úterý 7. ledna 2014

Dělám to každý rok, ale moc o tom nemluvím, aby to nedělali všichni


V časem před Vánocemi chodím zhusta na výstavy.
Víc než kdy jindy.
Zjistila jsem totiž, že se tak noblesně vyhnu všem těm pološíleným davům.


Protože 
dokážete mi někdo vysvětit, proč na komentovanou prohlídku výstavy Petra Nikla Hra o čas,
kde je přítomen i sám autor(!!!),
přijdou jen čtyři lidé ... ?!? 

Jinak tato výstava je navzdory tradičním koncepcím Galerie hlavního města Prahy v prostorách Městské knihovny poměrně málo obsáhlá, přestože se jedná o dosud největší obrazovou výstavu P.N.
O čase a smyslu paměti se tady hovoří v klidu, smířeně.
O čase absolutním, o čase přírody nebo o osobním čase.

Čas je zde - po niklovsku - spojen i s pohybem.
Takže na ni klíďo píďo vezměte s sebou i své prcky.

Kubu 
nejvýrazněji zaujaly dvě věci: mechanicky se pohybující koule.
(V tiskové zprávě jsem se dočetla, že se jedná o jednu ze dvou procesuálních instalaci, kdo byste se chtěl nechat ochytřit.)
A mechanicky se pohybující broučci.
(Nám, co jsme kdysi žili v přízemním bytě,

 přišli ne nepodobní osobně dobře známým švábům.)



Dotýkat se povoleno jest!
A co by to bylo za vyprávění o čase bez vzpomínky na maminku.
Vidíte?
Tvář paní Niklové ...

... nejen u ní najdete zcela originální autory popisky děl,
vlastno-růčo.


Přeji vám příjemné procházení se bludištěm různých časů a zároveň vrstevnatým prostorem, který je otevřen osobním asociacím, emocím, vzpomínkám a náladám (opsáno z ofiko materiálu).

A kdo by si chtěl k tomu navíc i pohrát, více o doprovodných programech k výstavě tady.

16 komentářů:

  1. Já půjdu, i když už je po Vánocích. :-)
    O Petrovi Niklovi se mi zdálo v noci na včerejšek - byl Ježíš Kristus - měl na sobě jen bederní roušku, chodil a kázal - takovým tím niklovským způsobem...
    Broučky už jsem zkoumala na Niklově představení "Já jsem tvůj zajíc" v Arše - bylo to skvělý (to představení - i ti broučci...).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hej, tak to ti závidím! Mně se na dnešek zdálo, že se naši přátelé stali teroristi a spolu s Iráčany jim kdosi vyhodil do vzduchu jejich půdní byt (v reálu bydlí v přízemí ...) ... A to jsem přitom tu třetí sérii Homelandu dokoukala už o Vánocích ... chápeš to?!? ... :o)

      Vymazat
    2. Nechápu, ale já nechápu ani většinu svých snů... :-)

      Vymazat
  2. Podle fotek hodně zajímavé, docela závidím. :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Díky Ti Rosičko za kulturní vložku! Tvář paní Niklové - pecka!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rádo se stalo,
      tvá osobní referentka ... :o)

      Vymazat
  4. Vypadá to fakt zajímavě, škoda, že to máme od nás trochu z ruky ... Ale přidám tip svým Pražákům :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tví Pražané tě za to budou milovat! ... :o)

      Vymazat
  5. Přišli jen dva - dalšími posluchačkami byly slečny, které na výstavě měly jakousi kurátorskou (?) praxi :)) a jednu hrozně trápilo, proč jsou v Niklových dílech tak často odkazy na maminku a málo na tatínka. A já si zrovna dneska po tramvajích a spol. četla Foukají pohádky. Výborné, vtipné, nostalgické, dojemné...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. http://www.kosmas.cz/knihy/185219/foukaci-povidky/

      TO CHCU!!!

      Vymazat
  6. Moment, moment, teď to propočítávám, dávám si to dohromady... 4 lidé - tím chceš říct, že na Nikla přišla jen vaše rodina? :) Nebo prcek nejprckovatější se nepočítá a byl tam ještě cizí element?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To ti bylo tak:
      nejdříve si Prcek Starší trošku víc přispal po o (to víš, předvánoční shon semele každého), a tak jsme na komentovanou prohlídku dorazili později,
      a protože mi bylo stydno připojit se ke skupině pozdě, navíc jsem nejdřív ani nepochopila, že ten mikrokroužek s pánem v kostkované košili je to ono ... :o)
      Ale mezi účastníky byla i lady, co má ode mě kabelku (to nevymyslíš!) a co mi přišla říct čau (neskutečně milé!),
      tak to všecko vím (a taky plus komentáře výše).

      A víc už nevím ... :o)

      Vymazat
  7. Já ti nevím, jednou jsem byla před Vánoci v Albertině na Goghovi a čekala jsem s mořem dalších lidí ve frontě několik hodin :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale to jiná,
      na Vincka já bych taky čekala - klidně dýl než na žugulíka ... :o)

      Vymazat