam jsem v sedmnácti letech odjela na studijní výměnu. Do země, kde se ke každému jídlu přikusuje krajíc chleba - abyste nezmrzli. Do země, kde všechno stálo pět krát víc než u nás. Do země, kde každý mluvil anglicky.

Když jsem se vracela domů s očima na vrch hlavy, že jsem poznala tento výjimečný severský národ plný houževnatosti, sebevědomí a spokojenosti, tuším, že o skandinávském designu jsem v roce 99 netušila nic. Ale to už je dneska jiné!

A nepřehlédněte ani podzimně tlumená psaníčka nebo japonské ginkgo se špetkou ženského zlata.
...



Holky, radost kvete k každém věku.

...

A ještě jedno motto je mi blízké -  kabelek není nikdy dost!!

4 komentáře:

  1. Jako vždy, radost pohledět!!! Jsou to překrásný látky, myslím, že na ni taky někdy dojde a bude viset i u mě ve skříni :-). Roso, odkud máš botky? Moc touží po botách v tomto stylu, jen mají všude moc špičaté a já bych ráda kulatější špičku :-).

    Děkuju a hezký podzim. Lenka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, děkuji Ti moc. Boty jsou šlupky Right Nina od Camper, teňoučké, měkkoučké - papučky!!

      Vymazat
  2. Rosi, moc Vam to tady slusi, cervena rtenka, nausnice i nehty!!! Kabelka je take perfektni! Misa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ooo, moc Vám, Míšo, děkuji - navzdory komičnosti, že se teď tak člověk může vyfiknout akorát na fotku ... :o)

      Vymazat