úterý 28. července 2020

Olympijské hry 2020


Náš týden v Jizerských horách byl ve znamení mírového soupeření ve sportovních i intelektových schopnostech. Začali jsme v gala, v naškrobených letitých prostěradlech a zlatých špercích a z papíru si vyrobili olivové věnce, abychom mohli vítězit. Na zahradě po třešní nám vlála olympijská vlajka a i metály na krk jsme si vyváleli a na zlatou, stříbrnou a bronzovou barvu nastříkali sami.

Po odpočinkovém odpoledni u rybníka Pod Smrkem jsme den na to podali svůj osobní|životní rekord, když jsme všichni do jednoho vylezli po svých na Frýdlantské Cimbuří (900 m n.m.) a poslední finálový den si to rozdali v odpolední bojovce a následně se nechali ověnčit medailemi. Každý si vyzkoušel třetí, druhou a první příčku v pěti kategoriích - Sportovní vytrvalost, Sportovní rychlost a um, Olympijské vědění, Výtvarné umění a Kamarádství, fair play a práce pro olympijskou vesničku. Abychom v sobotu už bez programu vyrazili pěšky na přírodní koupaliště do nedalekých Hejnic, kde jsme u oběda potkali - věřte nevěřte - Štěpánku Hilgertovou!!
...

Tak hezky jsme se měli.

S sebou jsme si vezli knížky Zamarovský, V.: Vzkříšení Olympie, Augusta P.: Jak se žilo ve starověku, Obrázkový atlas starověkých civilizací a Atletika Cesta na vrchol - která děti naprosto nadchla.



A u mě na pinterestu také najdete všechny osmisměrky, křížovky a omalovánky, které jsme si k olympijských hrám připravily pro případ dlouhé chvíle či dlouhého deště.

Dnes nosím - letité
Dnes nosím - letité prostěradlo, maminčiny půjčené šperky z osmdesátek a jeden zavírací špendlík.

Božská zahrada na chalupě Bílý potok v Jizerkách.


Jak na olivový věnec - ruličku toaletního papíru natřete na zeleno, nastříhejte na pět dílků a navlékněte na pruženku. Ave, Caesar!


Fantazie v podobě samoobslužného stroje na zmrzlinu hned ve vedlejší chalupě.


Jeden za všechny, všichni za jednoho a máme vlajku!



A odpoledne na louce věnované desetiboji.

Profesionální poloha těla při hodu dětských oštěpem.


Skok do dálky.

A před večeří na chalupce ještě honem sportovní pexeso od Londji.




A tak se dělá vlastní medaile - ze samotvrdnoucí hmoty si vyválíte placku, skleničkou vykrojíte kolečko a vrškem od tempery vytlačíte pět olympijských kruhů. Dírku na trikoloru prošťouchnete brčkem. 


           Lážo plážo odpoledne u rybníku Pod Smrkem.




A největší cesta našeho života - deset kilometrů, bambilion svačinek a celý den!!




V pátek jsme ještě všechny pěkně vysušené a ztvrdlé medaile nasprejovali patřičnou barvou.

A před závěrečným ceremoniálem namalovali vlajky států světa na kameny z blízkého Bílého potoka.





A pak už přišly medailičky a dárečky domů na památku - fanouškovské šály.


(To, že se skutečná olympiáda v Tokiu nekonala, nám maličko chybělo. Stejně jako byla škoda, že zrovna v kinech "neběžel" Zátopek. Mít příběh je vždy nosné! My si to ale užili a vy můžete třeba za rok!)

8 komentářů:

  1. To je radost. Holky, smekám před Vámi. Krásně to máte zorganizovaný!!! Bavíte mě! Lenka

    OdpovědětVymazat
  2. Ja som už vo veku, kedy by som mohla mať staršie vnúčatá, ako máte vy deti. Zatiaľ žiadne nemám, ale ten váš blog sa mi páči. Asi som sem ešte nikdy doteraz nepísala, no teraz už musím. To, čo pripravíte deťom počas dovoleniek, také čosi nepoznám. Super!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jeeeee, moc děkujeme.

      My se tím bavíme samy a taky se jak praštěné chichotáme za keřem, když cyklista málem spadne z kola, jak náš čtyry spatří na zahradě v prostěradlech ... :o)

      Vymazat
    2. Verím vám, aj ja som sa na tej fotke v zrkadle pobavila :-)

      Vymazat
  3. Je to úžasné, krásne detstvo, krásne matky! :-)

    OdpovědětVymazat