středa 20. července 2016

Moje Nila šaty


Všechno se stalo v jednu chvíli.

K naši chystané knížce To je moje padl plán objednat si papírové pásky u českého výrobce. V téže okamžik se mi ozvala nadšená novinářka, že by se mnou o památníčku chtěla udělat krásný rozhovor a moje nejhodnější maminka mi při návštěvě Prahy přivezla k půjčení její vánoční náušnice, ať je premiérově ponosím na našem knižním křtu.

Byla jsem zoufalá, všecko tak pěkné, akorát ta knížka chyběla.

Navíc z jarní Nila párty jsem odcházela s papírovou taškou v ruce. V ní si nesla nejjednodušší šaty na světě. Měla jsem na ně chuť už doma u monitoru, chystala jsem se vyzkoušet si a vybrat šedé.  Ale na místě byla to překvapivě fuška: rozhodnout se které. Jestli hravé růžové. Nebo křehké fialové. Chladné modré. Éterické béžové. Nebo radši hřejivá hořčice. Holky mě nakonec ukecaly na smaragdové. A ty popelavé si odnesla Lenka, k ní šly fantasticky! Já se v kabince taky nakroucela hezky, ale už ve dveřích ven na Řipskou ulici jsem znejistila. Kam v té kráse budu chodit? Není to moc? Unosím je vůbec? Bude se letos aspoň někdo (znovu) vdávat?

"Si je vezmeš na křest", pomohly mi kámošky a dál se o tom se mnou nehodlaly bavit, zatímco jsme divoce a společně usedaly na večerní sklenku ve vinohradském bistru. A v tu chvíli bylo rozhodnuto. Musela jsem svůj projekt dotlačit do konce, hodně kvalitně a s velkou grácii. Když už jsem na to měla tak úžasné šaty.


A když nám věci stále nevycházely, výroba a tisk washi pásek byl v nedohlednu a termín vydání dětské knížečky se odsouval stále dál a dál, snažila jsem se nepropadat panice a sama se cukavě uklidňovala, že na podzimní slávu si pod ně třeba můžu vzít kamaše.


Když už ale byl Rubikon překročen - asijský trh poptán a japonská firma roztočila rotačky, zatímco knížka samotná se tiskla na pražském Smíchově, zamluvily jsme si prostor a datum na její veřejnou oslavu. A v tu chvíli jsem vůbec netušila, že spolu s jemnou zelenkavou viskózou jsem si z Nily odnesla i opravdu mimořádný servis. Pár týdnů před křtem mi totiž volala majitelka slow fashion obchodu Eva, jestli už jsem ty šatky měla na sobě. "Blázníš!", říkala jsem a snažila se ji vysvětlit, že ony jsou něco jako svatební šaty, jak si je jednou zkusím, tak už se nikdy nevdám/knížku nevydám. Evka je ale naštěstí ale na rozdíl ode mě zkušenější dáma(!) a hned mi vysvětlila, že pro tak významnou chvíli musím mít na sobě něco, v čem se cítím skvěle. Co vím, jak funguje. Jestli mi vůbec dobře sednou. Zda se krčí. Nebo někdo netáhnou.



A byla to právě Bratislava, kde jsem na její doporučení na sebe oversize tuniku prvně vzala. Abych si oblíbila její koketní rozparek nalevo. Slušivě splývavý vršek. Lichotící rukáv. A hlavně tu slavnostní barevnost, kterou jen málo kdo jen tak přejde mlčením. Jo, byla to moje dobrá volba a nebudete to dlouho trvat a ukážu vám, jak i jinak se tyhle šaty dají nosit ...

14 komentářů:

  1. Když jsem viděla fotky ze křtu, tak mne absolutně uchvátily!! Jsou nádherné! Ta barva! Ten střih!!! A ty jsi kočka!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty jo, dyť já si je můžu vzít i k moři,
      díky za nápad!!!

      Vymazat
  2. Rosi, fascinuje mě, jak jsi to vzala z gruntu! A sluší ti moc.

    OdpovědětVymazat
  3. Odpovědi
    1. Vidííííííííííííííííííííííš, já úplně zapomněla, že ke každým šatům jsou pásky dva a já mám ještě šedivku!!!

      Vymazat
  4. Jsi neskutečná se vším všudy ....sekne ti to

    OdpovědětVymazat
  5. Šaty jsou nádherné! Lákají mě ty růžové, nejsem ale tak odvážná a bojím se, že bych je neunosila, jsem na mateřské:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zase mít doma jedny extra krásné šaty, to by se mělo!

      Vymazat
  6. Uzasna farba! Tak sa mi paci, ze som si z takejto farby satenu sila saty pred cca 3ma rokmi a mala som ich az raz! :((( nemam ich kam nosit:(
    Seknu ti moooc!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co napsat knížku??? Půjdeme na půl ... !?! ... :o)

      Vymazat