pátek 16. listopadu 2012

Pospolu

Synovi je teprve rok a půl a my už tam byli třikrát. V Národním technickém muzeu. Je vcelku nově otevřeno, a tak po něm touží nejeden náš moravský příbuzný, stejně jako můj muž, kterému se zdají auta, vlaky, letadla jako bezva nápad na neděli. Já tam trpím. Vysoké kozačky, šátek kol krku - dámička, schválně vypadám jak pěst na oko. Tentokrát jsem sice při vstupu do expozice Doprava zajásala nad novou voskovou figurínou, která se mi zazdála téměř dokonalá ve svém provedení. Leč - to nebyla panna, ale Saskia Burešová, natáčející pravděpodobně další díl Kalendária.
Jediné, co mě tam na vršku - na Letné - baví, je sekce Tiskařství. Byla by mě bavila i architektura, ale ta je tak nudně pojatá, že by tam jeden usnul, i po pravém italské ristrettu. Ale zpátky k tisku. Za rovnou stovku jsem si minulý týden poprvé zakoupila nálepku opravňující zde fotit, lípla si ji na prso a šla in. V první patře je krásně, industriální atmosféra a vždycky výrazně méně lidí než dole u přepravních strojů a modelů. A komu by bylo málo se tady koukat a číst ochytřovací texty, pro něj jsou připraveny i zdroje pro vjemy čichové. V zadní části si můžete (podle mě) přivonět k několika hadicím a ucítit různé vůně tiskařských barev. Já mám tohle ráda - tiskařské lisy (mám z výtvarky výrazně akční vzpomínky na tvorbu linorytů), štočky, šuplíky. Prsty od barvy, zástěra, spolupráce s druhým a okamžitý výsledek. Dost si to romantizuji, ale představuji tiskařinu jako si takový příjemný mix manuální a intelektuální práce.

Z expozice:

Je teď něco víc trendy v interiérech než žebř? Tenhle je původní a krásný!
Jinak ty kachličky i umyvadlo byly totálně ekl, vskutku autentické.


Atmosféru tiskařské dílny nasajete bleskurychle.
A jste-li milovník industriálu, budete si lebedit. Třeba jen ty lampy ...


Origoš nábytky.

I tuhle šuplandii bych domů děsně "potřebovala" ...
Před měsícem otevřelo muzeum ve stejném patře, naproti, ještě novou expozici Technika v domácnosti. Podobnou výstavku jsem viděla před lety ve Washingtonu a myslím, že i ta naše se povedla. Někdo si zavzpomíná, někdo se zasměje. Dotýkati se dovoleno jest, takže i náš Kuba byl exponáty osloven, svým způsobem ...

Úplně jako u mé tety Jaroslavy doma.

Sifon a remoska forever.

Vypadá to jako zaujetí pro současný design Tescomy,
ve skutečnosti ale Kubínek poznal známou misku a lituje, že je prázdná.

Ani v retro plastové ošatce nebylo ani kousíčku chleba ...

Kafe i skutečný oběd si můžete dát dole v kavárně, obsluhu sice svou přítomností vyloženě nenadchnete, ale interiér je to veselý, včetně dětského stolečku. Celý objekt je bezbariérový, počet parkovacích míst pro návštěvníky zdarma je omezen, ale za peníze se dá dneska všechno!



A zatímco si mé mužstvo nekonečně dlouho hrálo se stavebnicí Merkur ve druhém patře, koupila jsem si - už z naprosté nudy - za dvacku pracovní listy pro děti. Vím, že jsem stará koza, ale moc mě neoslovily. Jejich pointa spočívá v tom, že máte lítat po muzeu, všímat si detailů a zaškrtávat a b c; žádný prostor pro vlastní invenci, fantazií, nápad, tvorbu. Takové školometské. Aspoň že si doma můžete slepit model auta. Hurá.

Takový stereotypní obrázek ... :o(


Takže - čeká-li vás o víkendu nějaká podobná společná rodinná skopičina, pěkně si to žijte!
A půjde-li rovnou do NTM, nezapomeňte se kouknout z jejich čtvrtého patra na podzimní Prahu - za ten výhled dávám muzeum  pět hvězdiček!

