úterý 28. ledna 2014

Další level rodičovství



... zdolán.


Byli jsme na karnevalu!

Týden předem jsem zahlídla na dveřích naší zeleniny vylepený leták, zvoucí na večerníčkovou veselici. Asi pět dní jsem přemýšlela nad možnou maskou pro Kubu a od středy začala obtelefonovávat kamarádky, ať jdou s námi taky. Tak nějak jsem měla pocit, že akce podobného ražení bude v gangu lepší.
Známí a známí se chytli, a to natolik, až se vlnou nadšení pro společné sobotní odpoledne nechal strhnout i můj muž.
V pátek v noci (no, nemůžu úplně přesně vyloučit, jestli už náhodou nebyla sobota) jsem se jala chystat Kubínkův kostým. Jeho předstíraná role měla být ten menší medvěd z Pojďte pane, budeme si hrát. Nachystala jsem mu zimní čepici s medvědíma ušima, šedé legíny a fixu na obličej, kterou jsem mu plánovala v den D namalovat na špičku nosu hnědý čumák. A ještě červeno-bílé pruhované tričko. To, když jsem vytáhla z komody, se na mě ale usmálo spolu s šedivým zapraným flekem přes celé břicho. Nevím, kde se tam vzal, na dlouhé úvahy o původu šedosti nebyl čas, triko jsem fikla do kbelíku s odbarvovačem a šla konečně spát. Ráno jsem však ve vaně nenašla zářící out-fit, jen hnědo(!)-bílý obleček stále s flekem v oblasti břuchu. Pro změnu nebyl čas na žádné špekulování, tričko jsem dala rychle na topení s nadějí, že v suchém stavu možná kaňka nepůjde vidět a možná se hnědá promění zase v červeň. To se však nestalo. Když jsem před obědem obleček žehlila ve snaze dokončit sušící proces a ukázala mužovi výsledek, zhrozil se. I přes mé detailní líčení děje předchozích dvanácti hodin se ptal, co je to za hadr. Tričko jsem tedy hodila do odpadkového koše a šla v Kubově šatníku hledat variantu B a paralelně se ve své hlavě snažila zapudit myšlenku: To nám to tedy pěkně začíná. Do karnevalu zbývaly tři hodiny.
Našla jsem vršek jiný. Červeno-růžový. Čistý! Suchý! Voňavý. Takže spokojenost.
Po odpoledním spánku celého našeho rodinného týmu jsme vyrazili směr místní tělocvična. Hned u vstupu jsem se vyděsila. I přítomní rodiče měli na sobě masky!!! Naštěstí se ale záhy ukázalo, že paní Beruška a paní (co asi chtěla vypadat jako) Sněhurka jsou organizátorky akce. Ostatní rodičové byli naštěstí v civilu a někteří - stejně jako třeba můj muž - využili uvítací nabídky a nasadili si na hlavu čepici z novin. Já ne. Mně se začalo rosit čelo i bez tiskové čapky.
Na akci jsme totiž přišli v okamžiku soutěží. Asi stovka přítomných dětí mezi sebou různě bojovala v běhání tam, v běhání zpátky, v běhání okolo. Ani nevím jak a najednou i Kuba s taťkou stál na startu, na sobě lepenkovou krabici a předstíraje auto v okamžiku výstřelu vystřelil taky mezi kužely. Za tohle jsem manželovi obrovsky vděčná. Já to neumím. Jsem zcela nesportovní a nesoutěžní typ. Před grupou cizích lidí dokážu tak maximálně mluvit. Kmitat nohama na čas rozhodně ne!
A tak zatímco si Kubínek vybojovával své hrdé poslední místo, měla jsem chvíli prostor pro prohlédnutí si přítomných masek. Jako jak je teď laťka vysoko. Co se nosí. Jaké jsou maškarní trendy u generace narozené po roce dva tisíce. No, na rovinu řečeno: Kubušákův kostým byl ve srovnání s ostatními velká slabota (nejen proto, že ušatou čepici odmítl hned ze startu mít ve vydýchané sokolovně na hlavě, a tak vypadal jako chlapeček v tričku a kamaších, nic víc. Vlastně - plus ten puntík na nose). Ostatní děti měli na sobě vesměs profesionální kostýmy, zakoupené, z lesknoucích se látek všeho druhu. Zejména dívky. (U těch stojí ještě za zmínku, že malé dámičky měly šaty zpravidla doplněné botkami na