pátek 29. května 2015

Co vy jste vlastně zač


Četla jsem to dávno v rozhovoru tuším s návrhářskou Hanou Zárubovou, která na řádcích časopisu popisovala své zákaznice. Pěkně o nich říkala, že to jsou krásné vysokoškolačky a vzdělané ženy, které se nebojí nosit autorskou módu, za své peníze si chtějí kupovat kvalitní oblečení a (...) a cvičí jógu. 
Říkala jsem si tehdy, jak to asi ví.




A když jsem šila toto velké pudrové psaní ...

... s překlápěním jištěným magnetem ...

... ve kterém si Zuzana bude nosit dokumenty na úřady ...

... říkala jsem si tu noc zas já: co já o vás, o mých zákaznicích, vím?
...
Z mailových vět občas něco prosákne. Že jste si právě založily podnikání, a tak lítáte za živnostenskými razítky.
Že učíte cizí cizím jazykům. Zdá se, že mých kabelek visí na věšácích po školních kabinetech opravdu mnoho.
A další koženkolátkové kousky leží na/pod redakčními a úřednickými stoly.

Na některých taškách jsem si pak dávala záležet ještě víc než hodně - a to zcela vypočítavě: na těch, které nosí paní lékařky.
Roky mi přibývají, levou nohu mám už od zimy natrženou, takže protekci v ordinacích bych jednou moc uvítala. Prosím.

Kdo neléčíte těla, léčíte duše, a to vším krásným, co tvoříte - dobře fotíte tento svět, dobře navrhujete (nejen) dětské pokoje, dobře stavíte domy, dobře s Pepou kreslíte papírové hračky a samy pak akvarelem malujete exotické ovoce a moc dobře vážete kořeny rostlin do bambule. Vím o tom. Vím, že investorky do mých tašek umí dělat věci, co se mi velmi líbí. A umí ty věci dělat jinak - tak, jak by mě osobně nikdy nenapadlo.
A z toho mně pak skoro až nahlas při šití buší srdce, abych s vámi, dámy, dokázala držet krok.

A u některých z vás by bylo těžké nahlásit do magazínu, jakou máte funkci, protože zatím studujte:
Teritoriální studia i aplikovanou chemii. To žasnu.
...
Autorské tvorbě - asi stejně jako Zárubačky - říkáte taky ano, protože dvě stejné moje kabely pro světě opravdu neběhají.
No, a stran původem indického cvičení a meditace
může jen nahlásit, že mou šedivou překlopku nosí i jedna krásná profi cvičitelka asán, které zjevně nevadilo, že já se ani neohnu.
...
A koho by vážně zajímalo, na co se mě v jednom tištěném médiu skutečně ptali, listujte tady.
pátek 22. května 2015

Prohrála jsem - máme vikslajvant




Se zvířaty, které miluje celý svět. Stejně jako paní Libuši.

A má kamarádka navíc s Niklem i spala, ...


takže kromě vlhkým hadrem otíratelné jídelní plochy máme nově
i lehké téma ke small talk hovoru, zatímco ještě nezutá návštěva stojí sotva ve futrech.

A já, hraběnka, abych si zachovala dekorum, si lžu do vlastní kapsy - jakože to mám jen na léto. Maximálně dvě.
čtvrtek 21. května 2015

Láska mezi lamami


Od maminky. K narozeninám. Pro Kryštofa.
Hrací deka.

Osmdesát na sto.

Uvnitř se dvěma vrstvami vatelínu.

Zrubu puntík.

A prošito.



Ale než odešla tahle bavlněná zamilovanost za oslavencem,

Mikešek se v ní cvičně vyválel, jestli jako dobrý.

A jako správné mitnikovské děcko přidal i malou legrandu ...




Prostě válenda.
středa 20. května 2015

Zlaté olivy


Přesně tak se jmenuje tato látka.
A když jsem ji došila, jen jsem koukala! S černou koženkou je to velká elegance.





A protože lid si to žádá a módní kritici, vy zavřete obě oči, má tahle taška i dlouhý nastavitelný popruh.




Vevnitř je pak jen monochromní šedá, co neruší.

A teď už mě omluvte - 
nedávno jsem totiž zahlédla v parku paní, co si šla zaběhat a v každé ruce měla navíc velkou láhev plnou vody, se kterou paralelně cvičila. 
A jak se tak dívám na své fotky, měla bych přesně stejně okamžitě letět za ní!
pondělí 18. května 2015

Když večírek začíná už po obědě



Narozeninový.
Letos hříšťodopravní.





Pro kluky i pro holky!
čtvrtek 14. května 2015

Místo nahoře


Mou kosmetickou taštičku vyvezla až do nebeských výšin, na jeden z vrcholů samotných Alp.
Teď ji ale čeká stoupání kariérní.





Tak já navrhuju: pojďme všichni společně držet Petře palec! A důležité psaní formátu A4 jí u toho bude jistě důstojně sekundovat.

Je ušité z čerstvého odstínu modré koženky a uvnitř má mou současnou prudkou lásku, kostičku.

A ještě bych chtěla nahlásit, že mám prosím nové stříbrné boty.
Jsou z dívčího oddělení a pravda - musela jsem trochu zadržet dech, abych se do nich vešla. Ale povedlo se.

A že jste to vy, navíc za sklem, tak se i zuju, abych vám ukázala, jaké fajné jsou taky vevnitř. Moje léto!