Nová figurace a abstraktní expresionusmus

aneb Poválečné umění v Evropě a ve Spojených státech

Evropa je zničená druhou světovou válkou (těžiště umění se přesouvá do USA) a šok z utrpení je všudepřítomný - A. Giacometti a jeho vytáhlé hubené postavy. Všichni umělci nějakým způsobem navazují na surrealistická východiska. Kdo není šokován, šokuje sám - F. Bacon (hlavy postav zredukované na divoké řvoucí tlamy, těla a tvář člověka zmrzačené, zkroucené, jakoby na mučidlech, kůže a maso visí), P.Picasso, H. Moore (Londýnské metro). Na automatismus surrealismu, Freunda a existencialismus navazuje evropské sdružení CoBrA (Copenhagen, Brusel, Amsterdam). Malby A. Jorna nebo K. Appela směřují k svobodné subjektivní figuraci s důrazem na osobní představivost. Ve Státech se umělci inspirují nejen psychoanalýzou C.G.Junga, ale i uměním předkolumbovských civilizací či americkou výtvarnou tradicí 30. let (kampaň na podporu umění v době hospodářské krize, mexičtí muralisté J. C. Oronzo, D.Rivera, D.A.Siqeuiros). Hvězda z titulní stránky časopisu Vogue - J. Pollock - maluje celým tělem, aby vyjádřil energii a svou vnitřní sílu. Čisté barevné plochy jsou doménou M. Rothka.

PS: Příští úterý si prosím dáme pauzu. Pokud by se vám po umění stýskalo, koukněte se na silné emoce ve filmu Pollock s skvělým Edem Harrisem.

Alberto Giacometti Nos (1947)

Jackson Pollock Číslo 1 - Levandulová mlha (1950)

Mark Rothko Kaple v Houstonu (1971)