Ráda bych absolvovala autorskou prohlídku jejich výstav s Josefem Č. nebo Bohuslavem R., ale to už bohužel nejde. Nechat si ujít páteční odpoledne s Krištofem Kinterou a jeho Výsledky analýzy v Městské knihovně jsme proto nemohla. Můj oblíbený umělec a žije. Šíleně jsem se těšila. Poprvé jsem se na výstavě smála, bála, lekala a přemýšlela tuto středu. Na konci týdne jsem se nechala okouzlit ještě jednou, zejména autorem samotným. Nechci vám prozrazovat zábavné překvapení hned u vchodu na výstavu, ale budete v šoku. Stejně jako ze změny celého výstavního prostoru. Když to srovnáte například s posledním Radimským! Ostříleně plachý K. Kintera úvodem vysvětlil, proč se stal sochařem – aby nemusel mluvit, a pak se pustil do tří výkladových bloků – o vzniku celé výstavy, o svých inspiracích a názvech děl. Možná jsem celou dobu měla otevřenou pusu, ale to je taková nádhera poslouchat někoho, koho jeho práce baví a prostřednictvím vyprávění sledovat proces vzniku jeho děl - proces vzniku umění. I v sylabu se dočtete, že K.K. reflektuje svět okolo sebe a reaguje na společenské problémy – třeba exponáty Mé světlo je tvůj život nebo Špatná inovace ve jménu ochrany – výborné. V první části – dark side – se při výkladu autora musel vypínat zvuk řady objektů, který tolik umocňuje jejich temno, dekadenci a sarkasmus. Díla druhé části jsou naopak hravá a humorná, vybírám pro vás Pomník tisíce a jedné noci nebo kustodku Venuši. V této části stál původně i veleznámý Revolucionář, ale zde prý rušil studenty dole v knihovně, a tak po něm zůstala jen vytlučená díra ve zdi. Na svém druhém stanovišti hlukem a duněním obtěžoval zase IT techniky. Ti jsou ale ochotni snášet nepohodlí co dvacet minut, a tak zde zčásti obezděn sádrokartonem už zůstal. Chcete-li tohoto trouble-makera vidět v permanentní akci, dorazte na výstavu po páté hodině - snad neomdlíte jako jedna divačka v New Yorku, kde mladík revoltoval na Rockefeller Plaza. Můj syn zde plakal, zážitek je totiž opravdu intenzivní. Autor nám vysvětloval inspiraci u vzteklého chování své tříleté dcery, kdy následovalo jeho zamyšlení nad vnitřní agresí u každého z nás. Postava dítěte tak vtipně dává najevo marnost našeho snažení změnit svět. Výstava komplexního díla Krištofa Kintery v českém prostředí výrazně vybočuje: především formou a dojmem - vřele doporučuji, včetně doprovodných akcí. Přeji hluboký zážitek!
Bad innovation in the name of protection (2007) |
My light is your life (2009) |
Memorial of the one thousand and one nights |
Venus (2011) |
Revolution (2005) |
Taky se chystám...
OdpovědětVymazatUžijte si to! Stojí to za to. Na stránkách GHMP jsem to nenašla, ale další autorské prohlídky jsou 4.4, 26.4 a 10.5. vždycky v pět - třeba se vám to bude hodit.
Vymazat