11 komentářů:

  1. Milá Roso, Vy jste mě zase pobavila :-) Ale vlastně i docela nalákala, je to už hezkých pár let, co jsem v Národním technickém muzeu nebyla (vloni jsem tam poslala děti s mým mužem, když jsem potřebovala prospat jednu sobotu) - jen by tam už nesměla být ta živá vosková figurína, té já bych se asi bála... :-) A těch pracovních listů je docela škoda, myslím, že by zrovna tady šly vymyslet hodně zajímavě. Pěkný den!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Má nejmilejší Pondělí,
      snad to nebude znít příliš hrubě - ale snad se tam nepotkáme! Jako vy určitě běžte, ale my ... :o).
      A ty pracovní listy - to vážně pěkná fušeřina, původně jsem se o tom děsně rozepsala, ale pak jsem to smazala, nechtěla jsem nudit. Já "tomu trošku rozumím", a tak se pak nad podobnými pseudo-pokusy děsně chytám za hlavu :o). Ale třeba v NG nebo GHMP mají programy pro nedospělce krásné! (A asi bych Vám měla ještě napsat, že já tyhle věci sbírám, a když na mě někdy padá chandra, ohlížím si je, zejména ty americké :o)).

      Vymazat
  2. Těch Šikulků je vysloveně škoda. Možná blbě hledám, ale nevzpomínám si, že bych u nás viděla nějak zásadně zajímavě pojatou expozici... (když pominu to muzeum pro děti, kde jsem ještě nebyla, a výstavu - tuším - PLAY v Mánesu, na kterou byl tenkrát Plivník ještě malej - ale stejně by mě zajímalo spíš něco napůl pro děti, napůl pro dospělý, v normálním muzeu...) Když jsem v rámci udržování zdravého rozumu po porodu zavítala do Británie, moc mě bavilo, co udělali v Toweru - v jedné místnosti tam seděli jacísi dva najatí v historických kostýmech, ona vyšívala, on štemploval, a bavili se o východu slunce nad říší (to kecám, to už si nepamatuju). Rozhodně to bylo pro místní potěr lepší než produkce "vlevo parohy, vpravo parohy, tuto postel, onde obraz bývalého majitele panství, bratru již tři sta let pod drnem".

    A úplně nejvíc mě dostalo Muzeum války, kde je v suterénu takzvaná "Blitz experience" a "zákopová zkušenost" - uzavřené prostory, které simulují nálety na Londýn a zákopy 1. světové války. V první jsem bohužel nebyla, anžto trpím čím dál tím větší klaustrofobií a vyžadovali tam hned na začátku zavření dveří - vlezla jsem do malé místnůstky, odkud se mělo jít dál, a při představě, že za mnou zabouchnou, jsem zase rychle vylezla, ale kamarádka to absolvovala včetně hvizdu padajících bomb. Ty zákopy se nezavíraly, takže jsem vlezla, usoudila, že přece mohu kdykoliv ven, a s mírným svíráním žaludku to prošla - fakt úžasně udělané. (A ta kolekce válečné propagandy! A to jídlo v bufetu...!:c)) )

    Jasně že nakonec někdo může brát interakci jako ústupek lidovosti, ale nešť. Mě sakra taky baví točit kolečkama, kde jsou?!:c))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně přesně!
      Já kdysi jezdila měsíc právě po amerických muzeích a co ti udělali proto, aby lidstvo informovali o "těch svých" dvě stě letech, navíc všichni - velcí i bejbiny - měli do té jejich výpravné show vstupovat, interakce byla samozřejmost. A při práci s listy tam děti ležely zemi v expozici zažrané do úkolů - a b c - hahaha.
      A co tohle http://www.ngprague.cz/gallery/6/1845-a4_ngrodiny_2012_13mail.pdf ?, nejsem objektivní, mají mě ve Veletržáku rádi a já mám zas ráda je, ale přijdou mi vážně skvělý. Chodím s Kubou ve čtvrtky, každý normální by si řekl, co s takovým pinďou v galerii, ale jejich výtvarné dílny se vždy odpichují od nějakého díla, takže se pokaždé ocitneme - samozřejmě tuze spořádaně, za ruku - v galerii a posledně K. výrazně reagoval na Načeradského a Sopka, a to on nezná ani své příjmení ...
      S válkou zas, musím napsat, nejsou vůbec špatní v VKC Židovského muzea, ale začínají až se znalci písma, pro maloše nic.
      A před 150 lety jsem byla v jednom technickém muzeu v Helsinkách a tam to bylo boží - Heureka!

