Charles Perrault: Kocour v botách

Jak už je teď venku vážně zima a v kalendáři podzim, začali jsme všichni doma nosit papuče, večeři taháme nejraději z trouby a před spaním si v posteli dlouze spolu promítáme. Ostatně tak byl pokoj pro oba chlapečky projektován: jejich dvojpostel je vsunutá do výklenku/zádveří, prostě taková jejich skrýš. Obklopená polštáři, plyšovými přáteli a malou lampou ke čtení.

Náš nový domácí knižní příběh o kocourovi ve festovních botách my si ale nečteme, my vyprávíme. To proto že malou dětskou knížku jsme si v e-shopu Hračkyodjinud pořídili v originální ultra spisovné francouzštině, kterou u nás nikdo neumí. To nám ale nijak nezabraňuje se opakovaně ve vyprávění nořit do klasického pohádkového příběhu sedmnáctého století plného známých archetypálních schémat: tři bratři - nejmladší ostrouhal - leč kocour je mazaný chytrák - seznámí jej i s králem a jeho princeznou - vyjížďka v kočáře - fingované topení se v rybníce - setkání se zlým králem lidožroutem - a nakonec kočka sežere myš!

Poučnou pointu jsem vám schválně zatajila, ale poradím vám z naší vlastní zkušenosti: na dokonalou stínovou hru s detailně vyřezaným lehoučkým leporelem nepoužívejte promítačku. Tak jsme začali my, protože naši chlapečci retro Diax zbožňují, ale pro snadnější manipulaci s ohniskem světla je mnohem šikovnější použít baterku nebo jednoduše telefon.

S promítačkou nebyla stínohra na zdi čitelně ostrá.

Za to s mobilem jsme to rozjeli!

Chtělo to trošku fyziky a za chvíli se nám tyčilo království přes celou stěnu.

Užijte si to!
...
My ve vyprávěnce jedeme vždy tři kola, spravedlivě se nám nejdřív vystřídají dva mluvčí ve svém autorském převyprávění příběhu a ve finále povídám já, zatímco všichni už v odevzdaně horizontální poloze z postelí sledujeme divadlo plné stínů a světla přímo na stropě.
A to je teprv šou.
Dobrou.