podpatku a s kamarádkami jsme až zíraly na jistotu, se kterou se v těch plastových nazouvácích ozdobených kamínky po parketách pohybovaly. Evidentně na nich nestály poprvé!). Profi masky - princezny, víly, spidermani a námořníci - mě moc nebavily, tím spíš ve srovnání s home-made křemílky, kovboji, Krakonošem (ten měl i sojku z kartonu kolíčkem připevněnou na klobouku), s opicí Žofkou, indickými občany, indiánskými občany a broučky a beruškami. Hodně inspirativní: něco z domácího šatníku, něco ze skříně táty, trochu make-upu na obličej, práce s drátkem, práce s účesem - no, mám se co učit!
Bojové klání v rychlostních výkonech bylo záhy vystřídáno diskotékou. Reproduktory jely na 105% a děcka začala tančit. Tak i náš Kuba. Tančil s tátou, tančil se mnou a já se snažila vlnivými pohyby ze sebe setřást pocit trapnosti ala disco na škole v přírodě na základní škole. Ale šlo to snadno, sledovala jsem vrtící se zadek Kubínka a byla šťastná. Prekérka akorát nastala, když se syn dožadoval společného tance mě a muže. To fakt nešlo - my s mužem totiž spolu nemůžeme tančit ... na písničku Když jde malý bobr spát ...
Po volné pohybové zábavě na hudbu a opakované výzvě k napití se a následnému vyčůrání (ta zněla od konferenciéra vážně tak často, že takový diuretik nejsem ani já v sedmém měsíci) přišly na řadu silové disciplíny. Přetahování se lanem. Já se svou současnou absencí břišních svalů jsem byla rázem vyřazena z aktivity a mohla jsem (jen) (jupí!) fotit, radit, glosovat. A ještě odmlouvat Davidovi na jeho dotaz, proč taky nemá na nohou sálovky jako známý a známý. Proč jsem mu to doma neporadila. Panáček manžel se totiž začal strachovat, že v kozačkách v tělocvičně v přetahování asi nevyhraje. Jeho starosti na moji hlavu! Rychlý zvuk píšťalky ale naše možné vzájemné ostré diskuze ukončil a oni táhli. A jako drsně. Děti ze všech sil. Rodiče ze všech sil. Kuba legračně. Muž urputně. Ale prohráli. Pak následovala další a další kola, než se vystřídali všichni přítomní.
Potom zase hity Maxim Turbulence, znělky z večerníčků, písničky v podání Dády Trapasové a na závěr: vrchol večera - přetahování lanem otců. Nevěřila jsem vlastním očím. Můj muž není zrovna týmový hráč, ani lidový bavič, ale najednou se plácal po rameni se sousedem ze vchodu a dalšími bodrými muži ve svém týmu, najednou si všichni společně plivali pod boty a plivali do dlaní a úsečnými větami si v rychlosti sdělovali taktiku boje. Všichni na hlavách stále novinovou čepici. Všichni třicet plus. Všichni trošku míň vlasů a trošku víc bříška. A pak zase píšťalka a jedeme! A v tu chvíli jsem zalitovala, že jsem si po sedmé nezašla na záchod, smála jsem to totiž šíleně. To jste neviděli! ONI SE TAK SNAŽILI. Pět a pět mužů se na střídačku přemísťovalo z pravé strany tělocvičny na levou, a naopak. Sůpěli, řvali, funěli, potili se, klouzali. Děti povzbuzovaly. A manželky fascinovaně fotily. Nebudu vás napínat, David byl v týmu, co skončil na pěkném druhém místě. Ze dvou. Ale sranda tím nekončila, teď přišlo na řadu sčítání a vzájemné porovnávání si právě utržených úrazů. Spálené dlaně, vykloubená kolena, vyvrtnuté kotníky, hnuté plotýnky. Všichni soutěžící si tak porůznu zvedali trička a rolovali kalhoty nahoru, jen detaily vám tady nepopíšu - přes slzy smíchu jsem už moc dobře neviděla.
Na úplný konec konců přišel ještě společný vláčkový tanec všech účastníků odpoledne, a pak jsme to šli se známými zajíst do blízké kavárny, kde se naši taťkové nad štrúdlem shodli, že kdyby u toho byl ještě sud piva, je to úplně supr akce. Tak to zas příště.