      Tak nevím, jestli v NTM nedostali výjezdní doložku nebo proč nemůžou zjistit, jak to dělají jinde dobře, léta a ... že by z toho v konečném důsledku měli taky PRACHY!!!

      Vymazat
  3. Potupně přiznávám, že ta NG mě vůbec nenapadla, mám ji zafixovanou jako strnulý podnik (ticho, světlo, zadumané tváře a tak). Kouknu!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. (Ale koukám, že tam je věcí dost, ale třeba až od čtyř... jak to teda funguje?)

      Vymazat
    2. Prosím tě, vybereš-li si čtvrteční otevřenou výtvarnou hernu, následuj postup:
      Doraž do NG, budova se nijak vřele netváří, to přejdi mlčením. Stejně tak kustoda, co na tebe bude zírat jako vůl na nová vrata, když budeš kočárek tahat hore po úvodních schodech k pokladně. On ti samozřejmě nepomůže. Pokladní bývají nezřídka zpruzené, ale stejně jako všechen ostatní pomocný personál berou asi třicet korun na hodinu, je tam děsná fluktuace a většina zaměstnanců je v invalidním důchodu, on když to člověk ví, trošku změní optiku. (Mimochodem - lektorské oddělení pro kustody před časem udělalo zážitkový workshop stran výtvarna a vztahu k návštěvníkům, takže pokusy o změnu situace jsou, jen abys věděla.)
      Za každou osobu starší 18 měsíců se platí pade.
      Hernu si představ o velikosti školní třídy, každý týden je jiné téma, info na http://www.facebook.com/pages/otev%C5%99en%C3%A1-v%C3%BDtvarn%C3%A1-herna/164458147538?fref=ts a střídají se tři lektorky (v civilu taktéž normální matky). Začátek je v 10:15, ale není nutno přijít včas. Já naopak vždy chodím schválně pozdě. Pomine úvodní hysterie a zmatek. V místnosti a expozici jsou různá stanoviště s rozličnými aktivitami. Při práci s některými materiály bych doporučila ochranný oděv. Pro pidi-lidi mají k zapůjčení ikea zelené pláštěnky, vhodné je taktéž si nebrat nejslušnější vycházkovou obuv a ty si tu bílou košili, co ti tak sluší taky raději pro jednou nech doma :o). Onehdá - při práci s latexem jsem uhlídala Kubu, ale ne cizí dítě, co mi přejelo štětcem přes záda ...
      Každá činnost je popsána na vylepeném listu, plně k dispozici je i lektorka. V herně jsou i dynamické prvky, jako třeba tunely na lezení, pokud děťátka chytne rapl a musí nutně začít něco akčního podnikat.
      Čtvrteční dílna je pro děti od 1,5 do čtyř let, ale není to nijak striktní. Rodičky nezřídka docházejí i s více potomky, v šátku nebo s takovými těmi božskými dětmi, co spí i v kočárku, co se nepohybuje. V herně se může jíst, tekutá i pevná strava, vlastní jídlo konzumovati dovoleno jest. Navíc dole v budově je ještě jeden dětský koutek, včetně přebalovacího pultu.
      Končí se kolem půl dvanácté. A další týden nanovo.
      Napadá tě ještě nějaká otázka?
      PS: Právě jsem se vrátila od holiče a mám to nakřivo, spokojená?

      Vymazat
  4. Tý jo, díky:)) (No jasně že spokojená! Akorát mě to teď nutí, že bych mohla ještě zvážit tu modrou...:c)) )

    OdpovědětVymazat
  5. jo, tak dalsi lakadlo na moje chlapy - prosim pojedme do prahy prosim prosim.. akorat ja bych si okoukla a ocuchala veskere to tiskarstvi (neprekvapuje te, ze to taky hodne muzu.. a chci si koupit rydla na linoryt .)))) diky za ty tvoje tipy, vcetne infa o zazemi pro juniory (furt resim, jestli se na miste vyletu da najist/ohrat jidlo atd .))!!!
    btw, ty jidelni zidle u stolu s retro osatkou.. ehm.. nejsou ti povedome? (#mujtatajesberatel .))) on tam byl i ten stul dokonce .))
    uz vim co chci na jeziska. teleport.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. JO!!! Výborný nápad, myslím, že hodná si to na to byla celý rok dost ... :o).
      (Jsem ráda, že ses zase chytla na můj super super tajný mesidž!)

      Vymazat