V pondělí psala Kusanec o pravidlech jednoduchého rodičovství a zamýšlela se nad tím, kterak dnešní děti vyrůstají v přílišném přebytku všeho.
Včetně hraček.
 |
| A tak my dva s Kubou - známí to slušňáci - jsme šli hned do sebe a celé včerejší odpoledne jsme si hráli (jen) s chlebem. |
 |
| V Národní galerii. |
 |
| Legranda to byla veliká! |
 |
| Taky že jsme šli! |
 |
| Bochánek - bobánek. Nehodící se škrtněte. |
 |
| ... Fotka po skončení herny je bez komentáře. Napsat cokoli - znělo by to dycinky jako klišé z žákovské knížky. ... Závěrem jen výkřik: Děcka, askezi zdar! |
Skvělé chlebohrátky :)
OdpovědětVymazatSe vší pokorou ... :o)
VymazatJéé, chlebové kuličky! Na to jsem už zapomněla. Dělali jsme je z každého krajíce před snědením. Chleba tak chutnal ještě líp.
OdpovědětVymazatProstě gurmeti ... :o)
Vymazatsuper
OdpovědětVymazat:o)
VymazatParáda!!:-)))
OdpovědětVymazatMně se nápad líbil!
VymazatChleba miluju, ale nejím. Krásně voní a ještě se z něj dá tvořit, to je přece dokonalá surovina! Nedokážu si představit, že bych se zakousla třeba do Moduritu, nedej bože do sádry :)
OdpovědětVymazatNejíš, abys byla modelka?
VymazatJsem viděla u Krause kdysi Petru Faltýnovou, jak se úplně orosila při představě, že by snědla krajíc ...
:D Ne já se nerosím, ale děla mi nedobře lepek. Jednou dvakrát za rok si dám potají krajíc a mazlím se s ním aspoň hodinu :D
VymazatCo by za to děti v Africe daly....Vokopka
OdpovědětVymazatHmmm ... co na to napsat ...
VymazatJa som v detstve podobne robila chlebové guličky, ale som ich aj sama skonzumovala. No neviem, ako aktivitu pre viacerých ľúdí! Učím deti, že jedlo nie je na hranie a treba si ho vážiť, nech je tá doba akákoľvek. &Lenka
OdpovědětVymazatChápu.
VymazatTaké mám názor jako Lenka výše, jídlo není na hraní a chleba, už bůdec ne, ty kuličky z čerstvého chleba budiž, pokud slouží k okamžité konzumaci. Babičky považovaly chleba za Boží dar a nesměl spadnout ani kousek na zem...
OdpovědětVymazatMáte pravdu.
VymazatJá jsem zase jako malá loupala rohlík,až mi zůstal ten vnitřek,ze kterého jsem šmoulala kuličky a potom je snědla. Chleba jsem si lámala do oslazeného mlíka a jedla lžící - to byla pochoutka.Dneska nevím zda bych to pozřela....Jinak Kubušák je báječnej a jak se tam culí a ta poslední fotka - lepší by se na závěr "reportáže" snad ani nedala vymyslet:)))).Zdraví Lada
OdpovědětVymazatJeeeeeeee,
Vymazatto zas máme retro! Ještě že my dvě už jsme takové ... ehm životem zkušené a máme na co vzpomínat ... :o)
Na závěr: to mě Kuba podržel ...
Veliký chleba, pro velikýho chlapáka!
OdpovědětVymazatPokud skýva poslouží rozvoji kreativity a přebytek materiálu se sní, není co namítat. Určitě je to humánnější, než hračky Made in China, kterými jsme vinní všichni.
kuba je uuuzasnak! a nejvic na te posledni fotce, trosku jsem to cekala .))) ja mam taky v mysli babiccino chleba je bozi dar... bylo mi prosti srsti i vsechno to montessori presypani cocky, fazoli atd, ale uz jsem si zvykla. ale chleba, cece, nevim nevim. ale co uz :) taky se chystam na bramborove razitka, to si pekne protirecim, coz!
OdpovědětVymazat