Slalomový běh na čas.
S vodičem ... 
A radost.
Z účasti ...


 Rodinné disco-trisco.


A nadšení ze společné akce ...

... i když pokyny se musí naslouchat řádně a zcela důstojně!


Zato samotný soutěžní boj bral Kubka už s humorem. Asi po mamince.


Ale vidíte, že i pidi-lidi bojovali zhusta. Až přítomným slečnám šaty praskaly!
Z ryze pánského soutěžení mám taky veselé snímky, ale - některým bojovníkům tam jde vidět hluboko pod holá bedra a jiným se třeba lesknou nosy, tak jsem je tu nedala. Děkuju za pochopení.


Ale za to mám pro vás fotku z mého prvního školkového karnevalu ever,
jsou mi tři a byla jsem za ... nebo chcete hádat?
(1984)

38 komentářů:

  1. Červená Karkulka??? Potřebuju to vědět! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teď vidim taky už, že beruška... A ta vykloubená bačkorka, to je rozkošný! :)

      Vymazat
    2. Prosím tě,
      karkulka je Lucka, co dneska žije v Londýně, kde má se svým indickým manželem nejkrásnější černošskou(!) holčičku na světě!!!

      A jak se má beruška - to víš, protože RMblog aneb ze života (školkovského) hmyzu ... :o)

      Vymazat
  2. ...že by beruška? Mě čeká dětský karneval v neděli, už teď se psychicky připravuji :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Budu na tebe myslet!!!

      I virtuální gang se počítá, ne?!? ... :o)

      Vymazat
  3. Odpovědi
    1. VÝBORNĚ!!!

      Máš mě v oku ... :o)

      Vymazat
  4. Skvělá reportáž :-)
    My jdem v sobotu...na Matyho rozkaz za piráty :-) Včera jsme zkoušeli základy kostýmu, můj a mužův starý motorkářský šátek na hlavu a kníry tužkou na oči, fialovou, neb černá se ztratila :-)
    Prý ještě nutně potřebujem pásku na oči a šavli, tak uvidíme, jak budem v sobotu vypadat :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty jo,
      tak to jako fakt?!? - i rodičové se musí maskovat ... ??? ... Až tahle u nás přijde, možná se ten den schválně nenamalují a to teprve bude - maska jako lusk ... :o)

      Vymazat
  5. Tak ještě jednou.... hlasuju pro berušku, rozhodně! :))) Není nad to si po ránu přečíst trochu Rosy....you made my day :)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky!

      Uspělas! A za odměnu dostáváš otázku za zlatou cihličku: za co jsem šla v kvartě na lyžáku? Ha?!? Vzpomeneš si? ... :o)

      Vymazat
    2. Hmmmm, no dokonce jsem se vydala hledat album, ale fotky mám asi u našich, tudíž budu muset střílet od pasu, nějaká vkusná flanelová kreace na téma: co kufr dal :)))....při hledání na mě ale vykoukla fotka nás dvou choulících se před divadlem v Tampere...měly jsme tenkrát dost ránu BERU :)))

      Vymazat
  6. a kde jsou ti přetahující se otci v čapkách!? doplnit prosím! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aaaaaaaaaaaaale,
      dyť půlka má holé zadky a druhá půlka infarkt - to je pohled jen pro otrlé ... :o)

      Vymazat
  7. Vidím, že nastává karnevalové období - Eli má ve školce příští týden :) Masku máme vymyšlenou, jen musím ještě doladit detaily ... obligátní princezna to nebude, tak doufám, že to nezmastím :)
    Perfektní reportáž od vás, Rosi, moc jsem se nasmála :) A úplně tě chápu - já jsem taky takový ten nesoutěžní typ, tancovat na veřejnosti se vesměs stydím a školkové akce typu běh s rodiči nebo skákání v pytli jsou pro mě fakt utrpení ...
    Jo, a tipuju jako Myyna, že jsi Červená karkulka :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na to skákání v pytli myslím (s hrůzou) od včerejška - prosím tě, a papír, že jsem byla osvobozena z tělocviku celé dětství na to nepla ... ?!? ... :o)

      To mi teda na předporodních kurzech 2011 k mateřství neřekli ... :o)

      Vymazat
  8. Super reportáž, dost si mě pobavila. Jo a taky připoměla, že nějaký ten karneval bývá i u nás, tak se budu muset zamyslet nad maskama.
    Jinak tipuju berušku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jestli kápneš na nějaký fajn inspirativní zdroj,
      prosím pošli odkaz,

      jak vidíš - my jsme zatím na úrovni nula ... :o) Díky!

