středa 28. října 2015

Neratov


Muž měl devět set spolužáků. Já patnáct. Na vysoké škole. A on si mezi nimi našel dobré lidi.

Se stále stejnými z nich vyrážíme sezónně na hory. Začíná to tak, že nejdřív vykoupíme různé Alberty na různých koncích republiky, pak vyskládáme svá auta dobrotami, dětmi, kočárky, koly, nosítky a nosičkami a navrch pod střechu vecpeme kytaru. V pátek po práci vyrážíme, za tmy se setkáme, a pak paříme skoro až do rána. Proč? Protože štíhlé pánské prsty hmatající po pražci jsou ohromně sexy. Dnes, stejně jako kdysi na kolejích.

Tentokrát jsme společně ochutnali podzimní Neratov v Orlických horách. S teplým sluncem v zádech jsme zamířili třeba na rozhlednu Anenský vrch. Cestou jsme míjeli československý bunkr, kdy po absolvování prohlídky uvnitř něj Kuba ještě dlouho poté začínal každou větu: "Mami, my, stateční Čechové ..." a jeho právě rychle nabitá vlastenecká hrdost byla stejně obrovská jako nadšení z darované prázdné nábojnice. Na to já mohla jen pacifisticky poraženě reagovat slovy: "Já se picnu."

Duchovní/energizující rozměr se dal ale znovu nabít v naší obci. Původně poutní místo. Dnes majestátní kostel se skleněným(!) stropem. Chráněné bydlení. Chráněné dílny. A k tomu malinká skandinávská kavárna provozována dvěma kofeinovými nadšenci. S holkami jsme se tam vydaly bez manželů i potomků a témata alternativních školek, přírodních antibiotik a řep pečených v alobalu vyměnily za lehkou koketérii, to když jedna z nás na baru náhodně potkala kamaráda, kdysi svého táborového vedoucího.

Historky, pivo, víno, ženy, zpěv; to byl náš minulý víkend.











Výhled z postele.


Na kostel Nanebevzetí Panny Marie.


...

A překvapivá kávová oáza Café Neratov.

Jediným temným bodem v našem barevném zájezdu
bylo totální kleknutí našeho auta, jeho následné havarijní odtažení a zpáteční cesta do Prahy autobusem.

Kuba s Mikim byli ale nadšeni. Jeli jsme autem se šoupacími dveřmi!!! On to byl totiž spíš minivan a patřil našim kamarádům,
kteří nás vzali s sebou zpátky.
Vždyť to říkám - dobří lidé.

15 komentářů:

  1. Neratov! Ten jsme zažívali na vysoké škole my. Většinou na běžkách. Tehdy ještě/už kostel vůbec strop neměl a ten pohled, když se ke kostelu sjíždí z vršku, ten mi zůstane v paměti snad navždycky. (Víš, jak o něj přišel? Ruští vojáci se prý na konci války sázeli, jestli ho přestřelí světlicí. Nepřestřelili :( ). A jednou taky mše, v kostele, ale zároveň pod hvězdnatým nebem, to byla velká síla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. SÍLA!!!

      Neratov.
      I všecky ty sovětské historky ... :o(

      Vymazat
    2. Do Neratova vždycky na běžkách (ve stejný partě jako Helcza) a zpátky lesem potmě sjezd z Aneňáku do říček.
      Kostel tehdy uvnitř (!) zasněženej, zazvonit si na zrezlej zvon. Dobře, že udělali ten skleněněj strop, jinak už by to vůbec nebylo ono.

      A na Aneňáku je rozhledna? To se picnu.
      Do toho bunkru jsme víckrát lezli sami v létě s dětmi na táboře (jako vedoucí, na začátku 90.let), muselo se dávat pozor, aby člověk nespad dolů na schody. A jako trofej jsme si přinesli malý krápníky, vyrostlý z betonu.

      Váhám, co je lepší, jestli kostel bez střechy, volné dobrodrůžo, nebo vlídné podmínky včetně nové rozhledny a přilákání rodin... Za mě radši dobrodrůžo.

      Vymazat
    3. Mě jedině mrzí, že večerní kašičky a pohádky našich dětí se kryly s prohlídkou kostela s tamějším knězem,

      všichni, kdo byli, se vrátili úplně pohnutí, včetně největších antikristů a vědeckých materialistů.
      Myslím, že Neratov byl, je a bude vždycky MEZNÍ místo!!!

      Vymazat
  2. Jé! Neratov, to je srdcovka, vždycky si říkám, že je to u nás ještě pořád dobrý, když vznikají taková místa (a rekonstukce)...

    OdpovědětVymazat
  3. Rosičko, tak si říkám, jak pak Vy se ale pěkně máte! Moc se mne libí to, jak držíte partu a společně výletujete. Je to super a myslím, že i jeden z vážně super "vkladů", co dětem dáváte.
    Měj se krásně
    Pa T.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano ano, byla to hotová "školka v přírodě" ... :o)

      Vymazat
  4. Roso,
    koukám, že ani na podzim se nenudíte a výletujete !
    Neratov, ten mám stále na seznamu nenavštívených míst, ale letos bych to ráda napravila a zajela do kostela na adventní koncert.
    Tak snad se to výjde !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Wow, tam zažít adventní, tak snad začnu zase věřit na Ježíška!!!

      Vymazat
  5. My se tam také chystáme, snad:-)) Bydleli jste na chata Neratov ?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V Hanušce,

      má dobrou společenskou místnost s krbem,
      a opravdu prostornou kuchyň,

      jen sprchy jsou ... malinko retro!

      Vymazat
  6. No, to snad nééé! Opět jsem minula (a vypadá to, že o pár hodin!) svoji oblíbenou Rosu! V neděli jsme byli v Neratovickém kostele se synem.... A opět proto, že v létě jsme si mohli mávnout ve vodním světě v Mladých Bukách. Tak snad to do třetice vyjde. Kdyžtak si dáme vědět, kam vyrazíme v zimě :-) Moc vás zdravím! Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak hlavně abys mi pak řekla, že jsem "taková velká"!
      To je totiž reakce všech, co mě poznají přes blog ... :o)

      Těším se!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

      Vymazat
  7. ...též jsme byli...zažili ...prožili...a tu krásu si uchovali...Je tam BOŽSKY...Věrka

    OdpovědětVymazat