      Vymazat
  9. Roso, perfektní! Od veselých příprav až po zuřivé přetahování lana. Směju se, chechtám se... takové akce zažíváme všichni, ale jenom Rosa to umí takhle fajnově napsat:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pavli,
      dyť já už to mám jako techniku zvládání náročných životních situací ...

      Mně když se něco děje,
      hned si říkám - no, jen počkejte, já to dám na blog ... :o)

      Vymazat
  10. Roso, díky, zasmála jsem se! Hlavně ten popis otcovského přetahování - no ti chlapi jsou všude stejní, haha, jako bych viděla toho svého s bandou kamarádů. :-)
    A ty jsi určitě ta pravá s červenou čapkou, ale přiznávám, že váhám, za co jdeš. Beruška mě asi nenapadla, spíš divně zabarvená želva Ninja, jenže ty jsme tehdá ještě neznali.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pevná záda
      a pevné břicho ... to mi rodiče z kartonu vyrobili ... a pak ještě výchovou (snad) i pevný charakter ... :o)

      Líbá Lady Littlebeetle

      Vymazat
  11. Krásně napsané.
    Podle mě jsi ta s kytičkou na břiše. :-) Za co jdeš nevím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano ano,
      asi jsem šla za berušku, co se právě vyválela na rozkvetlé louce ... :o)

      Vymazat
  12. Pa beru...přečtu večer.. Vokopka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejlepší pohádka před spaním ... :o)

      Vymazat
  13. Hlasuju taky pro berušku,tak doufám,že nám všem nevykulíš oči:))Jinak akce super bod pro manžela,že do toho šel .)))Mává Lada

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Manžel se SUPER-MAN!!! ... :o)

      A za beru sto bodoů!

      Vymazat
  14. Rosičko, myslím, že "beruška", první divčátko ve 2.řadě vpravo. Ta akce musela být super ! Pěkný den Šá

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. JO JO JO,
      beruše,
      akce bájo - tahle i ta v minulém tisíciletí ... pokud si dobře vzpomínám ... :o)

      Vymazat
  15. A já říkám, že jsi kašpárek z horní řady. Jsi to ty, a nebo Kubišín. Ahá!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neeeeeeeeeeeeee, to je Katka! ... :o)

      Vymazat
  16. Koukám že u vás na blogu taky frčí potkali se u kolína!:)krásná maska!:)minimalistická...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Minimální kouzlo nechtěného ... :o)

      Vymazat
  17. :) Jj, to je vždycky veliká legrace, jak to dovede dospělé strhnout na dětské akci. U nás na náměstí pravidelně probíhají (? no, určitě probíhaly) turnaje v živém člověče nezlob se a kolikrát jsem viděla znuděné nebo zmatené děti pošoupávající se na povely rozvášněných rodičů, kteří by si byli schopni rvát vlasy s rodiči konkurenčního týmu. Tady to vypadá na radost na všech frontách, i když maminka se asi nejvíc bavila u závěrečného sepisování :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ha,
      odhalilas mě,
      Miss Columbo! ... :o)

      Vymazat
  18. Tak beruška byla pro mne jasná na první pohled :o)))) Já loni Vil šila na školkový karneval mořskou pannu. Teď dumám, co spíchnu letos, nerada bych, aby se zařadila mezi desítky podobných princezen. Chtěla jsem ji udělat kostým malé smrtičky, máme doma i malou kosu, ale to odmítá. :o))))))))

    Lucie B.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přemýšlím nad tím už půl dne - co vlastně ty děti chtějí: být origoš nebo jako ostatní?

      Zkusím to probrat s Kubkou ... :o)

      Vymazat